Koberec, který byl terčem posměchu. Ve skutečnosti ho dnes sběratelé vykupují za 111 milionů korun
Koberec visící na zdi u prarodičů byl symbolem zastaralosti. Vínová s modrou, vzorované květy a divná tkanina, to samo o sobě zní jako kýč, na který se nikdo nechtěl ani podívat. Dnes za takové kusy sběratelé platí statisíce až miliony korun.
Nikdo z mladších podobný koberec nechtěl, spíš všichni čekali, až konečně někdo najde odvahu ho vyhodit. Perské koberce, které v sedmdesátých a osmdesátých letech zdobily vybrané byty po celé Evropě, dnes dosahují na aukcích cen, které vám vyrazí dech. V dubnu 2010 se jeden kus ze sedmnáctého století prodal v aukční síni Christie’s za astronomickou částku téměř 183 milionů korun.

Rekordní dražba, která šokovala každého
Tento konkrétní koberec měřil 3,3 na 1,5 metru a lidi fascinoval především dokonale zachovanými barvami spolu s listovými a květinovými vzory. Nabídky rostly velmi rychle a všichni přítomní se zapojili do dražby až do výše dvou milionů liber, teprve pak se zápolení zúžilo na dva zájemce. Jeden z nich nakonec zaplatil sumu, za kterou by si dnes mohl pořídit luxusní nemovitost, tedy spíš více nemovitostí.
Zajímavostí je, že stejný koberec se dražil už v říjnu předchozího roku v menší německé aukční síni v Augsburgu. Tam však měl vyvolávací cenu jen 800 eur. Konečná cena dosáhla 18 tisíc eur, tedy necelého půl milionu korun.
Roky práce a dokonalé barvy
Otázkou, která vrtá hlavou většiny z nás, je, proč některé koberce dosahují tak závratných částek. Dlouhá historie vzorů společně s výrobními postupy dělá z perských koberců předměty s trvalou hodnotou. Tkalci tvoří vzory v různých barvách získaných z volně rostoucích květin. Nejčastěji pracují s vínovou, tmavomodrou a béžovými odstíny.
Přízi často ošetřují přírodními tříslovinami, například z čaje nebo rostlin, aby byla jemnější a barvy lépe držely. Vzory i barevnost se mění podle oblasti výroby. To možná nejpodstatnější je, že tyto koberce vydrží století. Barvy nevyblednou a vzory neztratí na kráse. Pokud se jim tedy vyhne molí útok.

Nově vyrobený perský koberec stojí desetitisíce až statisíce korun mimo jiné proto, že komplikované vzory jdou ruku v ruce s roky práce. Když si uvědomíte, že na některých kusech pracuje třeba i pět lidí čtyři roky, rázem pochopíte výši ceny.
Kde tyto skvosty hledat?
V Íránu pracují na výrobě koberců přibližně dva miliony lidí, většina z nich jsou právě tkalci. Nejkvalitnější koberce najdete v bazarech velkých měst jako Teherán, Isfahán nebo Tabríz. Když ale do těchto bazarů vstoupíte, množství koberců vás doslova zaplaví natolik, že se asi nedokážete pro žádný z nich nadchnout.
Koberce pokrývají zdi a jejich dvoumetrové stohy na podlaze často znemožňují průchod. Další čekají ve skladech pod vámi a ani pohled na terasy v patře nepřinese úlevu, protože i tam se tyčí další a další stohy.
Umění obchodování
Pokud tkalci využívají zkušenosti nasbírané za dva a půl tisíce let, obchodníci měli stejně dlouho na zdokonalování svých metod prodeje. Jeden obchodník ve městě Yazd podle webu living.iprima.cz tvrdí kupujícím, že smlouvání o ceně praktikují pouze pochybní prodejci. On prý nabízí férovou cenu, ze které může ustoupit maximálně o deset procent.
Běžný návštěvník po setkání s pátým, osmým nebo patnáctým obchodníkem dochází k poznání, že v kobercích se nikdy plně nevyzná. Cenu ovlivňuje materiál i region původu. Ovšem nejvýznamnější faktor, tedy kvalita tkaní, se v každé oblasti posuzuje odlišně.
Perlový klenot z Indie
Kromě perských koberců dosahují vysokých částek i další unikátní kusy. Perlový koberec vyrobený pro maharádžu z Barody, obsahuje více než jeden a půl milionu přírodních mořských perel z pobřeží Kataru a Bahrajnu. Vedle perel a diamantů zdobí koberec také skleněné korálky spolu s rubíny, smaragdy a safíry.
Na aukci Sotheby’s v Dauhá v roce 2009 se prodal za 5,5 milionu dolarů (v přepočtu 111 000 000 korun). Přitom jsou podobné koberce jen terčem posměchu. Nyní je vystaven jako součást stálé expozice Národního muzea Kataru.
Zdroje: idnes.cz, living.iprima.cz, en.wikipedia.org
