Byl největší lempl a vypadal jako podivín. Přesto se stal před 40 lety miláčkem celého Československa

V našich končinách se narodila celá řádka herců, které jsme si zamilovali a dodnes si připomínáme jejich nejlepší díla. Někteří z nich své role ztvárnili tak mistrovsky, že jsme si je s nimi začali spojovat. Herci, kteří tak vyobrazovali poťouchlé a jednoduché mužíčky, byli s těmito kvalitami často spojováni i v soukromém životě. Realita však bývá úplně jiná, což slouží jen jako důkaz o jejich hereckém umu. Výjimkou není ani muž, kterého jsme měli za největšího lempla a podivína, ale přesto si ho zamilovalo celé Československo. 

Je známý fenomén, že si diváci spojují své oblíbené herce s jejich nejvýraznějšími rolemi. Herci a herečky, kteří ztvárňují záporné postavy, tak mnohdy na ulicích čelí nenávisti a ti, kteří ztvárňují prosťáčky, pak mnohdy čelí posměchu. Chytřejší však skrze to dokážou prohlédnout a uvědomit si, že celý tento dojem pouze vypovídá o hereckých kvalitách daných osob. Nejinak tomu je i případě milovaného herce, který se do našich srdcí zapsal zejména díky jednomu legendárnímu filmu.

Legendární a milovaný herec ze Slovenska

Československý herec se narodil v roce 1944 v obci Hontianske Nemce v někdejším Slovenském štátu. Vyrůstal v rodině vesnického krejčího a majitele obchodu s látkami. Po dokončení základní a střední školy však nastoupil ke studiu herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Tam působil v ve Slovenském národním divadle a v roce 1967 se stal jedním ze zakladatelů legendárního Divadla na korze.

Během své kariéry příležitostně spolupracoval i s českými divadelními soubory. Pro Vinohradské divadlo v Praze například připravoval choreografii ke hře Krejčovský salón z pera Jeana-Clauda Grumberga.

Kromě působení v divadle se však neštítil působit ani na televizních obrazovkách. Za svůj život si tak stihl střihnout desítky nezapomenutelných rolí a na sklonku života se pravidelně objevoval v zábavných pořadech.

Na vrchol slávy ho vynesla oblíbená role

Vůbec nejznámější rolí Mariána Labudy asi dodnes zůstává jeho ztvárnění postavy Karla Pávka ve filmu Vesničko má středisková z roku 1985. Legendární komediální dílo Jiřího Menzela dodnes patří mezi naše nejoblíbenější filmy a Marián Labuda byl díky své roli vystřelen na samotný vrchol své kariéry.

Karel Pávek, kterého ve filmu Marián Labuda brilantně ztvárnil, je řidičem družstevního náklaďáku, který se jako o svého vlastního syna stará o mentálně zaostalého Otíka. Otík svému opatrovníkovi pořádně zatápí, když způsobuje jeden průšvih za druhým, ale společně se dokážou vším protlouct. Tato dvojice se v průběhu let stala tváří filmu, který si bez nich nedovede představit snad žádný divák.

Úspěch filmu je možná dán i sázkou na jistotu ze strany režiséra Jiřího Menzela, který u přípravy mnoha záběrů vycházel z legendárních němých grotesek. Už jen samotná dvojice Pávka a Otíka připomíná dánské komediální duo Pat a Patachon. Scéna, kdy Pávek Otíka budí, vychází z typické scény, kterou na plátně mnohokrát předvedl legendární Stan Laurel. Není proto divu, že jsme právě Karla Pávka měli vždy za největšího lempla a podivína Československa. 

S oblibou bavil diváky až do konce

Marián Labuda dodnes patří mezi naše nejoblíbenější herce a kromě filmu Vesničko má středisková se objevil v celé řádce dalších kvalitních snímků. Jako například Dobří holubi se vracejí z roku 1988 nebo novější Anděl páně 2 z roku 2016. Ačkoliv s postupujícím věkem již Labuda neměl tolik hereckých příležitostí, stále se rád pravidelně objevoval na obrazovkách.

Vystupoval tak například v celé řadě zábavných pořadů, kdy svými humornými historkami mnohdy rozesmál publikum až k slzám. I proto pro něj jeho syn připravil pořad Vtipnější vyhrává, kterému by se jeho otec mohl věnovat. Náhlá hercova smrt však vše překazila.

Herec byl plný radosti z vidiny toho, že ho čeká další práce a bude se moci častěji objevovat na svých tolik oblíbených divadelních prknech. Jeho úmrtí však přišlo z ničeho nic, když herce stihnul infarkt myokardu. Útěchou pro rodinu i fanoušky dodnes může být skutečnost, že to byl odchod rychlý a bezbolestný.

zdroje: filmovyprehled.cz, blesk.cz, csfd.cz