Bez Václava Moravce, ale s vyšší sledovaností. Česká televize hlásí úspěch nového pořadu
Česká televize řeší budoucnost svého financování a zároveň informuje o úspěchu nového diskusního pořadu, který navázal na Otázky Václava Moravce. Jeho sledovanost už v září dosahovala srovnatelných čísel jako u předchůdce a podle aktuálních údajů dále roste. Do toho přichází plánované zrušení koncesionářských poplatků, které by mohlo ovlivnit i budoucnost oblíbených pořadů.
Jak budou veřejnoprávní média vypadat, je zatím nejisté.
Mnohem větší spor, než se čekalo
Pokud se současné poplatky nahradí penězi ze státního rozpočtu, pro obě instituce to bude velká změna. Podle prvního návrhu, který už prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, to zatím vypadá, že Česká televize i Český rozhlas by měly dostat mnohem méně peněz.
Plán je takový, že peníze, které lidé měsíčně posílají, by platit přestali a místo toho by média dostávala peníze ze státní kasy. Měsíčně by občané ušetřili 205 korun a nemuseli by se o nic dál starat. Pro televizi a rozhlas to tak příjemné není, protože už teď se spekuluje o tom, že by obě instituce dostaly mnohem skromnější obnos než dosud.

Zastánci současných pravidel, ale třeba i agentura Reuters, upozorňují na rizika snížení rozpočtu. Podle vlády by měl klesnout o 15 procent. Kritici se tak bojí ztráty nezávislosti médií, a dokonce ohrožení demokracie. Vláda na to reaguje tím, že je to evropský trend, který nijak nenarušuje svobodu veřejnoprávních médií.
Zaměstnanci také vyšli do ulic
Stovky zaměstnanců ČT a ČRo protestovaly a chtěly upozornit na dopady nového systému financování. V úterý 3. listopadu se zaměstnanci rozhodli vstoupit do jednodenní stávky. Vadí jim především možnost politiků zasahovat do fungování veřejnoprávních médií. Obavy mají také z propouštění a rušení oblíbených pořadů. Chtějí, aby televize i rozhlas poskytovaly služby ve stejném rozsahu.
Pokud by televize přišla o část peněz, někde by se to muselo projevit. A jednou z oblastí, kde by se začalo šetřit, je vysílání.
Už na konci října se proti plánovaným změnám uskutečnila demonstrace. Podle agentury Reuters se na ní sešly tisíce lidí. Na pódiu vystoupila i řada známých osobností, kterým nejvíce vadí představa, že by veřejnoprávní média byla pod větším tlakem politiků.
Změna je návratem do minulosti
Odborníci z univerzit, mezi nimiž byli mediální experti, sociologové nebo právníci, podepsali expertní stanovisko Sítě k ochraně demokracie. To vzniklo v říjnu a přineslo spoustu zajímavých argumentů a názorů.
Hlavním tématem byly ekonomické důsledky připravovaného zákona. Podle jejich analýzy by částka, která by šla ze státní kasy pro Českou televizi, znamenala návrat v čase do roku 2008. V případě Českého rozhlasu by to byl dokonce rok 2005.
Z analýzy také vyplývá, že změna systému financování rozhodně nezaručuje stejnou stabilitu. „Bez jasných pojistek je každý slib jen slibem bez záruk,“ stojí ve stanovisku.
V ohrožení jsou ale i sportovní přenosy, domácí tvorba nebo třeba filmové koprodukce. Nový systém by totiž zasáhl i do samotného vysílání. Větší omezení by se týkalo i zpravodajství, jelikož by bylo potřeba snížit náklady. Diváci by mohli přijít o spoustu oblíbených pořadů. České televizi přitom stále důvěřuje 59 procent lidí. V tomto ohledu je na tom nejlépe u nás.
ČT představila podmínky přijetí novely
K celé situaci se vyjádřil i ředitel divize Korporátní služby ČT Michal Fila. Na konferenci Forum Media 2026, která se konala 10. listopadu, zaznělo, že televize preferuje zachování současného způsobu financování. Pokud by došlo na zrušení poplatků, chce mít předem stanovené podmínky.
Jednou z nich je dostatek peněz na provoz i výrobu pořadů. Vedení nechce utahovat opasky a přistupovat k větším škrtům. Původní zvýšení poplatků po novele v roce 2025 totiž významně podpořilo investice. Kromě úspěšné české tvorby, jako například minisérie Gerta Schnirch, se vyšší rozpočet promítl i v dokumentární tvorbě a zpravodajství.
Nový pořad Nedělní debata už v září dosahoval srovnatelné sledovanosti jako původní Otázky Václava Moravce. Sledovalo ho téměř 400 tisíc diváků nad 15 let. Dnes už jsou čísla vyšší.
Článek ze 16. září 2026 uvádí, že Otázky Václava Moravce měly průměrnou sledovanost 355 000, zatímco Nedělní debata 369 000 za srovnatelné období. Jde o srovnání prvních tří vydání nové Nedělní debaty s odpovídajícími týdny předchozího roku, vždy mezi 12. a 13. hodinou na ČT1 a ČT24.

Zároveň chce zakotvení v zákoně. Příslib peněz ze státního nestačí. Dalším kritériem je zrušení některých omezení ohledně sponzoringu, kdy se povinně odvádí 25 procent z výnosů do Státního fondu kultury.
Asi nejpodstatnějším bodem je ochrana před politickými zásahy. Jakékoli změny by měla schvalovat kvalifikovaná většina, čímž by se zabránilo tomu, že by si vláda o fungování rozhodovala, jak se jí zlíbí. Nový systém by navíc neměl platit dříve než od roku 2028.
Rozhodnutí politiků nakonec ovlivní nejen hospodaření, ale podobu vysílání v budoucnu. Jste pro změnu financování médií?
Zdroj: mediaguru.cz, ebu.ch, reuters.com, ceskatelevize.cz, apnews.com, ochranademokracie.cz, mediaguru.cz
