„Prezident své pravomoci nevyužil dobře.“ Vondráček se ve Sněmovně ostře vymezil proti Pavlovu vetu

V Poslanecké sněmovně je poslední dobou pořádně rušno. A zdaleka nejde jenom o koncesionářské poplatky. Nedávno poslanec hnutí ANO Radek Vondráček ostře zaútočil na prezidenta Petra Pavla kvůli tomu, že svou ústavní pravomoc nevyužívá správně. Řekl, že svým rozhodnutím degraduje význam prezidentského veta.

Mezi prezidentem a koalicí to pořádně vře. Tentokrát je na vině zákon, který má zásadně změnit fungování státní správy. O co jde? Zatímco koalice říká, že tahle reforma je potřebná, prezident upozorňuje na její rizika. Prezident tak využil práva veta, a to vyvolalo ostrou kritiku. Poslanci kvůli tomu svolali mimořádnou schůzi, na které rozhodovali, zda nesouhlas přijmou, anebo ho přehlasují. A Vondráček se ve Sněmovně ostře vymezil proti Pavlovu vetu.

Veto prý brání reformě

Ve středu 14. října Poslanecká sněmovna řešila hned dva zákony. A oba prezident odmítl podepsat. Ten první je spojený s novými pravidly zaměstnávání státních úředníků a druhý se souvisejícími změnami. Cílem jednání poslanců bylo, aby prezidenta přehlasovali.

Na mimořádném jednání mimo jiné vystoupil i jeden z předkladatelů nového zákona Radek Vondráček. Prezidentovo veto označil slovy „zbytečné“ a „škodlivé“. Podle něj veto brání reformě, která má přinést větší pružnost, odpovědnost a také efektivitu státní správy.

„Prezident své pravomoci v tomto případě podle mého názoru nevyužil dobře, a dokonce si myslím, že tím přispívá k určité devalvaci institutu prezidentského veta,“ uvedl na schůzi Vondráček. Kromě toho zdůraznil, že prezidentovo právo vracet zákony Sněmovně plně respektuje.

Podle Vondráčka by ale veto mělo sloužit hlavně k upozornění na vážné nedostatky zákonů nebo ústavní problémy, a ne jako prostředek k politickému boji mezi vládou a opozicí.

Petr Pavel tyto zákony vetoval 17. září. Jeho výhrady směřovaly hlavně k rozsáhlé reformě státní správy, která má nahradit stávající zákon o státní službě. Nová pravidla mají přiblížit zaměstnávání úředníků běžnému pracovnímu poměru, tak jak ho stanovuje zákoník práce.

Co prezidentovi vadilo?

Prezident však zároveň upozornil, že změny mohou oslabit ochranu státních zaměstnanců před politickými zásahy. To v praxi znamená, že by prý mohlo docházet k rozsáhlým personálním změnám na státních úřadech.

Kromě toho poukazoval i na doporučení Evropské komise, která Česko vyzvala, aby vybudovalo lepší ochranu vedoucích státních zaměstnanců před politickým vlivem. V neposlední řadě prezidentovi vadilo, že tak zásadní reforma neprošla standardním připomínkovacím řízením ani řádnou odbornou diskuzí. Návrh totiž předložili poslanci, nikoliv vláda jako taková.

Vondráček mu však oponoval, že zákon prošel řádným legislativním procesem a projednávaly ho jak Sněmovna, tak i Senát. A nesouhlasil s tím, že by reforma automaticky znamenala nějaké politické čistky.

Opozice stojí za prezidentem

Druhé prezidentské veto souviselo s doprovodnou novelou, která ruší prezidentovu dosavadní pravomoc pověřovat a také odvolávat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Tahle změna podle něj může být v rozporu s Ústavou. Výhrady k ní měl i Senát.

Opozice stojí za prezidentem. Kritici reformy rovněž upozorňují na riziko politizace státní správy a oslabování ochrany úředníků. Ostatně téma prezidentského veta lidé prodiskutovávali taktéž na sociálních sítích.

Někteří stáli na straně prezidenta, jiní na straně koalice a další například zpochybňovali podobu této ústavní pravomoci. „Pořád mi přijde absurdní, že jsme zavedli přímou volbu prezidenta, ale stále je možné veto prezidenta přehlasovat prostou většinou (100+ hlasů). Ve výsledku tak veto obvykle jen zdržuje uvedení zákona,“ napsal na platformu Lidé.cz uživatel Martin Štrympl.

Pro upřesnění je ale zapotřebí dodat, že k přehlasování prezidentského veta je podle článku 50 Ústavy zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 hlasů.

Myslíte si, že vetování těchto zákonů bylo správné?

Zdroj: psp.cz, hrad.cz, ct24.ceskatelevize.cz