Největší vysavač peněz v historii České televize. Za jeden díl zaplatili víc tisíc, než kolik ho vůbec vidělo diváků

Říká se, že i mistr tesař se někdy utne. Ve světě produkování multimediálního obsahu to platí dvojnásob. Občas se jednoduše stane, že nadějný projekt, do kterého je napumpováno množství prostředků, nedopadne podle představ. Zvlášť se to však stává v případech, kdy pozadí vzniku tohoto projektu je přinejmenším podivné.

Je tomu již patnáct let, kdy se Česká televize pokusila uvést na televizní trh svůj nový projekt. Zprvu zajímavě působící reality show měla divákům přiblížit prostředí mladých lidí, kteří se snaží něco vybudovat. Ve výsledku se však z tohoto nadějného projektu stal propadák, jehož jedinou funkcí bylo vysávání peněz svých tvůrců. A podle řady kritiků jeho vznik navíc provázely podivné okolnosti.

Naděje na nový typ reality show

Seriál Malá farma z roku 2010 měl být projektem, který diváky zavede do nového a neprobádaného prostředí. Tato dokumentární reality show z dílny České televize sledovala dvojici mladých a ambiciózních lidí, kteří se snažili vybudovat soběstačně fungující bio farmu. Honza a Veronika, dva lidé z Prahy, se tak snažili dosáhnout pod dohledem televizních kamer.

V malebném prostředí jihočeského Blanského lesa jsme měli šanci sledovat nejen úsilí této mladé dvojice, ale i odborné specialisty a ochotné sousedy, kteří všichni přispěli svou měrou. Cílem pak bylo zejména vyzkoušet, jak zvládnou dva mladí lidé žít v prostředí jihočeského venkova.

Malá farma byla domovem nejen této mladé dvojice, ale i celé řady hospodářských zvířat, o které se Honza s Veronikou měli starat. Činili tak šetrně a v souladu s přírodními principy. A během toho si našli i trochu času na socializaci ve vesnickém stylu – na masopustech a zabijačkách.

Z televize jen vysávala peníze

Ačkoliv představení této dokumentární reality show zní nevinně, z projektu se vyklubal vysavač peněz. Již v roce 2010 psala řada webů o podivně sestaveném rozpočtu projektu, který v té době ještě ani nebyl uveden na televizní obrazovky. Řada položek byla oceněna vysoce nestandardně. Za použití plynu, elektřiny a vody na dva dny bylo kupříkladu naúčtováno hned 11 tisíc korun.

Na jeden díl bylo vyčleněno hned 30 tisíc korun na nákup sazenic a zvířat. Dalších 30 tisíc korun na pronájem farmy a polí. Producent, který v té době spolupracoval na tvorbě pořadů pro ČT, již tehdy sám uváděl tyto vysoce nestandardní praktiky. Ze strachu o svou budoucí kariéru však odmítl uvést své jméno.

Společnost Czech info, s.r.o., která pro ČT pořad točila na zakázku, si tak za natočení 42 dílů inkasovala 11,6 milionu korun. Reakce diváků však byly poměrně vlažné a sledovanost byla velmi nízká. Mimo jiné i kvůli údajné nezáživnosti vypravěčského stylu. Řada diváků a kritiků navíc odsuzovala právě napojení na společnost Czech info. Jeden díl tak stál cca 230 tisíc korun, přičemž nedosáhl ani na ekvivalent sledovanosti. Každý díl si totiž pustilo asi 120 tisíc diváků.

Reakce na pozadí vzniku seriálu byly rozhořčené

Skutečnost, která se stala jádrem celé kontroverze točící se kolem pořadu, bylo právě napojení natáčení na firmu Czech info, s.r.o. Ta je vlastněná mediálním lobbistou Janem Berkou. Zásadním problémem dle řady kritiků pak byla skutečnost, že Berka nepodniká jen v oblasti médií. V roce 2006 totiž založil společnost, která se zabývá živočišnou výrobou formou bio chovů.

Někteří kritici tak své reakce formulovali tak, že si Berka skrze Českou televizi pořídil reklamu na své vlastní podnikání, za kterou navíc dostal tučně zaplaceno. I samotný statek, kde se pořad natáčel, patřil rodině Jaroslava Berky. Ten se pak skrze natáčení podařilo zpopularizovat.

Seriál Malá farma tak začal jako pokus o netradiční dokumentární reality show, která si dokázala najít místo v srdcích některých fanoušků. Okolnosti jeho vzniku se však v kombinaci s výraznou finanční zátěží tvorby staly kamenem úrazu, ze kterého se seriál nevzpamatoval.

zdroje: csfd.cz, idnes.cz, lidovky.cz