Proč národ žijící kousek od nás nesleduje televizi: Důvod je překvapivý, ale logický

Tři a půl hodiny denně. Tolik času tráví průměrný Čech sledováním televize. V sousedním Maďarsku to je dokonce přes pět hodin. Ale ve Švédsku nebo Norsku? Tam to není ani polovina českého čísla. 

Když se podíváte na statistiky televizní sledovanosti v Evropě, narazíte na zajímavé rozdíly. Některé země mají průměrnou sledovanost přes pět hodin denně. Jiné sotva dvě. Pavel Müller z firmy Atmedia to shrnul tak, že: „V Norsku nebo Švédsku netráví diváci sledováním televize ani dvě hodiny denně.“ To je dramatický rozdíl oproti Česku, kde průměr činí 3 hodiny a 39 minut.

Ale kde je problém? Co Švédové nebo Norové dělají místo sledování televize? Odpověď není ta, že by neměli rádi filmy nebo seriály. Je to o tom, jakým způsobem je sledují. Takže se pojďme podívat, co se děje ve Švédsku a proč nám to může naznačit budoucnost i u nás.

Češi mají k televizi silný vztah

Začněme u nás. Češi sledovali v roce 2023 televizi v průměru 3 hodiny a 39 minut denně. To je sice o tři procenta méně než rok předtím, ale pořád jde o celkem vysoké číslo. Televizi si denně zapne 70 procent diváků ve věku patnáct let a víc. A aspoň jednou týdně se na televizi podívá dokonce 87 procent lidí. 

Takže televize v Česku rozhodně neustupuje streamovacím platformám v takovém měřítku, o kterém se dnes a denně mluví. Je pořád silným médiem, které oslovuje obrovskou část populace. Je očividné, že většina domácností má televizi zapnutou každý den.

V regionu střední Evropy jsme na tom ale nejlépe. Tedy lépe v tom smyslu, že sledujeme televizi nejméně. Slováci mají skoro 4 hodiny denně, Poláci přes 4 hodiny a Maďaři dokonce přes 5 hodin. Nejvíc času před televizí tráví obyvatelé jihovýchodní Evropy. V Srbsku nebo Rumunsku přesahuje sledovanost pět hodin denně.

Švédsko ukazuje budoucnost televize

A teď se přenesme do Švédska. Tam je situace úplně jiná. Průměrný Švéd sleduje televizi ani ne dvě hodiny denně. Švédové přitom nemají méně volného času než my ani horší programy. Rozdíl není v nabídce, ale v poptávce. Nebo přesněji v tom, jak konzumují obsah. Podle analýz sledují Švédové video celkem 2,5 hodiny denně. 

To je srovnatelné s Čechy. Jenže z toho tvoří klasická televize jen 30 procent. Zbylých 70 procent? To jsou streamovací služby a sociální sítě. Na vině je tedy Netflix, lokální platformy, YouTube, TikTok, Instagram a Snapchat. Tohle jsou místa, kde Švédové tráví svůj čas před obrazovkou.

Zejména mladá generace ve Švédsku téměř opustila klasickou televizi. Mezi diváky ve věku 15 až 34 let už sociální videa a streaming převzaly roli hlavního zdroje videoobsahu.

Televize mladé nudí

Problém klasické televize je jednoduchý, tedy takový, že je neflexibilní. Musíte sledovat, co zrovna běží, v čase, kdy to běží. Nemůžete si vybrat a nemůžete přetáčet. Mladá generace tohle prostě nechce. Vyrostli s možností sledovat, co chtějí, kdy chtějí, jak rychle chtějí. Pro ně je pevný program zastaralý koncept.

Tradiční televize ve Švédsku měla v roce 2010 denní dosah kolem 85 procent. V roce 2024? Jen 51 procent. Naopak streamovací služby vyrostly na 67 procent denního dosahu. Podobná čísla ukazuje Norsko, Dánsko a další severní země.

Proč právě Švédsko nebo Norsko? 

Severské země mají vynikající internetovou infrastrukturu. Rychlý internet je všude, levný a dostupný. Streamování není problém ani v malých městech nebo na venkově. Kromě toho mají Švédové vyšší příjmy než Češi. Můžou si dovolit platit za několik streamovacích služeb najednou. U nás si to většina rodin dovolit nemůže.

Severské země také tradičně kladou velký důraz na individuální svobodu a volbu. Klasická televize s pevným programem je opak tohoto myšlení. Streamování, kde si každý vybere sám, víc odpovídá místní mentalitě.

Takže co nás čeká? Budeme jako Švédsko, kde televize hraje jen menšinovou roli? Nebo zůstaneme u klasického vysílání?

Zdroje: nordicom.gu.se, senalnews.com, atmedia.cz