Krejčí z Čech chtěl naučit lidi létat. Svůj vynález vyzkoušel skokem z Eiffelovy věže, který nepřežil

Honba za dokonalým vynálezem bohužel někdy končí tragicky. To byl i případ krejčího z Čech, jehož snem bylo naučit lidi létat. Neváhal vyzkoušet svůj prapodivný vynález v praxi. Odhodlal se ke skoku z Eiffelovy věže, který ovšem bohužel nepřežil.

Český rodák z ústeckého Štětí Francois Reichelt si vysloužil přezdívku „létající krejčí“. Proslavil se díky svému nevydařenému experimentu, který bohužel skončil smrtí. Toužil po lepším životě, který se rozhodl hledat v Paříži. Mohl být slavný, ale dychtil po finanční odměně, což se mu nakonec stalo osudným.

Jak se český krejčí ocitl ve Francii

Český krejčí Francois Reichelt zatoužil po zajímavějším a bohatším životě. Odcestoval proto v roce 1898 do Francie, kde si ve 20 letech otevřel celkem úspěšný módní salón. Miloval totiž práci s látkami a díky tomu se velice rychle proslavil jako zručný a úspěšný krejčí. V tamní vyšší společnosti si navíc vybudoval dobré jméno. V roce 1909 získal francouzské občanství. Nebyla to ovšem jen móda, o kterou se zajímal. Nadchl se také do letectví a aviatiky.

Vypsaná finanční odměna za sestrojení funkčního padáku

Organizace Aéro-Club de France se rozhodla nabídnout finanční odměnu ve výši 10 000 franků tomu, kdo dokáže sestrojit funkční padák pro piloty. A právě vidina peněz i možnosti se zviditelnit, přesvědčila Francoise Reichelta, že jde o výzvu přímo pro něj. Zkusil tedy využít své krejčovské dovednosti a navrhl funkční parašutistický oblek.

Osudný seskok z Eiffelovy věže

Svůj vynález v podobě oděvu s jakýmisi roztažitelnými křídly nejprve testoval na figurínách a ještě jej upravoval. Poté se ale Reichelt rozhodl otestovat oblek osobně, a to skokem z Eiffelovy věže. Získal svolení od pařížské policie, a to po roce nekonečných tahanic. Už na první pohled se jednalo o šílený nápad.  On ale zkrátka doufal, že se svým vynálezem vstoupí do dějin.

Přihlížející českému krejčímu marně rozmlouvali jeho nápad

Marně přihlížející, přátelé a zaměstnanci pracující na Eiffelově věži krejčího varovali a rozmlouvali mu jeho nápad. 4. února 1912 nasadil úsměv a přesně v 8 hodin ráno seskočil z prvního patra věže, a to z výšky 57 metrů. Navíc byl oblek těžký přes 60 kilogramů, a i kdyby byl zcela funkční, tato výška by v žádném případě nestačila k tomu, aby se mu padák otevřel. Pád trval pouhých pár vteřin a třiatřicetiletý Čech byl na místě mrtev. I přesto byl ale převezen do nemocnice a teprve tam byl oficiálně prohlášen za mrtvého. O život připravil vlastní vynález i ženu, která dvakrát po sobě získala Nobelovu cenu.

Díky nově vynalezené kameře neupadla tato událost v zapomnění

Tato tragická událost by možná upadla v zapomnění a ani po více než 100 letech by se o ní nejspíš nemluvilo. Ale díky tomu, že v té době byla vynalezena kamera, novináři neváhali a celou událost zdokumentovali. Jeden z kameramanů vše zachytil zespodu a druhý stál v prvním patře. Okamžitě druhý den po neštěstí začala tato zpráva kolovat nejen po Paříži, ale po dalších místech po světě. Jeden český vynález ale přece jen dobyl svět.

Pár dní před tragédií skočil z podobné výšky Američan

I když by seskok krejčího z Eiffelovy věže mohl působit jako absolutní bláznovství, pouhých pár dnů před tím měl další člověk podobný nápad. Američan Frederick R. Law se totiž rozhodl provést seskok z newyorské Sochy svobody, a to z podobné výšky – 68 metrů. Tomu se to ovšem na rozdíl od českého krejčího podařilo.

Co myslíte, zemřel Franz Reichelt jako zaslepený snílek, nebo jako odvážný vynálezce, který předběhl svou dobu?

Zdroje: Dromedar, 100+1 zahraniční zajímavost, Muži v Česku