V 80. letech stála 12 korun. Dnes po ní pátrají sběratelé z celé Evropy
Sledovat v Google Zprávách
Vešla se do dětské dlaně a doma jich většinou v krabicích ležely celé hromady. Po cestě do školy se nosila mezi sešity, doma putovala do alba a o přestávkách měnila majitele. Pořídit se dala za dvanáct korun, tedy za pár drobných, které nosil v kapse skoro každý.
Po letech se z té samé tretky stal sběratelský artikl, za kterým se ženou nadšenci od Prahy až po Porýní. Komu je dnes přes čtyřicet, ten si na to jistě vzpomene. A dost možná s nostalgickým úsměvem na tváři. O velké přestávce se neřešilo kapesné, řešily se obrázky.
Kousek papíru se správnou tváří dokázal ve třídě otevírat dveře k partě i k první klukovské či holčičí přízni. Měnil se kus za kus podle nepsaného kurzu, a kdo uměl smlouvat, vyšel z toho všeho jako vítěz i hrdý majitel nového přírůstku.
Čím vzácnější tvář, tím vyšší kurz
Nabídka byla bohatá a věrně zrcadlila, co zrovna frčelo na obrazovce. Děvčata sbírala sympatické zpěváky a herce z nedělních filmů, kluci spíš westernové hrdiny a fotbalové hvězdy. O ceně nerozhodovala ani tak kvalita tisku, jako to, jak těžko se daná hvězda sháněla.
Tvář ze Západu, která se u nás mihla jednou za čas, snadno přebila i tuzemského favorita. Celé to mělo svá pravidla a muselo se počítat i s nečekanými ztrátami. Kdo přišel o svůj nejlepší kousek, mračil se klidně týden. Kdo naopak ukořistil chybějící tvář do série, naparoval se jako kohout.
Dozor tohle kšeftování nerad viděl a nejedna sbírka putovala do zásuvky učitelského stolu. Burza se proto stěhovala za školu, kam pohled z okna sborovny nedosáhl. Zřejmě už vám došlo, že šlo o fotopohlednice celebrit, o kousky, které se prodávaly v trafikách, papírnictvích nebo třeba u novinových stánků.
Tehdy to bylo obyčejné zboží za dvanáct korun, dnes po stejných kartičkách slídí sběratelé od Prahy přes Vídeň až po Berlín. Většina skončila nalepená na sešitech, ohmataná, nebo rovnou v koši.
Sháníme je nejen my, ale i zbytek Evropy
Některé naše hvězdy slavily úspěch i daleko za hranicemi. Lída Baarová točila ve třicátých letech pro berlínská studia UFA a její bouřlivý osud, do kterého patří i vztah s nacistickým ministrem Goebbelsem, láká německé badatele dodnes.
Její velkoformátový portrét s vlastnoručním podpisem, pořízený v Berlíně roku 1937, patřil k tomu nejžádanějšímu, co se na trhu objevilo. Také Anny Ondráková, manželka boxerského šampiona Maxe Schmelinga, zazářila v prvním zvukovém filmu Alfreda Hitchcocka a v Německu si ji rádi přidají do sbírky.
Nejde nicméně jen o prvorepublikové legendy. V aukčních katalozích se vedle Vlasty Buriana, Jana Wericha či Karla Gotta potkáte i s Marlene Dietrich, Brigitte Bardot nebo Elvisem Presleym. Sbírání pohlednic, odborně filokartie, patří u nás k vůbec nejoblíbenějším koníčkům a ty největší sbírky přesahují sto tisíc kusů.
Jak se hodnota navýšila
Stejně jako v případě jiných starožitností, hlídá se stav, vzácnost a podpis. Neporušená pohlednice s pravým autogramem v klidu přebije celý štos běžných kousků. V současné době se například na Aukru za 3 840 Kč nabízí podepsaná pohlednice Jiřiny Štěpničkové. V případě Vlasty Buriana se bavíme o částce 3 700 Kč. A možná právě i ty se v 80. letech prodávaly za 80 Kč.
Samozřejmě se ale nedraží jen pohlednice s hvězdami. Zajímavé částky se vážou i k takovým, které zdobí příroda nebo města. Na internetových stránkách numismatika-ostrava.cz se za 3 450 Kč prodává pozdrav z Lysé hory.
Slovo má i jméno ateliéru, protože pražské firmy Ströminger a Balzar fotily ty největší hvězdy první republiky a jejich značka je pro ostatní zárukou. Naopak ohnuté rohy, mastné skvrny cenu spolehlivě stáhnou dolů. Jak jste na tom vy, máte doma schované nějaké staré pohlednice?
Zdroje: numismatika-ostrava.cz, burda-auction.com, denik.cz
