Dřív ho novomanželé dostávali zdarma ke svatbě. Dnes se prodává za 12 milionů. Máte ho ještě?
Možná ho máte schovaný na půdě a je vám líto ho vyhodit. Možná vám visí nad gaučem nebo v jídelně a už roky se na něj nikdo pořádně nepodíval. Možná je od pradědečka, možná vám zůstal po stěhování z chalupy nebo ho kdysi koupil táta za pár korun od kamaráda, který rekonstruoval byt. Má výrazný rám a zobrazuje něco nenápadného – lesní cestu, zamžené pole nebo rybník v podzimním šeru. A právě tenhle starý, zdánlivě nudný obraz může mít větší hodnotu než sousedovo nové auto.
Mařákova škola není název pro budovu vzdělávací instituce, ale pojmenování skupiny talentovaných malířů, kteří prošli ateliérem Julia Mařáka. Ten byl mistrem romantické krajiny, stromů, mlh, lesních zákoutí a položil základy české krajinomalby, čímž se zapsal do naší výtvarné historie stejně výrazně jako třeba impresionisté ve Francii. Jeho obrazy mají zvláštní hloubku a jako by z nich sálal klid. Když se v 80. letech 19. století stal profesorem na Akademii, jeho ateliér se rychle stal líhní nových talentů. A že jich nebylo málo.
Z této školy vyšli například Antonín Slavíček, Otakar Lebeda nebo František Kaván. Tato slavná jména posunula českou krajinomalbu do moderní roviny. Svou poctivou prací a pevnou rukou perfekcionistického Mařáka vypilovali své schopnosti k naprosté dokonalosti. Někdo tíhl i k realismu nebo symbolismu, ale jedno měli společné: lásku k české krajině, poctivou práci se světlem a schopnost zachytit atmosféru místa tak, že obraz působí skoro jako vzpomínka.
Nevisí vám doma poklad?
Díky své široké oblibě a srozumitelnosti se díla těchto autorů dostala i mezi běžné lidi. Nebylo neobvyklé, že si movitější měšťanská rodina nechala zhotovit obraz na zakázku, často přímo u nějakého z Mařákových žáků. Nebo měšťáci podarovali třeba svatebčany, tenkrát bylo běžné dávat bytové dekorace jako svatební dar. Vznikla tak obrovská vizuální kronika české krajiny, která byla rozeseta jak po galeriích, tak po domácnostech v celé republice. V českých domovech se tak do dnešního dne ukrývá celá řada vzácných děl a mnozí majitelé těchto obrazů často vůbec netuší, co jim doma leží a že tržní hodnota takového obrazu může sahat do statisíců korun.
Například díla Františka Kavána se dnes běžně prodávají v aukcích za desítky až stovky tisíc. Menší olejomalby, pokud jsou signované a v dobrém stavu, mohou stát i přes 200 tisíc. A pokud máte doma Slavíčka? Pak už mluvíme o částkách v řádu milionů. Jeho nejslavnější dílo Zlatá ulička se v loňském roce vydražilo za víc než 12 milionů korun! Další díla se vydražila i za více než pět milionů.
Může se tedy klidně stát, že starý obraz, který máte na půdě po prarodičích nebo stále visí v babiččině obýváku není jen dílo náhodného umělce za pár korun, ale je seriózní investicí. Důležité je samozřejmě ověřit pravost a stav obrazu. Někdy se vyplatí obrátit se na aukční síň nebo odborníka, který může pomoci s oceněním díla.
Jedinečná klasika, která neomrzí
Zajímavé je, jak se v posledních letech mění vnímání těchto děl. Zatímco dříve se krajinomalba zdála jako nudná klasika vedle moderního umění, dnes se obrazy z plenéru vrací na galerijní zdi. Možná je to tím, že jsme přehlcení vizuálními zážitky, možná tím, že nám jakýkoliv obraz dnes umí vygenerovat umělá inteligence a lidé se proto vrací k tradičnímu umění za kterým je nejen spousta práce, ale hlavně lidská duše. Krajinomalba sebou nese i určitý klid a takový obraz nám kromě vysokého honoráře z aukční síně může poskytnout i intenzivní umělecký zážitek – a to z něčeho nám tak vlastního jako je česká krajina.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, Kniha: Mařákovci, Krajinářská škola profesora Julia Mařáka na pražské Akademii, 2023
