Toto české jídlo je podle amerických novinářů nejlepší na světě. Zahrálo si i ve filmu

Česká gastronomie je ve světě proslulá především svými omáčkami, knedlíky a vydatnými masitými pokrmy, které dokáží strávníka nasytit na zbytek dne. Jedno jídlo, které se vymyká všem tabulkám nutričních specialistů a přesto, nebo možná právě proto, dobývá žebříčky popularity i daleko za hranicemi.

Zatímco my toto jídlo často považujeme za nouzové řešení, když nevíme, co si v restauraci objednat, zahraniční novináři, a speciálně ti z Ameriky, na něj pějí ódy. Dokonce rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory, ale nakonec si ho dají s chutí úplně všichni. A není to ani svíčková, není to guláš a překvapivě to není ani vepřo knedlo zelo.

Americký objev roku

Internetové portály zaměřené na gastronomii, jako je například TasteAtlas, smažený sýr pravidelně zařazují do svých žebříčků. V hodnocení smažených jídel nebo sýrových pokrmů se náš „smažák“ opakovaně umisťuje na předních příčkách. Američané na něm oceňují především fakt, že se nejedná o přílohu, ale o plnohodnotný hlavní chod.

Zatímco doma v USA jsou totiž zvyklí na tavené sýry nebo cheddar, český eidam svou specifickou konzistencí a tažností po rozkrojení nabízí úplně jiné možnosti. Často se v recenzích na sociálních sítích objevuje údiv nad tím, jak může být něco tak jednoduchého tak dokonalé, obzvlášť v kombinaci s českým pivem. A nejen svět má svůj oblíbený smažák, dokonce i Jiří Macháček se ho nemohl nabažit ve filmu Samotáři režiséra Davida Ondříčka. Není to ale samozřejmě jediný film, kde se toto jídlo objevilo. Smažák skvěle dokresluje atmosféru běžné české hospody.

Jak ho udělat dokonalý?

Ačkoliv se často na jídelních lístcích setkáváme s obalovaným hermelínem, nivou nebo tvarůžky, králem zůstává eidam. Sýr s 30 % tuku v sušině nejlépe drží tvar a při smažení se jen tak nerozteče po pánvi. Chuťově je však poněkud fádní a má tendenci gumovatět, jakmile jen trochu zchladne. Naopak tučnější 45% eidam nabízí mnohem plnější, smetanovější chuť a onu kýženou tažnost, ale stačí prasklinka v trojobalu a obsah vyteče do oleje dříve, než se stihne vytvořit krusta.

Zkušení kuchaři proto nedají dopustit na techniku dvojího obalování. Sýr se obalí v mouce, vajíčku a strouhance, a pak se proces vajíčko-strouhanka zopakuje ještě jednou. Tato silnější krusta funguje jako spolehlivý kabátek, který udrží roztavený sýr tam, kde má být. Důležité je také smažit sýr v dostatečném množství dobře rozpáleného tuku, aby se neopékal příliš dlouho a nenasákl olejem víc, než je nezbytně nutné.

Svatá trojice: Sýr, hranolky a tatarka

Zatímco v minulosti jsme sýr jedli především s vařeným bramborem, dnes drtivě vítězí hranolky. Naprostou nezbytností je pak tatarská omáčka. Bez ní je smažený sýr v podstatě suchý a těžko polknutelný. Kyselost a krémovost tatarky vyvažuje mastnotu sýra a hranolek. V mnoha českých domácnostech i hospodách se kvalita jídla posuzuje právě podle tatarky, zda je domácí, poctivá a hustá, nebo jestli jde o řídkou emulzi z velkoobchodu.

Smažák v housce

Tato pouliční varianta je zachráncem mnoha nočních návratů z večírků. Stánky s rychlým občerstvením na nádražích a náměstích prodávají tento pokrm v brzkých ranních hodinách jako na běžícím pásu. Většinou se ale nejedná o žádnou velkou delikatesu. Stánkaři většinou používají tu nejlevnější variantu sýra, kterou vloží do obyčejné pšeničné housky, bohatě zalitou tatarkou a kečupem, často doplněnou o čínské zelí. Ale když si ho dáte hladoví vestoje, často v chladu, budete mít pocit, že chutná v tu chvíli jako ten nejlepší pokrm na světě.

Zdroje: tasteatlas.com, gorealtravel.com, thespruceeats.com