Má je doma spousta seniorů. Hodnota těchto věcí dnes přesahuje 200 tisíc korun

Sběratelství je koníček, kterému lidé často obětují všechen čas i peníze. Prolézají bazary, objíždějí domácnosti, hrabou se ve sběrných dvorech. Mnohým z nás jejich činnost vyvolává úsměv na tváři nad lidskou posedlostí věcmi, které už dávno měly skončit v zapomnění. Jedni vyhledávají staré věci do svých sbírek s neuvěřitelnou vášní. Jiní je shromažďují s chladnou investiční logikou: dnes haraburdí, zítra poklad.

Než se ponoříme do sběratelského dobrodružství 20. století, je dobré si ujasnit, kdo je kdo. Respektive co je co: starožitnost, vintage, retro. Jsou jako tři sestry, které si lidé pořád pletou. A ony se ve světě starých věcí tváří velmi sebevědomě a důležitě, ale ne všechny mají tu správnou sběratelskou hodnotu.

Starožitnost a vintage

Začněme tedy starožitností. To je dáma, která má za sebou minimálně sto let života. Nosí rukavičky, u krku fiží a pamatuje monarchii. Přežila války, stěhování, měnu, rodinné rozepře. A proto se dnes už na všechno dívá s nadhledem. A své ceny si je velmi dobře vědomá. Když přežila tohle všechno, bude tu i další stovku let. Pokud ji tedy někdo omylem neodnese do sběrného dvora.

Vintage je její mladší sestra, dejme tomu 60 až 80letá. A přitom si stále udržuje svůj styl. Její věk, pravda, není tak vysoký jako u starožitnosti, ale mívá svůj příběh. Vintage to je liga, z níž čiší elegance. Připadá mi jako filmová hvězda: když vstoupí na scénu, všichni obdivem ztichnou. A když se sběratele zeptáte: „Proč zrovna tahle lampa z roku 1960?“ odpoví vám: „Protože má duši!“ Vintage nábytek má takový šarm, kterému dnešní laminát nesahá ani po kotníky. Kabelky a šaty by zase mohly vyprávět o tancích, které už upadly v zapomenutí. A ony tam tehdy byly…

Sběratelská retro ségra

A pak je tu retro: je nejmladší a je to doslova rebelka. Nabízí předměty ne tak staré, ale jsou hravé, barevné a trochu drzé. Nikdo by si totiž dřív nepomyslel, že právě o tyto věci, které většinou pocházejí z období socialismu, budou někoho zajímat. Je pravda, že byly převážně založeny na funkčnosti, ale ani jejich minimalistický styl není k zahození. Ukázalo se, že skvěle doplňují současné moderní vybavení domácností. A hlavně v nás vyvolávají nostalgii. Vždyť mnozí z nás je ještě nedávno používali.

Když staré věci začnou být dražší než nové

Sběratelství předmětů z 20. století je tak trochu zvláštní. Člověk sice sbírá vzpomínky, ale také důkazy o tom, jak strašně rychle běží čas. Spousta předmětů, které lidé užívali za posledních sto let, se vyházela jako staré haraburdí. Každých deset či dvacet let totiž ustupovaly novému. A dnes stojí sběratele celé jejich úspory.

Aukční bitvy o haraburdí, které jsme kdysi vyhodili

Stačí jen po očku nahlédnout do aukčních síní. Tam se vlastně odehrává jakýsi sociální experiment: lidé se přetahují o předměty, které ještě před dvaceti lety končily v popelnici. A teď? Teď se o ně bojuje s vášní, kterou by člověk čekal spíš u lístků na koncert Rolling Stones. Inu, staly se vzácnými. A může to být nábytek, kuchyňské nádobí, televize či gramofon, hračky, porcelán i další sortiment. Dnes se prodávají za částky, za které byste si pořídili slušnou dovolenou.

Pojďte se o tom přesvědčit: zde je seznam některých z nich

Je ale dobře, že se sběratelé své činnosti naplno věnují. Vždyť jinak by skončilo v kontejnerech kus naší historie. Funkční předměty, které byly vyrobeny poctivě a s řemeslnou zručností. Okrasné a umělecké předměty, které zdobily a prozařovaly ten běžný a mnohdy šedivý život. Nepřekáží i u vás něco podobného? Možná se právě chystáte vyhodit poklad…

Zdroje: BleskProŽeny, Centrum, SBazar