Senior nemá doma jedinou televizi, přesto musí platit televizní poplatek. Pokud nezaplatí, může skončit v exekuci
Absence televizoru v domácnosti nemusí znamenat osvobození od televizních poplatků. Stačí vlastnit chytrý mobilní telefon a povinnost se může vztahovat i na seniora žijícího v domově důchodců, který Českou televizi nesleduje. Neznalost pravidel může vést nejen k dluhu, ale v krajních případech i k exekuci.
Od minulého roku nastala změna v zákoně o rozhlase a televizi, která kromě navýšení poplatku přinesla i rozšířenou definici toho, kdo je musí platit. Do úzkých se tak mohou dostat i tací, kteří se roky oprávněně vyhýbali jejich placení.
Televizi nepotřebujete, stačí mobil
Od 1. května 2025 nabyla účinnosti novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. S tou přišly i dvě podstatné změny, které se přímo dotýkají poplatníků. U Českého rozhlasu se platba zvýšila o 10 korun na 55, u České televize pak o 15 korun na 150 za měsíc. Navíc ke zvýšení přibyla i nová podmínka udělující povinnost k jejich placení.

Definice televizního přijímače se totiž novelou rozšířila. Nově vedle klasických televizorů do ní spadají i mobilní telefony, tablety či počítače, pochopitelně za předpokladu, že jsou technicky způsobilé k příjmu televizního vysílání.
Plátcem se tak může stát například i senior, který doma nemá jedinou televizi. Užívá pouze chytrý telefon ke komunikaci s rodinou. Přesto může být dle zákona povinen hradit 150 korun měsíčně za Českou televizi. Rozhodující totiž není, zda její vysílání skutečně sleduje, ale zda disponuje zařízením, které je schopné jej přijímat.
Nicméně beze změny zůstalo pravidlo, že se poplatek nehradí za každý přijímač zvlášť. Domácnost platí pouze jednou, nehledě na počet televizorů, telefonů či počítačů. Pokud tedy senior sdílí domácnost s někým, kdo už poplatek hradí, platba za něj není potřeba.
Jak je to s domovy důchodců
Koncept sjednoceného placení se ovšem neváže na domovy důchodců, domovy se zvláštním režimem a podobné. Tato zařízení sice hlásí počet zaměstnanců, jejich klienti se ale musí přihlásit sami. Jakmile tedy klient splňuje zákonné podmínky, je povinen hradit televizní poplatky.
Typické příklady, kdy tato zákonitost vzniká, uvádí Česká televize. Například když klient má na pokoji jakékoliv své zařízení schopné přijímat vysílání nebo když je na pokoji televize domova, hradí poplatek všichni klienti na něm ubytovaní.

Z pár stokorun může být i exekuce
Komplikace mohou nastat, jakmile o své povinnosti jedinec neví nebo přehlíží výzvy České televize. Povinná je totiž nejen samotná platba, ale i přihlášení se do evidence poplatníků. Za nesplnění některých evidenčních povinností může být dokonce uložena přirážka ve výši 10 tisíc korun. Nejde však o automatickou pokutu za jeden nezaplacený měsíc, nýbrž o sankci za porušení zákonem stanovených povinností. Přirážka se navíc nemusí uplatnit, pokud poplatník splní své povinnosti a uhradí dlužné částky ještě před výzvou k zaplacení přirážky.
Stejně jako u jiných dluhů se i v tomto případě po upomínkách a neúspěšném vymáhání může Česká televize obrátit na soud. K vymáhané nezaplacené částce přibydou i úroky z prodlení, náklady soudního řízení a případné exekuce. Když dlužník nezaplatí ani poté, co vzejde pravomocné rozhodnutí, může následovat exekuce.

Nejedná se o ojedinělé případy, neboť podle údajů předložených Radě České televize bylo ke konci srpna 2024 evidováno více než 35 tisíc aktivních exekucí týkajících se televizních poplatků. Tato čísla ovšem pocházejí z období před rozšířením definice přijímače o chytrá zařízení.
Co dělat, aby nevznikl dluh?
Nejen seniorům a jejich rodinám je radno si ověřit, zda je jejich domácnost v evidenci České televize, a hlavně jestli už někdo poplatek hradí. Přihlášení lze vyřídit prostřednictvím webových stránek televize, ale také poštou. Platit je možné také prostřednictvím služby SIPO. Dále je dobré věnovat pozornost případným písemným výzvám a zavčasu na ně reagovat.

Někteří lidé navíc mohou být osvobození od platby televizních poplatků. Týká se to například domácností s nízkými příjmy, ale také osob splňujících určité zdravotní podmínky. Nárok na osvobození je však potřeba České televizi doložit.
„Od 1. května musí TV poplatky platit každá domácnost. Tedy kromě té, kde žádný člen nevlastní TV, PC, tablet, mobil. Šiřte to, ptejte se v rodině, u známých, zda se už registrovali.“ – Daniel Hůle, expert na exekuce pro Publico.
I telefon může znamenat poplatkovou povinnost, o které ani sám majitel nemusí vědět. Oficiální stránky České televize proto nabízejí odpovědi na nejrůznější otázky týkající se poplatků i návody, jak se evidovat či jak řešit možné nepříjemnosti.
Zdroje: Zákon č. 348/2005 Sb., Česká televize, Rada České televize, Portál veřejné správy, Publico.
