Práce, kterou kdysi nikdo nechtěl dělat. Dnes vám vydělá přes 300 tisíc měsíčně

Vysněná kariéra pro většinu z nás představuje kancelář s klimatizací, notebook a pravidelný příjem. Realita trhu práce je ale úplně jinde. Absolventi vysokých škol bojují o pozice s platem kolem čtyřiceti tisíc a pak je tu skupina profesionálů, která si měsíčně přijde na trojnásobek. 

Rodiče vždycky říkali: „Buď se naučíš něco pořádného, nebo budeš makat!“ Jenže co když se ukázalo, že právě to „makat“ je ta nejlepší volba? Mám jednoho kamaráda, který vystudoval ekonomku. Pět let posílal životopisy, skákal z jedné práce na druhou, pořád mu něco slibovali, že až se to rozjede, že až přijde povýšení, dostane přidáno. 

Nakonec se vyučil instalatérem. Dnes jezdí autem, na které by si před lety netroufnul ani pomyslet. Tenhle příběh není o ničem revolučním. Není to žádný byznys z garáže ani startup s riskantním financováním. Jde o profese, ze kterých často bolí celé tělo, ničí se kolena a které vyžadují dovednosti, jež se nenaučíte z online kurzů. 

Jde o řemeslo, kterému Češi systematicky utíkali, jen aby dnes zjistili, že právě tam se vydělávají největší peníze.

Kancelář přestala být symbolem úspěchu

Před patnácti lety to byla jasná cesta vedoucí přes gymnázium a vysokou školu rovnou do kanceláře. Rodiče hrdě oznamovali sousedům, že syn nastoupil do banky nebo že dcera získala místo v mezinárodní firmě. Manuální profese zůstávaly vyhrazené pro ty, kteří to ve škole nezvládali tak dobře.

Tahle rovnice ale přestává platit. Dnes voláte instalatérovi a čekáte měsíc na termín. Elektrikář vám často ani nezvedne mobil, protože má napilno do konce roku. Pokrývač se na váš dotaz usměje a řekne, že nejbližší volno má až za půl roku. A když se konečně domluvíte, cenovka vás dostane víc než ranní účet za snídani v pražské kavárně.

Vidíte ten vzorec? Čím méně lidí dokáže práci udělat, tím vyšší cenu si mohou účtovat. Klidně i 300 tisíc měsíčně.

Co televize ví, a my ne

Vtipné je, že v seriálech to vidíme pořád. Každá slušná detektivka má svého mechanika s cennými informacemi, elektrikáře, který se objeví v klíčovém okamžiku, nebo svářeče, bez jehož svědectví by se případ nevyřešil. Filmoví tvůrci zkrátka vědí, že bez těchto profesí se doslova zastaví svět. 

Šikovné ruce nosí domů víc než červené diplomy

Tento člověk vstává v pět ráno, často ještě za tmy. Jeho ranní rituál neobsahuje šálek lahodného espressa na gauči, ale převlékání do pracovního oblečení s rychlou kávičkou v ruce. Místo klávesnice uchopí nářadí. Místo powerpointových prezentací má před sebou reálné projekty, kde každý špatný krok může přinést vážný problém.

Bavíme se o instalatérech a topenářích, o povoláních, která před dekádou nikdo nepovažoval za atraktivní volbu. Dneska si kvalitní instalatér klidně řekne o tisíc korun na hodinu. Zkušený profesionál, který si vybudoval renomé a bere zakázky i o víkendech, si může bezproblémově říct o několik tisíc za hodinu.

Instalatéři v tom ale nejsou sami. Obkladači pracující s moderními materiály dosahují měsíčních výdělků okolo osmdesáti tisíc. Lakýrníci, jejichž práce vyžaduje chirurgickou přesnost, si za poslední rok přilepšili o deset procent.

Mladí přesto utíkají do kanceláří

Řemeslné obory nabízejí víc peněz, víc svobody, prakticky jistou práci na celý život. A přesto na ně mladí kašlou. Odborná učiliště a technické školy mají každý rok méně a méně zájemců. Možná za to může školství. Hodiny pracovních činností? Teorie, teorie, teorie. 

Mladí o profesích často jen čtou v učebnicích a málokdy si je zkusí naostro. Nemají ponětí, co to znamená být instalatér, jaké znalosti elektrikář potřebuje nebo jaká zodpovědnost na něm leží. Vidí jenom špinavé ruce a samou dřinu.

Nebo je chyba v nás? V tom, jak se pořád díváme na manuální práci shora? Zkuste se zeptat ve svém okolí, kolik z lidí podpoří dítě, když chce jít na učňák místo na gympl, skoro nikdo. 

Zdroje: novinky.cz, investice.cz, e15.cz