Kvůli natáčení Pyšné princezny nechali filmaři zničit celou budovu. V pohádce šlo přitom jen o pár vteřin
Kvůli natáčení Pyšné princezny zmizelo v roce 1951 v severních Čechách celé stavení. Úřady s demolicí souhlasily a štáb ji uhradil z vlastních peněz. A rozhodně se nejedná o ojedinělý příklad, kdy se okolí muselo přizpůsobit natáčení.
Jedno stavení například nechal zapálit Miloš Forman a o rok později zbourali Američané domek v Davli u Prahy.
První pohádka po válce
Pyšná princezna měla premiéru v roce 1952 jako první celovečerní hraná pohádka, kterou u nás natočili po válce. Bořivoj Zeman do role Krasomily obsadil teprve devatenáctiletou Alenu Vránovou, krále Miroslava převlečeného za zahradníka si zahrál Vladimír Ráž.
Kolikrát jste ji v životě viděli? Já jsem to přestala počítat někdy na základní škole a o tom, že kvůli ní padala skutečná stavba, jsem se dozvěděla až jako dospělá. Česká kinematografie ovšem pamatuje i další domy, které skončily kvůli kameře.
Forman zapaloval chalupu dvakrát
Miloš Forman natáčel v roce 1967 Hoří, má panenko hlavně ve Vrchlabí a do rolí obsadil neherce, mezi nimi Josefa Šebánka, pozdějšího dědu Homolku. Nejvíce práce ale dalo štábu skutečné stavení, které měl ve finále pohltit oheň.

Při prvním pokusu se plameny do domku nechtěly pustit a filmaři odjeli s nepořízenou. Napodruhé přivezli sudy s naftou a benzinem.
„Dům shořel za hodinu a my jsme sotva stíhali točit,“ vzpomínal kameraman Miroslav Ondříček.
Davle přišla o domek kvůli Hollywoodu
V roce 1968 dorazili do Davle u Prahy Američané s válečným velkofilmem Most u Remagenu. Starý davelský most přes Vltavu měl zastoupit slavný most přes Rýn. Podle Filmového přehledu se kvůli věrné podobě „demoloval domek při ústí mostu“, aby stavba odpovídala předloze se čtyřmi strážními věžemi.
Škody hlásili také ve starém Mostě, kde vznikala většina městských scén. Člen krajské památkové komise tam zjistil poškozeného barokního lva v kašně a škodu vyčíslil na pět tisíc korun. Natáčení pak 21. srpna 1968 utnula invaze vojsk Varšavské smlouvy.
Stavení, které kazilo panorama
Zemanův štáb zamířil v roce 1951 do Českého Švýcarska. Pro útěk Krasomily a Miroslava si vybral Dolský mlýn, který stojí asi tři kilometry od Jetřichovic. Konkrétně v místě, kde se do Kamenice vlévá Jetřichovická Bělá. Mlelo se v něm naposledy v roce 1931, takže filmaři na místě už našli spíš ruinu než fungující mlýn.
Hned naproti stál u skály patrový dům z cihel. Rodina Pohlů, majitelé mlýna, ho nejdřív pronajímala finanční stráži a později v něm nabízela pokoje výletníkům, kteří sem připlouvali na pramicích ze Srbské Kamenice. Právě kvůli nocležníkům se mu začalo říkat hotel. A nějaký čas sloužil i jako nevěstinec.
Pohlovi o majetek přišli už po válce při konfiskaci. Z opuštěného hotelu i mlýna pak lidé odnesli všechno, co se dalo použít.
Do pohádkové scenérie se rozpadlý dům nehodil, a tak byli tvůrci rádi, že získali povolení k odstřelu. Jednání ani nebylo nijak složité, jedinou podmínkou bylo, že štáb musí odstřel zaplatit z vlastní kapsy. A tak se i stalo.
Mlýnské kolo přivezli filmaři
Krasomila s Miroslavem v pohádce utíkají před zbrojnoši přes Kamenici. Mlýnské kolo, které se na druhém břehu točí, k ruině dopravil Zemanův štáb a po natáčení ho tu nechal. Historii místa sepsala Natalie Belisová v knize Osud má jméno Dolský mlýn. Podle ní se u řeky natáčel jen útěk.
„Známá bitka se zbrojnoši se natáčela už v ateliérech,“ vysvětluje.
Kolo, které tu štáb nechal, později odnesla velká voda. A Dolský mlýn je od roku 2007 kulturní památkou, na jeho opravu ale památkářům chybějí peníze, proto je z něj jen torzo, které je vidět na fotkách. Nedostatek financí, rabování i velká voda se na něm zkrátka podepsaly.
Patří Pyšná princezna k vašim oblíbeným pohádkám?
Zdroje: novinky.cz, e15.cz, cnn.iprima.cz, csfd.cz
