Důchodci mají nárok na výhodnější daňový odpočet. Započítat si mohou vlastní vklady už od první koruny

Čeští důchodci přišli před víc než dvěma lety o jednu z hlavních výhod takzvaného penzijka. Méně se už ale ví, že zároveň mohou využít daňové zvýhodnění. Týká se vlastních peněz, které dál ukládají na penzijní spoření.

Zatímco u lidí, kterým ještě nebyl přiznán starobní důchod, se do daňového odpočtu u penzijka počítá až část měsíčního příspěvku nad 1 700 korun, u starobních důchodců je situace jiná. Pokud mají zdanitelné příjmy, mohou si za splnění zákonných podmínek započítat vlastní vklady už od první koruny. Existuje ale maximální roční limit.

Důchodci už státní příspěvek nedostávají

Zásadní změna přišla 1. července 2024. Od tohoto dne stát přestal vyplácet příspěvek k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření lidem, kterým byl přiznán starobní důchod. Týká se to řádného i předčasného starobního důchodu.

Pro ostatní `penzijkáře` se pravidla změnila tak, že nejvyšší státní příspěvek ve výši 340 korun měsíčně získají při vlastním měsíčním vkladu 1 700 korun a víc. Právě tato hranice je důležitá také pro daně.

Člověku, kterému nebyl přiznán starobní důchod a který posílá například 2 000 korun měsíčně, se pro daňový odpočet u penzijka počítá jenom část nad hranicí 1 700 korun, tedy 300 korun měsíčně. U starobních důchodců je to jinak. Protože už na státní příspěvek nemají nárok, mohou si při splnění podmínek započítat vlastní příspěvky od první vložené koruny.

Odečíst lze až 48 tisíc korun

Ani v tomto případě si ale člověk nemůže odečíst neomezenou částku. Zákon stanovuje společný limit 48 000 korun za rok pro daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče.

Princip je to celkem jednoduchý. Pracující důchodce, který během roku vloží ze svého na penzijní spoření například 30 000 korun a splňuje zákonné podmínky, může do odpočtu zahrnout celých 30 000 korun. Pokud by vložil 50 000 korun a limit nečerpal prostřednictvím jiného podporovaného produktu, uplatnit může maximálně 48 000 korun.

Důležité je také vědět, co pojem daňový odpočet znamená. Stát důchodci nevrátí 30 nebo 48 tisíc korun. O tuhle částku se snižuje základ, ze kterého se následně počítá daň. Při 15procentní sazbě tak snížení základu daně o 30 000 korun odpovídá úspoře 4 500 korun. Při využití celého limitu 48 000 korun jde při stejné sazbě o 7 200 korun.

Výhodu nevyužije každý

Je tu ale ještě jedna zajímavá věc. Daňové zvýhodnění mohou využít i pracující důchodci. Ministerstvo financí přímo uvádí, že příjemci starobního důchodu se zdanitelnými příjmy mohou využívat daňové zvýhodnění spoření na stáří od první vložené koruny.

Samotné zrušení státních příspěvků přitom vyvolalo mezi seniory ostré reakce. „Takže důchodci své peníze přesunou jinam. Penzijní fondy přijdou o miliardy. Já už to tak udělal,“ napsal například jeden z diskutujících na iDnes.cz v lednu 2025. Další lidé naopak změnu obhajovali.

Od 1. srpna 2026 navíc platí novela, která pomohla části seniorů, kteří po odebrání státního příspěvku zůstali v penzijním systému takzvaně uzamčeni. Týká se mimo jiné stávajících účastníků penzijka, kteří smlouvu uzavřeli do 29. prosince 2023, mají přiznaný starobní důchod a smlouvu doteď neukončili. Ti mohou nově spoření ukončit bez sankce za vracení státního příspěvku bez ohledu na to, jak dlouho spořili.

Pro pracující důchodce, kteří si chtějí na stáří dál odkládat peníze, ale zůstává důležitá právě daňová výhoda. Ač už od státu nedostávají pravidelný příspěvek k penzijnímu spoření, své vlastní vklady si mohou za splnění podmínek započítat do daňového odpočtu už od první koruny.

Věděli jste o této daňové výhodě, nebo jste měli za to, že důchodci po zrušení státního příspěvku už žádné zvýhodnění nemají?

Zdroje: mf.gov.cz, zakonyprolidi.cz, financnisprava.gov.cz