Takovou minulost ve vládě často nevidíte. Politička Eva Decroix se živila úplně jinak, než byste čekali

Když si v posledních měsících otevřete zprávy na Seznamu o ministerstvu spravedlnosti, její jméno na vás vyskočí skoro pokaždé. Na první pohled může působit jako někdo, kdo byl pro politiku vychovaný od mládí. Jenže její cesta je spíš poskládaná z několika různých životů, které do sebe postupně zapadly.

Jednou se řeší audit, jindy personální změny, do toho tlak kvůli elektronizaci a také permanentní pocit, že po aférách chce veřejnost slyšet hlavně jediné slovo, důvěra. Od 10. června 2025 stojí v čele resortu Eva Decroix a spolu s tím má i roli předsedkyně Legislativní rady vlády. Narodila se v Ostravě, ale ještě jako novorozenec se s maminkou přestěhovala do Jihlavy za otcem, takže pravý domov pro ni je spíš Vysočina než uhelné doly.

Kancelář, paragrafy a Francie

Dnes Evu známe jako hotovou političku, která se dokáže střelhbitě ohánět paragrafy. Nebylo tomu tak však vždy. Po maturitě studovala učitelství se zaměřením na češtinu a francouzštinu v Praze. Studium ale předčasně ukončila. A právě tehdy se jí do života přimotala zkušenost, kterou mnoho lidí v politických kruzích docela postrádá, poctivá obyčejná práce.

V téhle části příběhu se hodí připomenout, že nebyla nikdy typickou političkou. Při studiu měla brigádu v pražské michelinské restauraci Bistrot de Marléne, kde poznala kuchaře a cukráře Rémiho Decroix. V kuchyni a na place se pravá osobnost člověka pozná velmi rychle, protože tam nejde dlouho hrát divadlo.

Stačí totiž pár složitějších objednávek a rázem jste v jednom kole. Nebo vám přijde větší skupina a jste okamžitě pod stresem. No a v takové chvíli se pozná pravá osobnost člověka. Eva si zřejmě vedla na výbornou, protože se svým kuchařem odjela následně do Francie. Nejdřív do Bretaně, později do Lille, a místo romantických procházek po nábřeží si na sebe naložila přednášky, zkoušky a studium práva.

Zpátky na Vysočinu, ale ne do klidu

Po návratu do Česka se postupně dostala k advokacii, v roce 2011 byla zapsaná jako advokátka a otevřela si vlastní kancelář v Jihlavě. K tomu přidala mediace a další profesní zkoušky, protože ne každý spor musí skončit u soudu, někdy stačí, aby s lidmi někdo opravdu mluvil.

A pak je tu druhá věc, která ji odlišuje od klasických politiků, a to je podnikání. Vedle praxe si totiž dál doplňovala vzdělání, což u lidí s pracovním týdnem na plný úvazek nebývá zrovna samozřejmost. V roce 2024 obhájila na Právnické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci k tématu rozvodu bez soudce a získala titul Ph.D., zároveň absolvovala i další studium, například diplomacii na CEVRO Institutu.

Od roku 2015 s manželem provozují francouzskou restauraci Bistrot de Papa na usedlosti v Horních Dubenkách, předtím měli stejné bistro v Počátkách. Kdo někdy zkusil vést podnik, ví, že to není jen procházka růžovou zahradou, kterou si zveřejníte na sociálních sítích. Je potřeba řešit spoustu věcí, kde v hlavních rolích jsou logistika, ceny, personál, dodavatelé, a hlavně každodenní rutina, která nepočká, ani když máte náročný týden.

Kdy do toho vstoupila politika

Začala v roce 2014 kdy vystoupila do politické strany ODS. O sedm let později se stala poslankyní a o další tři roky později místopředsedkyní ODS.  V roce 2025 pak převzala ministerstvo spravedlnosti po rezignaci Pavla Blažka.

Když se tedy někdo zeptá, co dělala před politikou, odpověď je překvapivě dlouhá. Byla studentka jazyků, brigádnice v restauraci, žena, která se sbalila a odjela se svojí láskou do Francie, advokátka, mediátorka a spolu provozovatelka podniku s restaurací na Vysočině, kde působí dodnes. A právě tahle směs vysvětluje, proč nezní jako klasická politička, která se naučila pár frází a pak je jen opakuje.

Možná i proto lidi zajímá, čím vším si prošla předtím, než se začala objevovat v novinových titulcích. V jejím případě to není jeden předchozí job, ale celoživotní píle, která se teď na ministerstvu ukazuje víc, než by se čekalo.

Zdroje: medium.cz, seznamzpravy.cz, Wikipedie.cz