Meteorologické radary nestíhají. Do 48 hodin dorazí změna, která přepíše i ty nejpřesnější předpovědi

Zní to téměř jako z anotace katastrofického filmu. Přesto meteorologové nepřehánějí. Když hovoří o blížícím se výkyvu počasí, stojí za to jim naslouchat. Atmosféra se v těchto dnech proměňuje rychleji, než modely stačí počítat. Srážková oblačnost formující se nad Atlantikem může přinést extrémní projevy i do střední Evropy.

Změny teplot, prudké nárazy větru či přívalové deště nejsou sice ničím neznámým; kombinace, kterou odborníci sledují, však připomíná spíše extrémní scénáře realizované dosud spíše v tropických oblastech než v mírném pásmu.

Od čitelného k nevyzpytatelnému

Ještě před několika desetiletími by u nás podobná výstraha působila nanejvýš neobvykle. Tehdy o počasí platilo, že je v našich zeměpisných šířkách relativně čitelné a že prudké výkyvy mají svůj pevně daný rytmus. Dnešní realita je však jiná; klimatická změna a rostoucí průměrná teplota planety zvyšují energii v atmosféře a tím pádem i nepředvídatelnost jevů.

Není proto náhodou, že výstrahy přicházejí častěji a že i obyčejná letní bouřka může během jediné hodiny způsobit škody, které se dříve připisovaly spíše orkánům.

Proč se předpovědi mění

Meteorologické modely fungují na základě fyzikálních rovnic, které popisují proudění vzduchu, vlhkost či tlak. Počítače propočítávají obrovské množství variant, ale i ty nejvýkonnější mají své limity. Stačí malá odchylka v počátečních podmínkách (například frontální systém posunutý o pár desítek kilometrů) – a výsledek může být zcela jiný. Proto dnes odborníci zdůrazňují, že předpověď na několik hodin dopředu bývá poměrně přesná, ale horizont několika dnů už je spíše „mapou pravděpodobností“ než jistým scénářem.

Vzpoura mobilních aplikací?

Taková nejistota může být pro leckoho frustrující. V časech, kdy se spoléháme na přesné aplikace v mobilu, působí „nečekaná“ změna symbolu sluníčka na mráček bezmála jako zrada. Podle meteorologů představuje naopak takové chování počasí velmi přesný odraz reality, která je mnohem složitější než jednoduchý piktogram. Počasí se nechová podle lidských představ, ale podle fyzikálních zákonů, a naše schopnost předvídání má své hranice.

Konec pranostik?

Extrémy, které v posledních letech zaznamenáváme, zároveň připomínají, že lidové pranostiky – byť malebné a často s poetickým nádechem – přestávají „fungovat“. „Medardova kápě – čtyřicet dní kape,“ říkávala moudrost našich předků. Zatímco ještě relativně nedávno se dalo na podobná pozorování v zemědělském rytmu víceméně spolehnout, dnes už platit de facto nemohou. Klima se posunulo. Jarní měsíce bývají suché, léto přináší tropické teploty střídající se s přívalovými dešti a zimy se zkracují. „Zasněžený prosinec“ se objevuje spíše jako rarita než pravidlo.

Když jde o bezpečnost

Důsledky takových proměn se netýkají jen komfortu, ale i bezpečnosti. Přívalové deště znamenají riziko povodní, prudký vítr láme stromy a ohrožuje dopravu, vlny veder zatěžují zdravotní systém. Odborníci proto opakovaně apelují na vhodnou přípravu: dostatek pitné vody, zabezpečit volně položené předměty na zahradě, sledovat aktuální radarové snímky. Jednoduché kroky, které mohou rozhodnout o tom, zda extrémní počasí prožijeme bez následků.

Počasí jako dějinný hráč 

Když se ohlédneme do historie, zjistíme, že počasí bylo vždy silným „skrytým“ (spolu)hráčem v lidských dějinách. Slavná bitva u Slavkova v roce 1805 byla ovlivněna mlhou, která Napoleonovi umožnila překvapit nepřítele. V moderní době zase orkány a vichřice připomínají, jak malá je lidská moc tváří v tvář atmosférickým procesům. Současnost k tomu přidává ještě nový rozměr: počasí už není „náhodnou“ kulisou, ale stává se ukazatelem proměn naší planety.

Je to signál

A právě proto dnes meteorologové zdůrazňují, že blížící se vlna není jen další epizodou v řadě. Je to varování i připomínka, že žijeme v době, kdy předpovědi počasí mohou být přepsány během jediného dne. To, co nás čeká v následujících 48 hodinách, bude možná jen jedním z mnoha podobných výkyvů, které ještě přijdou. Ale zároveň je to příležitost: naučit se brát počasí vážně, chápat jeho souvislosti a zohledňovat ho nejen ve svých plánech, ale i ve způsobu, jakým přemýšlíme o budoucnosti.

Takže co můžeme během následujících 48 hodin konkrétně čekat?

Celostátní rámec (ČR)

Meteorologové varují před razantním ochlazením, silným zatažením, dešťovými přeháňkami a místy i bouřkami. Noční teploty spadnou na hodnoty kolem 5–9 °C, přes den se maxima dostanou jen na 12–16 °C. Západní Čechy a severozápad budou zasaženy dříve, východní části republiky pocítí změnu až s časovým zpožděním.

Praha a střední Čechy

V Praze se večer a v noci očekávají trvalé srážky (i slabší déšť), srážkové úhrny v řádu jednotek mm/h. Ráno bude prudký déšť, následovaný stále vysokou oblačností. Denní teploty se budou pohybovat kolem 8–11 °C.

Severní a západní Čechy

Tyto oblasti by měly přijít „na řadu“ jako první. Více hodin s deštěm, vyšší šance na přeháňky i bouřky. Oblačnost bude hustá a vytrvalá. Pozor na možné lokální intenzivní srážky, obzvlášť při bouřkách.

Morava a Slezsko

Změna přijde o něco později. Srážky a ochlazení se dostaví až v ranních či dopoledních hodinách. Denní maxima by měla zůstat nižší, kolem 12–14 °C.

Bezpečnostní upozornění

• Silnice a chodníky mohou být kluzké: dejte pozor zejména ve stoupáních, zatáčkách nebo na přechodech.
• Dopravní komplikace během nočních dešťů: snížená viditelnost, možné kaluže nebo lokální přívaly.
• Venku si dobře zajistěte volně položené předměty, stany nebo lehký mobiliář: prudší poryvy větru mohou zvednout i těžší věci.
• Vodní toky, lesní terény: tam, kde voda odtéká, se mohou objevovat dočasná místa s lokálními proudy či bahnem.
• Zdraví a termoregulace: chlad a vlhkost mohou vést k podchlazení nebo prochlazení, zejména pokud nejste oblečeni dostatečně.

Zdroje: chmi.cz, in-pocasi.cz, meteocentrum.cz