Zapomenutý vánoční recept našich prababiček: Dřív jídlo chudých, dnes hit zdravé kuchyně

Co všechno si představíte pod pojmem vánoční recept? Já vanilkové rohlíčky, bramborový salát nebo rybí polévku. Tohle všechno ale dobře známe a rok co rok servírujeme na štědrovečerní tabuli. Přestože je tohle naše vánoční klasika, pro naše předky přestavovaly tyhle pokrmy někdy nevídaný luxus. Ryby byly drahé, leckdy i špatně dostupné, Štědrý den navíc patřil k postním svátkům. Stoly se v běžných domácnostech na Vánoce rozhodně neprohýbaly, naopak. Jídla byla skromná, ale někdy výživnější než dnešní menu.

Představte si život, při kterém jste odkázáni jen sami na sebe. Žádné supermarkety, žádné vánoční bonusy. Den za dnem probíhá úplně stejně. Obstarat zvířata, domácnost a hospodářství, ve kterém každý kousek půdy využijete na pěstování zemědělských plodin. Na podzim je musíte správně uskladnit, víte, že z nich musíte vyžít po celou zimu a nic vám nesmí shnít ani zplesnivět. Navíc nejde o zásoby pro čtyřčlennou rodinu.

Hospodář měl na starosti kromě sebe také děti, rodiče své i své ženy, čeledíny a děvečky. To už je trochu jiné starání se než dnes. S jídlem se proto nemohlo plýtvat a nejinak tomu bylo i na Vánoce. Ještě v 19. století proto i vánočnímu stolu vévodilo jídlo poměrně skoupé na suroviny, zato bohaté na výživové hodnoty. Zasytilo, dodalo energii a navíc překvapivě dobře chutnalo.

Luštěniny jako superpotravina našich předků

Základem svátečního jídelníčku našich předků byly kaše, luštěniny, houby a polévky z toho, co dům dal. Z téhle doby také pochází pokrm zvaný pučálka, někdy také pálenec. Tohle jídlo se vařilo z naklíčeného hrachu, který se krátce opražil na tuku. Klíčení hrachu není nic cizího ani pro moderní kuchyni. Dobře ho znají všichni, kdo stejně jako já ujíždějí na klíčení semínek. Principem tohohle klíčení je uchování všech důležitých živin v mladé rostlince, tedy klíčku. Když semínko vysadíte do půdy, část živin se do ní vyplaví. Když ale necháte semínko naklíčit ve vlhkém prostředí, nic se z něj nevytratí.

Hospodyňky nechávaly hrách naklíčit

Tenkrát ale klíčení nebylo otázkou módy, jako spíš nutnosti. Hrách byl levný, skladný, slovy dnešních výživových poradců byl plný proteinu. Ten je důležitý pro budování svalové hmoty i pro pocit sytosti. Kdo pravidelně konzumuje protein, ten je silnější a hubenější. Pro naše prapradědy to znamenalo hlavně to, že vydrží pracovat co nejdéle s minimálním přísunem jídla. Proč tedy naše praprabáby nechávaly hrách naklíčit? Jednoduše proto, že naklíčený hrách dokáže našeho tělo lépe strávit. A také proto, že je, jak jsem psala výše, výživnější.

Doma jako chudé jídlo, na trzích vyhledávaný luxus

Zajímavostí je, že pučálka nebyla prostým jídlem, které se podávalo jenom doma. Koupit jste se ho mohli i na městských trzích. Pučálku prodávaly takzvané pučálnice a bylo to regulérní povolání. Pučálka byla zkrátka takovým fast foodem našich předků. Na trzích ale měla spíš punc pochoutky než jídla jako takového a navíc bývala k dostání celoročně. Také hospodyňky ji doma připravovaly během postního období před Velikonocemi. V těch chudších rodinách však měla místo na stole právě i na Štědrý den. A to až do 20. století, kdy vinou lepší dostupnosti surovin začal vánočnímu menu vévodit kapr s bramborovým salátem.

Příprava krok za krokem

Na pučálku se poměrně rychle zapomnělo. A je to škoda, protože opražený hrách má překvapivě mnoho co nabídnout. Příprava pučálky je jednoduchá, tohle jídlo navíc stojí na jediné ingredienci. Připravit si ho můžete doma i vy. Když ne jako hlavní chod pro sváteční hostinu, jako zdravější pochoutku k filmu rozhodně.

Potřebovat budete:

• 100 gramů suchého hrachu – pouze celé, neloupané kuličky
• sůl, pepř, cukr krupice podle chuti
• 2 lžíce másla

Příprava zabere pár dní, nedá ale žádnou práci

1. Základem všeho je pečlivě přebraný celý a neloupaný hrách, který obsahuje i zárodečný klíček. Všechno ostatní by vám nevyklíčilo. Kupte proto jedno balení levného hrachu v obchodě nebo ve spcializované výživě. Rozhodně nesahejte po tom půleném ani po hrachu určeném na výsadbu.
2. Hrách přeberte od všeho, co neodpovídá pojmu „celý, neloupaný hrách“. Vyhoďte svléknuté slupky, půlky, utržené klíčky a všechno ostatní. Takový „bordel“ by vám při klíčení nadělal pořádnou neplechu v podobě plísně.
3. Důkladně přebraný hrách nasypte do vymyté zavařovačky a zalijte čistou studenou vodou do výšky zhruba 3 až 4 centimetrů nad hrách. Sklenici přikryjte a umístěte na světlé místo, ale ne k topení ani na přímé slunce. Nechte stát 24 hodin.
4. Následujícího dne slijte vodu z hrachu, propláchněte ho čistou vodou a vraťte do sklenice. Přikryjte sklenicí fólií, do které uděláte několik drobných dírek, a nechte stát na stejném místě.
5. Pučálku můžete začít připravovat, jakmile se na hrachu objeví viditelné klíčky. Bývá to už za dva dny od prvního namočení hrachu, když klíčky dorostou do délky půl až jeden centimetr.
6. Na pánvi rozpusťte máslo, jakmile začne pěnit, vsypte hrách. Osolte, opepřete a na silném plameni restujte zhruba 3 až 5 minut. Nemíchejte, natož nějak zběsile. Spíš jen občas obsah pánve prohoďte. Hrách by se mohl svléknout ze slupek, což nechceme. Až se bude blížit ke konci doba opékání, můžete hrách ochutnat. Měl by být měkký, ale pořád křupavý.
7. Před samotným podáváním hrách osolte nebo zasypejte cukrem. Zvlášť sladká varianta je výborná a dá se s ní dál pracovat. Chutá třeba s rozinkami, zkušenější se můžou pokusit i o karamelovou krustu. Nebo hrách jen zakápněte trochou medu, skvělé je to i takhle. Jestli vám sladké nic moc neříká, zkuste slanou variantu. Opražený hrách osolte a dochuťte utřeným česnekem nebo majoránkou. Jestli máte po ruce škvarky, přijdete je taky.

Tenhle recept si zaslouží obrození

Jenda perlička na závěr. Na Nepomucku sloužila pučálka jako takový lakmusový papírek na ženichy. Když se nějaký nápadník přišel ucházet o ruku dcery, pohostila ho maminka pučálkou a čekala, zda ji začne jíst lžicí nebo vidličkou. Pučálka se jí totiž jedině lžicí, a tak tenhle jednoduchý test ukázal, jestli je ženich co k čemu nebo tak trochu trouba. Tak co, zaujala vás pučálka? Třeba patříte mezi ty, kdo si na ni pamatují z dětských let, a možná má místo i na vašem stole. Jestliže o ní ale slyšíte poprvé, je na čase vyzkoušet, co na té pučálce všichni mají. A vemte si na ni lžíci.Tenhle zapomenutý recept si totiž zaslouží, abychom mu vrátili zašlou slávu.

Zdroj: Kuchařka pro dceru.cz, fresh.iprima.cz, toprecepty.cz