Nejúspěšnější film Louise de Funèse není Četník. Na jinou jeho komedii přišlo 17 milionů lidí

Když se řekne Louis de Funès, většině z nás okamžitě naskočí Četník ze Saint-Tropez. Je pravda, že komedie to byly jedinečné a dabing Františka Filipovského de Funèsovo herecké umění ještě povýšil.

Už když nám v hlavě bleskne jméno, jako bychom viděli gestikulaci i křik tohoto malého mužíčka s krásnýma očima. Leč malý byl jen postavou. Jeho umění, jako by nemělo hranic.

V kinech Četníky předběhl jiný film

Jenže slavný strážmistr Cruchot měl jednu malou potíž. I když ho z de Funèsových komedií známe zřejmě nejlépe, přece jen Nejúspěšnější film Louise de Funèse není Četník. Nejvíc navštěvovaným filmem v kinech byl Velký flám. Ve Francii na něj přišlo 17,2 milionů diváků.

A tady je nutné přiznat velký podíl na úspěchu snímku i samotným tvůrcům. Vzali velmi zásadní a vážné téma a udělali z něj geniální komedii. Ale nebýt Louise de Funèse, možná by to taková sranda nebyla. Avšak nemalý podíl na ní měl i komik Bourvil.

Malý herec velkého významu

Louis de Funès se narodil v roce 1914 v Courbevoie u Paříže. Než se stal hvězdou, vystřídal řadu zaměstnání. Mimo jiné se živil i jako klavírista v barech a kabaretech. A právě tam se začal naplno projevovat jeho talent pro mimiku a komické výstupy.

Když se na jeho snímky dívám, skoro se mi nechce věřit, že jeho cesta k herecké slávě byla tak dlouhá. Průlom totiž přišel až v jeho padesáti letech. V tomto věku už mnozí herci přemýšlejí, jestli si nekoupit pohodlné křeslo a kariéru mladších kolegů nepozorovat jen tak zpovzdálí. De Funès ale nic takového neudělal. Naopak. Jakmile se dostal do správných kolejí, rozjel se jak utržený parní stroj.

Jeho silnou zbraní byla práce s hlasem. Uměl zařvat tak, že se všichni lekli, ale přitom je to rozesmálo. Jeho herectví ale nebylo založené jen na verbálním projevu. S mimikou a gestikulací pracoval tak, že někdy nebylo vůbec nutné, aby k tomu ještě něco povídal. Výrazem obličeje toho často řekl mnohem víc.

Četník, Fantomas a další filmové poklady

Pak už se jeho kariéra rozjela jak rychlík. V roce 1964 přišel Četník ze Saint-Tropez a také Fantomas. O rok později Smolař, kde se poprvé spojil s komikem Bourvilem. A právě jejich společná energie se později ukázala jako jeden z hlavních důvodů, proč Velký flám tak skvěle fungoval. Už i ve Smolaři jim to mimořádně sedlo.

Přesto, že začal de Funès tak pozdě, je jeho filmografie pořádně nacpaná. Grand restaurant pana Septima, Oskar, Senzační prázdniny, Dobrodružství rabína Jákoba, Křidýlko nebo stehýnko, Hibernatus nebo Jeden hot a druhý čehý.

Velký flám přivedl do kin miliony diváků

Velký flám natočil v roce 1966 režisér Gérard Oury. A spojení Louise de Funèse s Bourvilem byl moc dobrý nápad. Byli každý úplně jiný, ale právě v tom bylo to kouzlo. Na plátně spolu fungovali jako manželé, kteří se dokáží pohádat kvůli každé blbině, a přesto bez sebe nemohou být.

Příběh se odehrává za německé okupace Francie. Nad Paříží je sestřeleno britské letadlo a jeho letci potřebují pomoc. Do jejich útěku se postupně zapletou dva obyčejní Francouzi – malíř pokojů Augustin Bouvet, kterého hraje Bourvil, a dirigent Stanislav Lefort v podání de Funèse. Z obyčejné pomoci je rázem pořádná honička.

Sranda byla i na place

Právě v tomto snímku de Funès ukázal, jak bylo jeho umění geniální. Jeho Stanislav Lefort je protivný, nervózní, panovačný a přesvědčený o vlastní důležitosti. Zkrátka člověk, kterého byste možná nechtěli mít doma ani jako návštěvu na kávu. Jenže na plátně je neodolatelný. Bourvil jeho temperament vyvažoval a společně vytvořili komedii, která dodnes nezestárla.

„Režisér Gérard Oury přiznal, že když Louis de Funès během natáčení improvizoval mimo původní plán, musel mizet po čtyřech z dosahu kamer, aby svým smíchem nenarušil vynikající záběry.“

Úspěch filmu byl obrovský. Ve Francii držel prvenství v návštěvnosti neuvěřitelných 32 let. Z prvního místa ho sesadil až Titanic v roce 1998.

Věděli jste, že Louis se narodil ve španělské rodině a jeho celé jméno zní Louis Germain David de Funès de Galarza?

Zdroje: ČeskáTelevize, AlloCine, ČSFD