Tohle české město vystrašilo i experty. Děje se tam něco, co jsme naposledy viděli v roce 1914. Nebydlíte tam?

Když se řekne, že je nějaké město v bodě zlomu, obvykle si představíme náhlý příchod nějakého neštěstí nebo přírodní katastrofy. Neštěstí však může přicházet pomalu, tak nenápadně, že to neupoutá velkou pozornost.

Bod zlomu může mít podobu útlumu, což je pro lázeňské město velmi nepříjemné. Jednou za rok na několik dní ožije díky akci světového významu, to však jeho útlum nedokáže zastavit. Lázeňské město živí stálá klientela, nikoli každoroční akce, která trvá pouhých pár dní.

Naposledy se to stalo v roce 1914

Toto známé české město proslavily léčivé prameny. Právě ony se staly příčinou jeho rozkvětu. Koncem osmnáctého a počátkem dvacátého století zažilo zlatý věk. Zdálo se, že jeho rozvoj nemůže nic zbrzdit. Rok 1914 udělal dočasně jeho za prosperitou tečku.

V té době totiž vypukla první světová válka. Místo lázeňských hostů byli do města přiváženi ranění vojáci. Donedávna bohaté město začaly sužovat ekonomické problémy. Historik Honza Nedvěd k tomu dodává: „Netrvalo ani dva měsíce od vyhlášení války, kdy přijel první velký transport s raněnými.“ Město se sice časem z této rány vzpamatovalo, avšak na rozsáhlý růst se mu již nepodařilo navázat.

Město opředené legendou

Založení tohoto českého města provází legenda, která pochází ze 14. století. Jednoho dne se prý v oblasti mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem proháněl český král na koni. Jeho družina náhodou objevila léčivý pramen, který mu vyléčil zraněnou nohu. Pověst říká, že prý král nechal kolem zázračného pramene postavit město, které je nejstarším a současně největším českým lázeňským městem.

Ve znamení secese

Svoji charakteristickou podobu dostalo toto západočeské město v období svého zlatého věku. Tehdy, v době secese v něm kolem léčivých pramenů vyrostly kolonády, jako místo procházek s možností pití vody přímo u pramenů. Mezi nejznámější kolonády patří Mlýnská, Vřídelní kolonáda a Císařské lázně.

Slavní hosté

Karlovy Vary se staly luxusním lázeňským městem, kam se jezdila léčit bohatá šlechta a slavné osobnosti. V 18. století toto lázeňské město přivítalo dokonce ruského cara Petra Velikého.

V době socialismu byla klientela omezena zejména na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Po sametové revoluci sice do Karlových Varů začali jezdit západní turisté, přesto největší počet lázeňských hostů pocházel z Ruska. Karlovy Vary se jako jediné české město mohly „pochlubit“ dvojjazyčnými nápisy, v češtině a ruštině. Pokud jste před lety přijely do Karlových Varů, měli jste pocit, že se tam česky nedomluvíte. Všude byla slyšet ruština.

Živitelé města jsou dávno pryč

Změna nastala v roce 2022, kdy začala válka na Ukrajině. Většina lázeňských klientů, tvořená bohatými Rusy, zmizela. Od té doby známé lázně skomírají. Kolonády osiřely a Karlovy Vary se ponořily do ticha. Městu se sice podařilo nalákat turisty ze západních zemí, ti však na rozdíl od Rusů přijedou maximálně na wellness víkend. O ozdravné lázeňské pobyty není zájem.

„Pokud nenajdeme novou klientelu, lázeňství jako takové totálně umře. Byly hotely, které byly ze sta procent závislé na tom, že za nimi klienti přijížděli za léčebnou kúrou,“ hovoří o situaci ve městě jeho primátorka Andrea Pfeffer Ferklová.

Hledá se řešení

Lázeňští hosté z Ruska jsou nenávratně pryč a město hledá, jak tuto početnou klientelu nahradit. Snaží se zaměřit se na Rusy žijící dlouhodobě v západních zemích. Za to jeho radní schytali od opozičních zastupitelů pořádnou dávku kritiky. „Rusko určitě nepodporujeme. Ale bez Rusů lázeňství v současné chvíli nevydrží,“ hájí se vedoucí městského informačního centra Josef Dlohoš.

Město prý bude hledat lázeňské klienty v USA, Izraeli i v arabských zemích. Rovněž se budou snažit i o české klienty. „Renesance Karlových Varů přijde,“ tvrdí optimisticky Josef Dlohoš.