Našli jsme rodný dům Rudolfa Hrušínského: Vypadá úplně obyčejně, i když v něm přišla na svět herecká legenda

Zaparkovala jsem v malém jihočeském městě s tím, že rodný dům slavného herce poznám na první dobrou. Nakonec jsem ho třikrát minula, než mi došlo, že to obyčejné stavení u silnice je přesně ono. Přesto odsud vykročil do světa jeden z nejmilovanějších českých herců vůbec.

A okolnosti jeho příchodu na svět znějí spíš jako filmová zápletka než realita.

Obyčejné stavení, kolem kterého byste prošli bez povšimnutí

Vyhledávání rodných domů slavných osobností je moje malá vášeň. Člověk si kolikrát předem představuje honosné sídlo, ale pak najednou stojí před fasádou, která by v běžné ulici splynula s desítkami dalších. Tady to platí dvojnásob, protože zdejší dům nemá vůbec nic, čím by na sebe strhával pozornost. 

Abychom pochopili, proč je tenhle skromný domek tak výjimečný, musíme se vrátit k jednomu z nejslavnějších hereckých rodů u nás. Na samém počátku jeho rodokmenu stojí Josef Kajetán Tyl, tvůrce textu naší hymny, a odtud se rodová linie vine dál až k našemu herci. 

Rodiče našeho hrdiny patřili ke kočovné společnosti, tedy k lidem, kteří byli věčně sbalení v kufru a domov měli všude tam, kde zrovna stálo pódium. Herectví tak měl doslova zapsané v genech dávno předtím, než se vůbec poprvé nadechl. 

Narodil se jako Rudolf Böhm, umělecké příjmení Hrušínský si prý kdysi jeho otec vysloužil za drobnou klukovinu s cizími hruškami.

Kde to všechno začalo

Možná si říkáte, proč vůbec jezdit koukat se na cizí fasády. Mě samotnou láká ta zvláštní chemie okamžiku, kdy stojíte přesně tam, odkud vykročil někdo, jehož tvář nakonec rozezná celý národ. Rodný dům v sobě nese cosi intimního, co žádná filmová databáze nikdy nezachytí. 

Nyní zamiřme do jižních Čech, konkrétně do Nové Včelnice nedaleko Jindřichova Hradce, která se dříve jmenovala Nový Etynk. Sem v roce 1920 zavítala divadelní společnost a s ní i mladá Hermína, které se už tou dobou nezadržitelně blížil porod. Přesto ještě stačila vystoupit v komedii Svatba naší Helgy, než ji krátce nato čekal úplně jiný výstup. 

Sedmnáctého října přišel na svět chlapec a rodina Ráftlových se ujala matky i novorozence ve chvíli, kdy společnost putovala zase o kus dál. Není proto divu, že se dodnes traduje, že se budoucí mistr narodil rovnou na prknech, která znamenají svět. Nás ovšem lákalo vidět to skutečné místo na vlastní oči. Našli jsme tedy rodný dům Rudolfa Hrušínského.

Popletená čísla popisná a jedno malé pátrání

Podle obecní matriky chlapec spatřil světlo světa v domě s číslem popisným 81, kde tehdy bydleli právě Ráftlovi. Pamětní deska, kterou tu slavnostně odhalili v listopadu 1997, ovšem visí na domě číslo 44 v ulici Bedřicha Smetany. Dvě různá čísla popisná tak z obyčejného výletu dělají malou detektivku. 

Ať už se zastavíte u kterékoliv z obou adres, výsledek je stejně skromný, jak jen dům může být. Kontrast mezi obyčejným domkem a tím, co z chlapce vyrostlo, bere dech. Už od patnácti let stál na jevišti, prošel školou E. F. Buriana a od roku 1960 patřil bezmála tři desetiletí k oporám Národního divadla. 

Před kamerou stvořil tolik výjimečných postav, že alespoň jednu zná každý z nás, bez ohledu na věk. Výčet je opravdu rozsáhlý, od lázeňského Antonína Důry v Rozmarném létě přes dobráckého Švejka až po mrazivého Kopfrkingla ve Spalovači mrtvol. Právě Kopfrkingl bývá řazen mezi vůbec nejsilnější herecké výkony v dějinách českého filmu.

Diváci si ho zamilovali i jako Gruntoráda z Postřižin, France ze Slavností sněženek nebo laskavého ředitele z Obecné školy.

Legenda, která žije dál

Rudolf Hrušínský starší rozehrál rodinnou tradici tak, že se v ní pokračuje dodnes, protože se herectví chytili i jeho potomci. Za svůj um posbíral řadu cen, od titulu zasloužilého umělce z roku 1965 až po francouzský Řád čestné legie. 

„Měl jsem tu čest potkat Rudlu na Lužnici na rybách, nabídl mně pivo a krásně jsme pokecali, nej životní zážitek,“ zmínil se na Facebooku pan Oldřich.

Nakonec odešel po dlouhé a vyčerpávající nemoci v dubnu 1994 a rozloučit se s ním přišly zástupy přímo v budově Národního divadla. Z malého jihočeského stavení tak vzešel herec, jehož jméno dnes zná každý. 

Navštívili jste někdy Novou Včelnici?

Zdroje: csfd.cz, kudyznudy.cz, vcelnice.cz