EU dává Čechům čas jen do 14. ledna 2026: Můžete ovlivnit, kolik budeme platit za Českou televizi a rozhlas

Brusel pustil do světa velkou diskuzi o veřejnoprávních médiích a chce znát váš názor. Pravidla z roku 2009 už zkrátka neodpovídají éře streamovacích služeb a sociálních sítí. Možné je vyplnit online dotazník do poloviny ledna. Výsledky poté mohou zásadně změnit financování České televize a rozhlasu.

Rok 2009 je v mediálním světě jako pravěk. Tehdy YouTube slavil teprve čtvrté narozeniny, Netflix neexistoval a chytrý telefon zněl jako sci-fi. Dneska sledujeme seriály v tramvaji a čteme zprávy na toaletě. Vše se od roku 2009 mílovými kroky hlo dopředu, jenže Evropská pravidla pro podporu veřejnoprávních médií tak úplně ne. Proto se teď Brusel konečně rozhodl je změnit a ptá se i vás.

Evropská komise otevřela velkou diskuzi

Ptá se okolí, jestli vůbec ještě dává smysl způsob, jakým dneska podporují veřejnoprávní média. A otázka nesměřuje jen na politiky nebo na vedení televizí, nýbrž úplně na všechny, tedy i vás. Celá věc stojí na jedné zásadní otázce. Jak má stát finančně pomáhat médiím, která nikomu nepatří a slouží všem? A jak zajistit, aby to bylo fér i vůči soukromým televizím a rádiím?

Evropská pravidla dnes stanovují tři základní požadavky: jasné vyčíslení podpory, přiměřenou výši a účinnou kontrolu. V teorii to funguje dobře. V praxi ale čelíme zmiňovanému problému, že se média od roku 2009 zcela proměnila. 

Český antimonopolní úřad, jenž za Českou republiku koordinuje přípravu stanovisek, vysvětluje záměr konzultace. Cílem je vyhodnotit, které části pravidel stále plní svou funkci a které už ne. A také zmapovat problémy, se kterými se různé země při dodržování předpisů setkávají.

Koho se to týká? Asi více lidí, než čekáte

Možná si teď říkáte, že to je přeci čistě starost úředníků a ředitelů televizí. Jenže ouha, týká se to skoro každého z nás. Na prvním místě stojí samozřejmě Česká televize a Český rozhlas. Jejich peněženka a celý způsob, jak fungují, se může hodně změnit. Ale to není všechno. Týká se to každého, kdo má doma televizi nebo rádio. Vlastně i těch, kteří sledují jen Primu, Novu nebo mají předplatné na Netflixu. 

Výsledek téhle diskuze totiž změní celý mediální svět kolem nás a i stav naší peněženky. Konkrétně se může změnit částka, kterou každý měsíc posíláme na koncesionářské poplatky. 

Soukromá média věnují celé věci mimořádnou pozornost. Veřejnoprávní vysílatelé jsou jejich konkurenty na mediálním trhu. Podpora ze státních zdrojů může narušit hospodářskou soutěž v jejich prospěch.

Zapojit se je snadné

Není nutné být odborník na ekonomii nebo média, postačí vám vlastní zkušenost a názor. Dotazník je dostupný online a lze jej vyplnit do 14. ledna 2026. Souběžně probíhá i konzultace pro odborníky z mediální branže, veřejné správy a univerzit. Ta vypadá trochu jinak, ale cíl má stejný, nasbírat co nejvíc názorů na celou věc.

Komise potom všechny odpovědi vyhodnotí a zveřejní shrnutí. Z toho a ze své vlastní analýzy sestaví pracovní dokument. Ten pak může posloužit jako základ pro nová pravidla platná v celé EU.

Důvod k přehodnocení pravidel

Nešlo přitom jen o to, že se změnily technologie. Proměnila se i samotná evropská legislativa. Evropské soudy vydaly řadu významných rozhodnutí a Evropská komise při řešení konkrétních případů zjistila, že současná pravidla mají svá slabá místa. Takže je načase zjistit, jestli stará pravidla ještě vůbec k něčemu jsou.

Když se podíváte po Evropě, najdete různé způsoby, jak jednotlivé země financují své veřejnoprávní média. A právě proto chce EU pravidla sjednotit. Nebo alespoň zajistit, aby to bylo pro všechny fér. Němci například používají systém poplatků jako my. Od letoška platí 18,94 eur měsíčně za domácnost.