Česká filmová tvorba může přijít o miliardu korun. Plány ministra kultury vyvolaly odpor
Plány ministra kultury Oty Klempíře na změnu financování Státního fondu audiovize vyvolaly kritiku části filmového průmyslu. Ten naznačil, že má dojít ke změně financování jedné z předních audiovizuálních institucí. Dosavadní systém přitom vstoupil v účinnost teprve v roce 2025 a nyní hrozí jeho zásadní proměna.
Ministr Klempíř svým plánem, který má kromě samotného financování změnit i vedení Státního fondu audiovize, vyvolal vlnu nevole mezi odborníky. K návrhu se kriticky vyjádřili politici i filmaři, kteří varují před ztrátou pracovních míst a mezinárodní ostudou. Nejedná se však o potvrzený následek plánovaných změn.
Co se změnilo v roce 2025
Ještě za působení předchozí vlády prošel filmový průmysl zásadními změnami. Od 1. ledna 2025 totiž začala platit novela zákona o audiovizi. Ta s sebou přinesla změnu názvu ze Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize (SFA). Za přejmenováním se však skrývá mnohem více. Podpora se totiž rozšířila také na seriály a videohry. Navíc se zvýšila procentní sazba filmových pobídek.

Právě filmové pobídky představují významný nástroj podpory audiovizuálního průmyslu a vytváření pracovních příležitostí. Fungují jako finanční motivace pro české i zahraniční filmaře. Pokud se rozhodnou natáčet v Česku a zároveň splní stanovené podmínky, stát jim vrátí část uznatelných výdajů, které zde za výrobu projektu vynaložili.
„Náš cíl je jasný: podpořit kvalitní český audiovizuální obsah a české filmové tvůrce a pomoci našemu průmyslu prosadit se v zahraničí,“ uvedl ke změně Martin Baxa.
Za reformou stál mimo jiné také někdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ten v dobové tiskové zprávě uváděl, že změně předcházel rok a půl náročné práce a diskusí s odborníky. Jejími cíli mělo být jednak zajištění finančních prostředků pro audiovizi, jednak předvídatelná budoucnost. Stabilitu systému však nyní zpochybňují plány současného vedení ministerstva kultury v čele s Otou Klempířem (za Motoristy sobě).
Plánované změny po méně než dvou letech
Ministr Oto Klempíř ve druhé polovině října naznačil, že chce do konce listopadu v Poslanecké sněmovně předložit novelu zákona o audiovizi. Ta má přinést změny hned v několika oblastech. V současné době zákon stanovuje minimální státní příspěvek v návaznosti na příjmy z audiovizuálních poplatků. Klempíř chce automatickou garanci minimálního státního financování zrušit. Návrh se však nemá týkat pouze peněz, ale také složení orgánů, které rozhodují o podpoře projektů.
O podpoře rozhodují čtyři odborné rady, jejichž všech dvacet členů chce ministr nechat nově zvolit. Státní fond audiovize má dále patnáctičlenné představenstvo, které chce také kompletně obměnit. Projekty kromě rad posuzují i externí hodnotitelé. Ty má novela zrušit, čímž by hodnocení připadlo přímo radám.
„Navrhujeme nově zvolit všech dvacet členů čtyř rad, obměnit celé patnáctičlenné představenstvo fondu a zrušit externí hodnotitele,“ komentoval návrh Klempíř.
Změny ve vedení fondu přitom již částečně začaly. Ministr 27. října odvolal Petra Dvořáka z funkce předsedy představenstva SFA. Kompletní obměna jeho členů však zatím zůstává součástí plánovaných změn.

Další hrozbu pro českou audiovizi představuje možné snížení rozpočtového rámce fondu. Vláda sice začátkem listopadu schválila návrh rozpočtu na rok 2027 v předložené podobě, Klempíř ovšem naznačil, že v dalších letech by mohl být rámec snížen až o miliardu korun. Návrh rozpočtu fondu počítá s 2,4 miliardy korun, z nichž přibližně 1,9 miliardy tvoří státní příspěvek. Většina těchto prostředků má směřovat na filmové pobídky. Pokud by se financování v nadcházejících letech skutečně snížilo, mohlo by to mít negativní dopad nejen na filmaře.
Ministr však své kroky obhajuje snahou o úspory ve státním rozpočtu. Resort navíc odmítá, že by plánované změny měly vést ke konci podpory českého filmu nebo porušování již uzavřených smluv.
Reakce filmařů a rizika pro průmysl
Zmíněný škrt až o miliardu korun představuje podle zástupců oboru značné riziko pro tuzemské i zahraniční tvůrce. Ti upozorňují, že peníze vynaložené na pobídky se díky ekonomické aktivitě filmových produkcí státu vracejí. Podle zastánců současného systému tak nejde o výdaj, ale především o investici do české ekonomiky. Podobné pobídkové systémy fungují i v dalších evropských zemích a pomáhají rozhodovat o tom, kde se zahraničním produkcím vyplatí natáčet.

K dění se vyjádřila řada asociací sdružujících profese filmového průmyslu. Před změnami varují například Asociace producentů v audiovizi, Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů, Česká filmová a televizní akademie a mnoho dalších významných organizací. Podle představitelů oboru vyvolává situace obavy také u zahraničních partnerů, kteří se zajímají o budoucnost projektů natáčených v Česku.
„Částka 1,6 mld. alokovaná na pobídky ročně přiláká zahraniční filmové a televizní projekty v řádu desítek miliard korun,“ uvádí tiskové prohlášení Asociace producentů v audiovizi (APA).
Co to může znamenat pro diváky
Zatímco filmařů, producentů a pracovníků štábů by se případné omezení podpory mohlo dotknout poměrně rychle, pro diváky by byly dopady zprvu možná nepatrné. Postupně by se však mohly projevit v nabídce českých filmů, dokumentů a seriálů. Kvůli menší podpoře by některé audiovizuální projekty mohly vznikat později, s nižším rozpočtem, nebo dokonce vůbec.
Asociace producentů v audiovizi upozorňuje také na krajní scénář, při kterém by filmové pobídky zanikly úplně.
„Konec filmových pobídek by znamenal ztrátu několika tisíc pracovních míst napříč všemi obory – nikoliv jen v audiovizi, bankrot filmových a postprodukčních studií a obrovskou mezinárodní ostudu,“ uvádí dále v prohlášení APA.
Změna by automaticky neznamenala dražší vstupenky do kin ani úplné vymizení nové tvorby. Negativní dopad by však mohla mít na lidi, kteří svůj profesní život zasvětili filmařskému řemeslu. Kameramani, střihači, režiséři, scenáristé, producenti a mnozí další nyní čelí nejistotě, zda se podmínky pro vznik filmů a seriálů nezmění natolik, že bude stále obtížnější vytvářet nové filmy a seriály v kvalitním zpracování.
Zdroje: Státní fond audiovize, Český rozhlas, Asociace producentů v audiovizi, Asociace
