Hračku, kterou jsme si v 80. letech hýčkali jako poklad, dnešní děti nepochopí ani za nic. Strachy před ní utíkají

Dnešní děti před ní prý někdy i utíkají. Hračka, která byla v osmdesátých letech symbolem luxusu a každé dítě po ní toužilo, dnes nahání strach svým nevšedním vzhledem. Tehdy jsme ji tulili a nosili všude s sebou, současná generace dává přednost paradoxně podobnému fenoménu, a to příšerce Labubu s ďábelským úsměvem. 

Mrzutý obličej, ozubená tlama a vzhled, který balancuje mezi roztomilostí a lehkou děsivostí. To je Labubu, postavička, která doslova ovládla sociální sítě a stala se hitem mezi dětmi i sběrateli po celém světě. Tahle plyšová příšerka s napůl ďábelským výrazem dokázala něco, o čem si hračky kdysi mohly nechat jen zdát, stala se totiž oblíbenou napříč světem takřka přes noc.

Za jejím úspěchem stojí hongkongský umělec Kasing Lung, který v roce 2015 přišel s kolekcí The Monsters. Jako malý chlapec se přestěhoval s rodiči do Nizozemí, kde ho fascinovaly místní pohádky o skřítcích a elfech. Tyhle severské příběhy pak propojil s asijskou estetikou a vytvořil postavičky balancující mezi dobrem a zlem. Vedle Labubu existují i další, například Zimomo, Spooky nebo Tycoco.

Tajemství spočívá v marketingové strategii firmy Pop Mart, která s Lungem uzavřela licenční dohodu v roce 2019. Geniální tah tkví v blind boxech neboli v uzavřených krabičkách, kdy až do roztrhnutí obalu netušíte, kterou verzi postavičky dostanete. Stejný princip známe již od Kinder vajíček. 

Roční tržby vyskočily o 204 procent

Celkové roční tržby dosáhly téměř 41 miliard korun a pořád rostou. Labubu visí jako přívěsek na kabelkách Rihanny, Dua Lipy nebo Kim Kardashian. I fotbalista David Beckham se na Instagramu pochlubil kouskem, který mu věnovala dcera Harper.

Teď se vraťme do osmdesátých let. V té době totiž přišla na scénu hračka, která vyvolala podobnou horečku jako dnes Labubu a jmenovala se mončičák. První kusy přicházely ze západního Německa, takže jejich vlastnictví značilo určitý status. Vzpomínáte na fronty v Tuzexu? Právě tam na háčcích visely tyto malé chlupaté poklady s obříma očima a gumovou tváří. Kdo měl doma mončičáka, patřil mezi pořádné frajery.

Co to vlastně ten mončičák byl? Něco mezi chundelatým zvířetem a panenkou, malý plyšák s dětským obličejem, pihami na tvářích a schopností cucat si palec. Po zmáčknutí břicha dokonce pískl. 

Japonec, který dal světu novou obsesi

Koichi Sekiguchi vyrobil prvního mončičáka v lednu 1974. Zpočátku měl výhradně hnědou srst a krátký ocásek. V tlapce svíral lahvičku, která přesně zapadala do jeho kulaté tlamičky. Později přibyly i modré, bílé, růžové a žluté varianty. Mončičáci pobláznili svět natolik, že v roce 1980 dostali dokonce vlastní anime seriál Futago no Monchhichi s více než stovkou epizod.

A když o tři roky později sáhli po příběhu i v legendárním studiu Hanna-Barbera, bylo jasné, že jde o hračku, která se zapsala do dějin. Vývoz odstartoval v roce 1975 cestou do Německa a Rakouska a postupně se mončičák rozšířil do dalších evropských zemí včetně Maďarska, odkud k nám přicházely kopie. Němci se do mončičáků zamilovali ještě víc než Japonci. 

Co tyto hračky spojuje a v čem se rozcházejí?

Zajímavé je, že Labubu i mončičák si jsou na první pohled dost podobní. Oba navíc pocházejí z Asie, oba se stali celosvětovými fenomény a oba vyvolali sběratelské šílenství. Liší se však v koncepci. Mončičák byl navržen tak, aby evokoval bezpečí a něhu. Oproti tomu Labubu vsadil na provokaci, na zamračený výraz a úsměv odhalující zuby. 

Pokud vás náhle přepadla nostalgie nebo chcete dětem ukázat, s čím jste si hráli vy, existuje několik cest. Původní retro exempláře lze nalézt na aukčních portálech, kde však ceny začínají někde kolem tisícovky a jde většinou o sběratelské předměty. 

Nové mončičáky lze zakoupit od přibližně 580 korun. Pokud však toužíte po originálu od firmy Sekiguchi, počítejte s vyššími částkami. Paradoxně je dnes mnohem jednodušší získat Labubu než mončičáka podobného tomu z osmdesátých let.

Zdroje: idnes.cz, cs.wikipedia.org, kvety.cz