Kvíz, který je noční můrou pro mladé: Senioři dávají 10/10, ti mladší nemají šanci

Každý jazyk nutně prochází vývojem. A v tom tak trochu připomíná chameleona. V průběhu času se mění. Odhazuje staré vrstvy a vytváří nové. A tak není divu, že slova, která se v českých zemích kdysi používala zcela samozřejmě, dnes vypadají jako neznámá. Dřív jich bývaly plné knihy; a že se tehdy četlo! Však co také jiného: televize, anebo dokonce internet ještě nebyly ani v plenkách. Zdrojem veškerého poznání i společníkem dlouhých večerů byly knihy. A v nich se vyskytovala slova, jimž dnes už málokdo rozumí.

Jak čas ubíhá, mění se i způsob, jakým mluvíme. Ne naráz. Některé staré výrazy přečkaly i řadu generací a vytrácely se pozvolna. Dnes nám však připadá jazyk, jakým mluvili naši předkové, jako pořádná záhada. Ale nic tajemného na tom není. Jde o přirozený vývoj: nové generace si zkrátka vytvářejí vlastní slova, jimiž označují svět kolem sebe.

Malá ukázka starodávné lidové mluvy

Při zaslechnutí slova mrdě, byste se nejspíš rozesmáli, anebo naopak zrudli rozpaky. Tento výraz samozřejmě s naší současnou češtinou nemá nic společného. Bývalo to zcela nevinné označení dítěte, které mělo příliš mnoho energie: takový ten věčný neposeda, co chvíli nepostojí, nezmlkne a pořád něco vyvádí. Zkrátka malý rošťák, který dokáže během pěti minut převrátit všechno naruby. Dnes bychom mu možná říkali dítě s ADHD. Ve starších slovnících z první třetiny minulého století se s tímto výrazem ještě setkáme, ale v běžné řeči už dávno zmizel.

Pozor, připravila jsem na vás malou past

Do jazykové minulosti se teď můžete na chvíli podívat. Nečeká vás nic, čeho byste se museli obávat; spíš jde o takové malé dobrodružné pátrání po slovech, která kdysi patřila k běžnému životu. Ovšem dnes většina lidí už sotva tuší, co znamenala. Tak schválně… kolik z nich dokážete rozpoznat? A ještě poznámka: jeden výraz jsem vám tam vpašovala, ten tam logicky nepatří. Najdete ho?

Zdroje: ReadZone, DetektoryHantec, Wikipedia