Žádné 3 hodiny a už vůbec ne déle. Děti by u televize měly trávit maximálně 1 hodinu

Televize byla odjakživa formou zábavy. Často byla jen kulisou k jiné činnosti, dnes ale může představovat problém. Možná to znáte. Když potřebujete zabavit dítě, pustíte mu v televizi pohádku. Na první pohled nevinná zábava, ale dlouhé vysedávání u televize narušuje vývoj dětí. Existuje správná délka sledování?

Dlouhodobé sledování televize není dobré ani pro dospělého, natož pro dítě.

Dětský mozek ztrácí soustředěnost

Moderní technologie dnes minuly málokoho. Proto je běžné, že rodiče dají svým dětem na hraní mobil nebo tablet, když je potřebují na chvíli zabavit. Podobné je to s televizí, jen mají lidé pocit, že když to není mobil ale „jen“ televize, nic se neděje. Jenže je to přesně naopak.

Studie z Německa, zaměřující se na vývoj předškoláků ukázala, že každé prodloužení koukání na televizi ovlivňuje vyjadřování a hlavně pozornost. S úkoly vyžadujícími soustředění a mluvení si děti sledující pravidelně televizi poradí mnohem hůř. Jednoduše řečeno, čím více televize, tím složitější to pro děti je.

Mozek potřebuje pracovat, nejen sledovat obraz

Někteří rodiče by mohli namítat, že právě sledování televize dítě rozvíjí. To, že tomu tak není, potvrzuje i uznávaný pediatr Dimitri A. Christakis: „Není žádný důkaz o tom, že by pasivní mediální obsah podporoval kognitivní vývoj dětí mladších 18 měsíců, právě naopak.“

Dítě v období vývoje potřebuje především doteky, hlas a fyzickou aktivitu. Potřebuje rodiče, kteří se mu budou věnovat, ne pohádku v televizi. Sledování televize toho ovlivňuje spoustu. V podstatě to funguje jako u dospělých. O škodlivém modrém světle už jste asi slyšeli. U dětí to platí stejně, a hlavně co se týče spánku. Jakmile necháte dítě hodiny před spaním sledovat televizi, tak budete mít nejspíš krušnou noc. Sledování totiž narušuje spánek, a to i u batolat.

Nedostatek spánku pak způsobuje další problémy, což znamená, že dítě je nevrlé, protivné a nedokáže se soustředit. Je to jeden velký začarovaný kruh.

S televizí mizí představivost

Pustit dítěti televizi je snadné. Málokdo si ale uvědomuje, co všechno kromě spánku to ovlivňuje. Televize je fikce, kde existují předem dané situace a svět je nalinkovaný podle scénáře. To znamená, že dítě ani jeho mozek nemusí při sledování pohádky udělat prakticky vůbec nic. Psychologové upozorňují, že tenhle druh zábavy omezuje představivost. Když dítěti pohádku čtete, musí zapojit fantazii, stejně tak, když si hraje.

Jakmile ale sleduje televizi, nemusí přemýšlet, tvořit ani zapojovat představivost. Pohyb je další kapitola sama o sobě. Podle nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace by mělo dítě být několik hodin denně v pohybu. Hodinové sledování televize tomu logicky moc nepomáhá.

Podle dostupných informací velké množství času stráveného u obrazovky zvyšuje riziko onemocnění srdce v dospělosti. Děti jsou jako houba, nasávají věci z okolí. Jakmile si už jako malí zvyknou půl dne prosedět, v dospělosti to pro ně bude naprosto normální.

Limity se liší podle věku

Doporučení pro dobu sledování televize se liší podle věku. Důvodem je vývoj mozku. Jinak se chová batole a jinak předškolák. Každý potřebuje něco jiného a jinak také reaguje na podněty. Do 1,5 roku je nejvíce potřeba fyzický kontakt. Do pěti let je to hlavně komunikace a pohyb. Školní děti se musí soustředit a přemýšlet nad úkoly. To všechno ale narušuje televize.

Zajímavým a možná trochu děsivým zjištěním je to, že děti si lépe pamatují reklamy v televizi než pohádky, které jim čtete. Mohou za to rychlé obrázky, chytlavá melodie a hodně barev. Dítě si zapamatuje reklamu na jogurt, ale ponaučení z pohádky se mu rázem vykouří z hlavy.

Maximum je menší, než si myslíte

Většina rodičů si myslí, že dvě nebo tři hodinky denně přece nikomu neublíží. Realita je ale úplně jinde. Děti do 2 let by neměly televizi sledovat vůbec. Od 2 do 5 let je maximum jedna hodina denně a od 5 let maximum 2 hodiny s technologiemi celkem. Více než 3 hodiny už je pro dítě moc v jakémkoli věku.

Televize sama o sobě není ďábelský nástroj. Je to způsob zábavy, ale jen v případě, že máte nastavené hranice jak u sebe, tak u svých dětí. Rozhodně by neměla nahrazovat rodiče, protože jinak dětem zaděláváte na problém.

Zdroj: childrenandscreen.org, uni-leipzig.de, link.springer.com, frontiersin.org, prazsky-magazin.cz