Program dnes ve 20:10 ovládne seriál podle skutečných událostí. Připomene, čeho jsou lidé schopní

Dnešní pondělní večer nepatří na ČT1 žádnému velkolepému trháku, romantické komedii ani relity show. Ve 20:10 se naopak rozjede něco mnohem tíživějšího, totiž krimi série zasazená do města, které dýchá uhlím, ocelí a syrovou realitou. A ta nám připomene, čeho jsou lidé schopní.

Napínavé na tom není to, co si scenáristé vymysleli. Napínavé je, kolik z toho se opravdu stalo. A právě to člověku připomene, kam až dokáže lidská povaha zajít.

Seriál, u kterého vydržíte až do konce

Léto bývá na obrazovkách sezonou repríz, jenže tenhle počin udrží vaši pozornost i podruhé. Vyšetřování tady vede nekompromisní šéfka mordparty, žena, která se do mužského kolektivu musela z posledních sil protlačit a po boku jí stojí výbušný parťák beroucí si každý nezdar osobně. 

Kdo čeká klasickou pražskou detektivku podle stejného mustru, bude překvapený hned od první minuty. Tuzemské kriminálky se skoro vždycky odehrávají v Praze a jedou podle zaběhnutých kolejí. Zdejší tvůrci ovšem vytáhli kameru do hornických putyk, k šachtám, na zimní stadion i do zapadlých ubytoven. 

Skutečnou hvězdou celé série se tak nestala herecká tvář, ale samotné město se svým drsným rázem. Vizuálně to, musím říct, funguje parádně.

A teď ta nepříjemná pravda

Řeč je o seriálu Místo zločinu Ostrava, třináctidílné kriminálce České televize z roku 2020. Scenáristé sáhli po reálných ostravských případech, které tamní kriminalisté v minulých letech opravdu museli řešit. Aby všechno sedělo do posledního detailu, sešli se tvůrci u vybraných příběhů s Lubošem Valeriánem, který tehdy ostravskou mordpartu vedl. 

Kolik z toho je pravda a kolik fikce?

Buďme féroví, nejde čistě o dokumentární rekonstrukce. Sám Jan Hřebejk nezastíral, že polovina epizod si od skutečnosti půjčila jen námět, kdežto třeba Kubelíkův případ nebo Barvy vznikly čistě v hlavách autorů. Filmaři přitom vědomě obcházeli všechno, co by mohlo znovu probudit bolest lidí, kterých se dotkly ty skutečné tragédie.

Za jedním dílem stojí událost sahající až do roku 1998, za dalším pak volná ozvěna toho, co se odehrálo v Ostravě-Přívoze o osm let později. Zvláštní pozornost si zaslouží tuniská epizoda, v níž tehdejší český generální konzul Robert Kopecký ztvárnil rovnou vlastní osobu.

Když si místní zahráli sami sebe

Nejsilnější doušek opravdovosti nabídla proslulá kolonie Bedřiška, jedna z nejchudších adres celé Ostravy, kam scenáristé zasadili vyšetřování brutálních vražd osamělého starce. Kamera tam nezabírala komparzisty, ale lidi, kteří v té čtvrti doopravdy žijí a zahráli tak trochu vlastní každodennost. Do jedné z rolí navíc obsadili Petra Baža, kterého diváci znají z populárního seriálu Most! 

Majorku Emu Grodskou v seriálu hraje Pavla Beretová, sama rodačka z Ostravy. Jejího náladového kolegu si střihl Stanislav Majer, ředitele kriminálky ztvárnil Pavel Kříž a mezi vyšetřovateli nechybí ani Karel Dobrý či Štěpán Kozub. Za kamerou se vystřídala rovnou trojice zvučných režisérů, konkrétně Jan Hřebejk, Dan Wlodarczyk a Jiří Chlumský. 

Právě Kozub, dnes hvězda první velikosti, se během série proměnil z okrajové figurky v jednu z nejsledovanějších postav.

Proč to Češi rádi sledují i po letech?

Ačkoliv má série na ČSFD hodnocení kolem šedesáti procent a kritici jí vyčítali občasná žánrová klišé, publikum si ji zamilovalo. Přes prázdniny jí navíc na jedničce patřilo skoro každé pondělí, kdy k obrazovkám přitáhla nejvíc lidí ze všech.

Dnešní díl navíc pošle Emu a její tým až za hranice do sousedního Polska, protože stopa začíná u muže, kterého někdo zastřelil a nechal v zaparkovaném autě. Jako Pražačka musím uznat, že sledovat českou detektivku bez jediného záběru na Karlův most je příjemné osvěžení. 

Máte ostravskou kriminálku rádi, nebo vám přijde, že tuzemský detektivní žánr jede pořád dokola? 

Zdroje: denik.cz, moravskoslezsky.denik.cz, tvprogram.idnes.cz