Děti se právě vrátily do lavic a nejnovější průzkum ukázal, čeho se ve škole obávají mnohem víc než známek

Návrat do školních lavic je po letních prázdninách konečně tady. Přestože si mnoho lidí myslí, že se dětem do školy nechce především kvůli učivu a známkám, pravda je ale někde úplně jinde. Jasně to potvrdil nejnovější průzkum. 

Do školy žáci chodí už stovky let. K zásadní změně ve školní docházce došlo na popud Marie Terezie. V roce 1774, konkrétně 6. prosince, byl vydán Všeobecný školní řád Marie Terezie. V něm se poprvé hovořilo o povinné školní docházce. Ta tehdy byla určena pro děti přibližně od 6 do 12 let. Do školy musely chodit nejméně šest let a výuka zahrnovala předměty jako náboženství, základy hospodaření, čtení, psaní a počítání. 

Školství se během let výrazně proměnilo 

Až o více než sto let později děti musely do školy chodit osm let. Za časů Československé republiky vznikl Malý školský zákon z roku 1922. Díky němu se začala škola stávat běžnou součástí života každého člověka. Zatímco dříve se do školy chodilo jen na pár let, dnes je povinná školní docházka stanovena na 10 let a začíná už v předškolním věku. 

Na školní léta lze zavzpomínat ve filmu Obecná škola

O tom, jak to v minulosti ve škole mohlo vypadat, vypráví i film Zdeňka Svěráka Obecná škola. V oblíbené komedii, jejíž hlášky zlidověly, se Svěrák coby scenárista nechal inspirovat svým vlastním životem. Fyzické tresty, zejména používání rákosky, byly tehdy na denním pořádku. 

Kázeň, poslušnost a respekt k učiteli byly běžnou součástí vzdělávání. Přestože v té době bývalo běžné, že měl učitel autoritu, neplatilo to vždy. Stejně jako v legendární komedii, kdy učitelku, kterou nikdo nebere vážně, hraje Daniela Kolářová. 

UNICEF pravidelně zjišťuje názory žáků 

Návrat do školních lavic po dvou měsících volna bývá často náročný. Ne vždy za tím ale stojí množství učiva nebo známky, které žáci za své výkony od učitelů získávají. Český výbor pro UNICEF zrealizoval spolu s agenturou STEM/MARK průzkum zabývající se stresem žáků a studentů ve věku od 9 do 17 let. Výsledky jsou pro mnoho lidí překvapující. 

Výkonná ředitelka Českého výboru pro UNICEF o průzkumu uvedla: 

„Dětství je výjimečným obdobím lidského života, které si zaslouží zvláštní ochranu. To, co děti prožívají, formuje jejich životní zkušenosti a postoje. Průzkum Mladé hlasy poskytuje unikátní informace o vztazích v českých rodinách, pocitu bezpečí ve společnosti a představách dětí o budoucnosti.”

Ve stresové situaci je kvůli škole občas až 60 % žáků 

Do průzkumu se zapojilo přes tisíc dětí. Většina z nich, konkrétně šest z deseti žáků, považuje školu za významnou zátěž. Až 20 % žáků považuje školu velmi často za stresové prostředí. Z různých důvodů se dětem do školy chodit nechce a necítí se v ní dobře. Dalších 60 % má ze školy stres pouze občas. A čeho se tedy ve škole obávají mnohem víc než známek?

Obvykle nejde o známky, ale o vztahy s vrstevníky či učiteli 

Stres, tedy přirozená reakce těla nebo mysli na situace, které jsou pro nás náročné, nebezpečné nebo důležité, se stal nedílnou součástí života mnoha školáků. Polovina z dotazovaných uvedla, že je u nich způsoben zkušenostmi se šikanou nebo problémy se spolužáky či s učiteli. U starších žáků bývá způsoben i tlakem na dobré známky. To potvrdilo více než 40 % dospívajících respondentů. Tlak na výkon je stresovým faktorem zejména u studentů na gymnáziu. 

Mnoho žáků neví, na koho se v případě problémů obrátit 

Když už dojde k nějakému problému, žáci mají možnost obrátit se na školního psychologa nebo pedagogy ve škole. Dvě třetiny dotazovaných potvrdily, že ve škole mohou s někým o svých problémech hovořit. Nejčastěji se však obracejí na své spolužáky nebo kamarády. 29 % respondentů se obrací na učitele, pouze 10 % o pomoc žádá školního poradce nebo psychologa. 

Škola podle zákona musí nabídnout pomoc 

V současné době podle zákona platí, že psycholog musí být součástí školního poradenského systému. Mezi jeho činnosti patří například pomoc žákům s psychickými a osobními problémy, prevence šikany, adaptace nově příchozích žáků, pomoc při stresu, úzkostech nebo školních obtížích. O návštěvě psychologa je vždy informován zákonný zástupce, tomu ale nemusí být sděleno, co bylo během rozhovoru probíráno. 

Ne každý žák ví o možnosti promluvit si se školním psychologem 

Nový začátek školního roku je pro mnohé žáky a studenty stresujícím obdobím, které během roku obvykle nepoleví. Důkazem jsou výsledky průzkumu UNICEF, podle kterých se většina dotazovaných alespoň občas kvůli škole cítí ve stresu. Návštěvy školního psychologa přitom využije jen menšina z nich. 

Myslíte si, že je pomoc školních psychologů dostačující? 

Zdroje: Unicef.cz, ceskenoviny.cz, csfd.cz