Než ji proslavil seriál Ulice, živila se v Praze jako servírka. Pak přišla role, která jí obrátila život naruby

Dnes ji diváci znají z několika oblíbených seriálů, začátky její herecké kariéry ale byly mnohem méně nablýskané. Než přišly větší role, živila se v Praze jako servírka, uklízela a prodávala v obchodě. Na svou hereckou šanci si tak musela nějaký čas počkat.

Nakonec ji její odhodlání dostalo až tam, kam chtěla.

Sen, který začínal daleko od hlavního města

Český showbyznys má rád historky o hvězdách, které se staly slavnými doslova přes noc. Ve skutečnosti tomu tak je jen zřídka, protože za většinou úspěchů se skrývají roky dřiny, konkurzů a odmítání. Naše hrdinka pochází z Krnova, tedy z kraje, který to k pražským konkurzům nemá zrovna blízko.

Odmalička ji to táhlo ke zpěvu ve sboru a k divadelnímu kroužku, kde poprvé zjistila, že jeviště je přesně to místo, kam patří. Po základní škole proto zamířila na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a začala si poctivě budovat základy, na kterých později postavila celou kariéru.

První velkou šanci dostala už v šestnácti, když si zahrála ve hře Tajemná zahrada v ostravském Divadle Petra Bezruče. O rok později zakotvila v Národním divadle moravskoslezském, kde strávila šest sezon a prošla si opravdu poctivou průpravou. 

Ztvárnila Julii v Romeovi a Julii i Irinu ve Třech sestrách, za kterou v roce 2001 dokonce získala cenu pro nejlepší herečku souboru. Kdo ji zná jen z televize, nejspíš vůbec netuší, že divadelní prkna měla v malíku dávno předtím, než si jí všimla širší veřejnost.

Víra, že to jednou vyjde

Ve čtyřiadvaceti letech se odhodlala k velkému kroku a přestěhovala se do Prahy. Jenže vysněné angažmá na nováčka z Moravy nečekalo, a tak musela vzít vše, co se nabízelo. Uklízela, prodávala v obchodě a obsluhovala hosty v restauraci, protože účty se samy nezaplatí a konkurzy zatím nevycházely.

Kdo někdy dělal ve stravování, dobře ví, že roznášení talířů během plného provozu je disciplína, u které si člověk nejednou sáhne na dno svých sil. Postupem času se jí sice povedlo dostat i do Divadla na Vinohradech, na skutečný zlom ale pořád čekala.

Role kadeřnice, která všechno změnila

A pak se konečně zadařilo. Než ji proslavil seriál Ulice, živila se v Praze jako servírka, která to nikdy nevzdala a vyplatilo se to. Janu Bernáškovou režisér Dušan Klein obsadil do postavy kadeřnice Alžběty, přezdívané Bety, v divácky vděčném seriálu televize Nova. 

Sympatická holka z kadeřnictví ji rázem dostala do obýváků po celé zemi a nabídky práce začaly konečně přicházet ve velkém. Bylo to přesně to, co si ta dřina, úklid a nekonečné nošení objednávek zasloužily.

Když se práce začala nabalovat

Od té chvíle zůstala Bernášková divákům na očích prakticky bez přestávky. Objevila se v seriálech Horákovi či Kriminálka Anděl, zahrála si i ve snímku Bestiář a k tomu přidala celou řadu dalších televizních i filmových postav. Skutečný kariérní zlom jí ovšem přinesla oblíbená sága Vyprávěj, kde ztvárnila Ivetu Hájkovou. 

Tenhle projekt navíc zamíchal i s jejím soukromím, protože právě tady při natáčení poznala scenáristu Rudolfa Merknera, za kterého se později provdala. Mladší generace ji dnes zná hlavně jako veterinářku Julii ze seriálu ZOO a kromě herectví se pustila i do psaní a stala se úspěšnou autorkou knih.

Mezi nimi nechybí například čtenářský hit s vtipným titulem Jak přežít svého muže tak dlouho. 

Civilizovaný rozchod a nový začátek

V posledních měsících se o herečce psalo hlavně v souvislosti s jejím soukromím. Po patnácti letech se totiž s Merknerem rozešla, rozvod ale oba pojali tak kultivovaně, že by se jím mohla inspirovat nejedna znesvářená dvojice. Nadále spolu vychovávají syna, občas spolu zajdou na pivo a dokonce spolu i pracují. A nyní už je šťastná po boku nového partnera.

Vybavíte si Janu Bernáškovou v Ulici?

Zdroje: zpravy.tiscali.cz, celebwiki.blesk.cz, denik.cz