Zima v Česku bude letos jiná než v posledních letech. První předpovědi ukázaly, co nás čeká

Léto je téměř za námi a nastal nejvyšší čas dívat se dopředu. Evropští meteorologové nelenili a připravili první predikce, jak by měla vypadat letošní zima. Podle prvních odhadů nás čeká několik zcela netradičních měsíců a zima, která bude vypadat úplně jinak, než na co jsme u nás zvyklí.

Pokud čekáte předpověď třeskutých mrazů a závějí sněhu, tak jednoduché to nebude. Teploty mají být podle prvních výhledů opět mírnější, zásadní rozdíl ale může být ve srážkách. Právě jejich množství může s letošní zimou pořádně zamotat.

Poslední zimy byly teplejší

Na pořádnou zimu jsme si v posledních letech příliš nezvykli. Před třemi lety jsme zažili druhou nejteplejší zimu od začátku měření a podobně dopadla i předloňská. Sice byla krapet chladnější, ale přesto skončila teplotně nad normálem. A to samé platilo i v minulém roce, kdy byl celkový teplotní průměr o půl stupně vyšší než normálně a zároveň byla extrémně chudá na srážky.

I ve vyšších oblastech se sníh moc dlouho neudržel a na konci února dosahovaly zásoby vody ve sněhu jen přibližně třetiny dlouhodobého průměru. Zajímavé přitom je, že i přes vyšší celkový průměr proběhly daleko výraznější teplotní výkyvy. V lednu na Kvildě-Perle teplota spadla až na −30,6 °C, zatímco na konci února naměřily České Budějovice více než 20 °C.

Letos může přijít změna

A jak to tedy vypadá s nadcházející sezonou? První modely naznačují, že teplotně se žádný velký návrat k „pravé poctivé zimě“ konat nebude. Prosinec, leden i únor by měly být ve velké části Evropy opět teplejší než obvykle. Co se ovšem změní, bude objem srážek.

„Neznamená to ale automaticky, že nás čeká zima bohatá na sníh. Teploty mají být totiž i nadále nadprůměrné,“ upozorňují odborníci.

Laicky řečeno díky vyšším teplotám a zároveň vydatnějším srážkám nejspíš bude velkou část zimy pršet. Ve vyšších polohách a na horách může být situace se sněhovými podmínkami lepší, protože tam se teploty přece jen drží mnohem níže. V nížinách a městech však nejspíš budeme potřebovat deštník.

Teplá moře mohou počasí zhoršit

Velkou roli budou hrát také nezvykle teplá moře kolem Evropy. Díky vysokým letním teplotám a teplotním rekordům, kdy vysoké teploty neustupovaly ani v noci, se Jaderské, Severní, Černé i Středozemní moře oteplily víc, než bývá obvyklé. Právě odtud může atmosféra čerpat obrovské množství vlhkosti, které pak putuje nad zbytek Evropy.

Když se nad teplou vodu dostane studenější vzduch, výpar zesílí a v atmosféře se objeví více vodní páry. I díky tomu meteorologové predikují silnější dlouhotrvající deště a nejspíš se nevyhneme ani četnějším bouřkám.

Definitivní předpověď zatím nemáme

Do začátku kalendářní zimy zbývají téměř tři měsíce, takže současný výhled je potřeba brát s rezervou. Nikdo dnes nedokáže říct, zda budou bílé Vánoce, nebo jestli v lednu dorazí několikadenní mrazy. První modely nám ale napovídají alespoň základní směr a ten směřuje spíš k deštníkům a holínkám než k čepicím a pohorkám.

Pokud se větší množství vláhy několikrát potká se studeným vzduchem, můžeme se dočkat i pořádných sněhových epizod. Jestli ale někdo čeká tři měsíce souvislého sněhu a mrazů jako ze starých dobrých časů, první zářijové modely mu příliš velkou naději nedávají.

Těšíte se po horkém létě na zimní měsíce?

Zdroje: tn.nova.cz, imeteo.sk, chmi.cz