„Byl to nesmysl a podvod.“ Schillerová ostře zkritizovala systém, podle kterého Češi platili daně 13 let

Dnešní povídání je takovým malým ohlédnutím za jednou daňovou kapitolou, která se sice před pěti lety zavřela, ale dodnes se k ní politici vracejí. Občas totiž vytáhnou ze skříně staré téma, opráší je a znovu nám je předloží, jako by šlo o horkou novinku.

Tentokrát se tak stalo v případě superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová se k superhrubé mzdě vrátila v rozhovoru pro média a nešetřila ostrými slovy. Označila ji za nesmysl a podvod. 

Co superhrubá mzda, ta se nevrátí? „Určitě ne, protože to byl nesmysl a podvod. Určitě ji nevrátíme,“ odpověděla Alena Schillerová redaktorovi. 

Třináct let s vyšší daňovou zátěží

Než se ale začneme rozčilovat nebo naopak přikyvovat, pojďme si připomenout, o co vlastně šlo. Daňové předpisy občas připomínají hlavolam, na který běžný člověk nestačí. Někdo potřebuje kalkulačku, jiný i radu právníka. Superhrubá mzda zatěžovala daně zaměstnanců třináct let. Jak to tehdy bylo, jak se daní výplaty dnes a co čeká zaměstnance v roce 2027?

Patnáct procent? Jen sladké mámení…

Superhrubá mzda přišla na svět 1. ledna 2008, v době vlády Mirka Topolánka. Základem pro výpočet daně nebyla už jen hrubá mzda zaměstnance jako kdysi. Najednou se do ní započítal i povinný odvod sociálního a zdravotního pojištění. Výsledná částka se tak pro účely daně z příjmu zvýšila přibližně o 34 procent.

Na papíře se přitom neustále mluvilo o patnáctiprocentní dani. Jenže člověk nemusel být zrovna matematický génius, aby pochopil, že patnáct procent z navýšeného základu není totéž jako patnáct procent z hrubé výplaty. Právě v tom Schillerová vidí podstatu problému. Způsobem výpočtu se dosáhlo vyššího skutečného zdanění. Superhrubá mzda tu s námi vydržela celých třináct let, až do konce roku 2020. A pak přišla změna.

Ministryní financí tenkrát i nyní

Alena Schillerová nebyla jen obyčejnou pozorovatelkou, která dnes zpětně hodnotí dávnou daňovou historii. V době rušení superhrubé mzdy byla ministryní financí ve vládě Andreje Babiše. A právě ona její ukončení prosazovala. Vláda řešení s patnáctiprocentní sazbou a vyšší třiadvacetiprocentní sazbou pro vysoké příjmy podpořila. Změnu poté schválil Parlament a od 1. ledna 2021 superhrubá mzda přestala existovat.

Tehdy se také zvýšila základní sleva na poplatníka. V roce 2021 činila 27 840 korun ročně, od roku 2022 se ustálila na 30 840 korunách. Zaměstnancům tak začalo z výplaty zůstávat více peněz. Méně důvodů k radosti však měla státní pokladna. A když ministryně letos předložila vládě rozpočet na příští rok, přiznala zároveň, že v příštích letech bude muset kabinet šetřit a zvýšit některé daně:

„Jinak by byl rozpočet na rok 2028 a 2029 nesestavitelný. Nějaká opatření, kterými budeme snižovat strukturální deficit, zkrátka budeme muset přijmout,“ říká Schillerová.

Kdo si polepšil a kdo to zaplatil?

Zrušení přineslo zaměstnancům citelné daňové úlevy. Zároveň ale znamenalo výpadek příjmů veřejných rozpočtů. A právě v tomto bodě se dodnes vedou spory. Někteří připomínají peníze, co zůstaly lidem v peněžence, jiní upozorňují na dlouhodobý následek pro státní kasu.

A na tento problém je tu i vědecko-ekonomická odpověď, a to studie Akademie věd ČR IDEA z dubna 2026, která říká: „tehdejší daňové změny včetně souvisejících úprav měly na výpadek příjmů dopad cca 1,3 procenta HDP ročně.“ Včetně úroků by v roce 2026 činil asi 122 miliard korun. To už je částka, která by rozpočtu výrazně pomohla…

Je tedy fér říci obě věci: zaměstnancům se snížily daně, ale stát přišel o významnou část příjmů. Zda byla tehdejší úleva správně nastavená a zda odpovídala možnostem veřejných financí, je otázka, na kterou mají ekonomové různé odpovědi.

Co nás čeká na výplatnicích v roce 2027?

V současnosti se daň z příjmů zaměstnanců tedy počítá z hrubé mzdy. Základní sazba činí 15 procent, u vysokých příjmů se od určitého limitu uplatňuje 23 procent. Základní sleva na poplatníka zůstává 30 840 korun ročně. Superhrubá mzda se podle Schillerové vracet nebude. Zatímco tedy tento výpočet zůstává minulostí, daňové předpisy rozhodně neusnuly na vavřínech. Kdo si myslí, že jednou provždy pochopil všechny kolonky na výplatní pásce, může se příští rok zase divit.

Daňová oblast totiž nebude v příštím roce spát jako medvěd v zimním brlohu. Od ledna 2027 se má vrátit jak sleva na studenta, tak i školkovné. Mění se také pravidla pro zaměstnanecké benefity. Upraví se rovněž zdanění spropitného v restauracích a zvýší se hranice příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží.

„Přicházíme s největší reformou v oblasti platů od zrušení superhrubé mzdy,“ řekla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová.

Snížení daní a zvýšení tarifní třídy zaměstnanci pochopitelně vítají. Kdo by nechtěl mít na účtu více peněz? Jenže stát musí z něčeho platit školy, nemocnice, silnice i důchody. A tak bychom se neměli ptát jen na to, kolik nám zůstane z výplaty, ale také kdo za všechny daňové úlevy zaplatí účet. Schodek 389 tisíc pro příští rok je druhý nejvyšší v historii. Vyšší byl jen v době Covidu.

Zkrátka jak v rodinném rozpočtu, tak i v tom státním platí jedno staré pravidlo: jedny peníze nelze utratit dvakrát.

Souhlasíte se zrušením superhrubé mzdy nebo byla dobrým řešením pro přísun peněz do státní pokladny?

Zdroje: MinisterstvoFinancí, AkademieVědČR, SeznamZprávy