Stvořil Popelku, Draculu i hity pro Gotta. V soukromí ho ale ničila těžká nemoc a deprese

Nejrychlejší cesta k srdcím davů je nepochybně kariéra v muzice. Hudbou se emoce dají předat lépe, než většinou jiných forem umění. Ne vždycky však takový masový úspěch umělci přinese v životě štěstí. Takový je i tragický příběh jednoho z našich nejvlivnějších skladatelů. Spolupracoval s velkými jmény jako Marta Kubišová nebo Karel Gott. Složil také hudbu k mnoha populárním filmům. V osobním životě se však potýkal s těžkým bojem, který ho nakonec stál i život.

Někteří lidé se k muzice doslova narodí. Slavný je samozřejmě příběh Mozarta, který na královských dvorech vystupoval už jako dítě. Jsou mezi námi zkrátka tací, kteří přemýšlejí v notách. Stejně tak jako jeden z nejpopulárnějších českých moderních skladatelů, který měl na podobu současné české hudby nesmírný vliv. I když se původně toužil stát lékařem, touha po hudbě u něj nakonec vyhrála. Získali jsme tak jednu z našich nejvýznamnějších hudebních osobností.

Desítky let na scéně

Řeč není o nikom jiném, než o Karlu Svobodovi. Narodil se v Praze roku 1938 a i když se muzice věnoval od malička. Nastoupil nejdřív na obor stomatologie Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Lékařské studium však nedokončil. Na začátku šedesátých let založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která měla od roku 1965 stálé angažmá v divadle Rokoko. Tam se Svoboda poprvé setkal s generací tehdy mladých umělců, jako byli třeba Marta Kubišová anebo Václav Neckář.

Jeho zřejmý hudební talent byl mladičkým hvězdám jasný a Svoboda tak dostal příležitost pro ně skládat hudbu už ve velmi mladém věku. V roce 1968 pak navázal i spolupráci s legendárním zpěvákem Karlem Gottem. Kromě toho se však stal velmi významným skladatelem filmové hudby. Byl absolutním oblíbencem Karla Vorlíčka a na kontě tak má hudbu například ke Třem oříškům pro Popelku anebo k seriálu Létající Čestmír. Napsal také muzikál Dracula.

Potíže v osobním životě

Na první pohled možná Svoboda působil jako spokojený skladatel, ve skutečnosti se však v osobním životě potýkal s celou řadou problémů. Trpěl bipolární poruchou. To je onemocnění, při kterém se střídají epizody těžkých depresí a divokých mánií. Tato porucha mu velmi ovlivnila život. Bývalá žena například popsala děsivý příběh, kdy jednoho dne Svoboda přišel do kuchyně, dal si do pusy pistoli a zeptal se, co by dělala, kdyby stiskl spoušť. U stolu přitom seděl i jeho tehdy půlroční syn Jakub.

Manželka Vendula uvedla, že Karel jednak trpěl kvůli svému onemocnění těžkými depresemi a navíc prý velmi špatně zvládal stárnutí. Podle slov jeho syna hrálo roli i nešťastné manželství. Pak však přišly dvě osobní tragédie hned po sobě, které Karla Svobodu už definitivně psychicky „odrovnaly“. Tou první je tragická smrt dcery Klárky, která v roce 2000 podlehla leukémii ve věku pouhých čtyř let. Krátce na to ho opustil i bratr.

Smutný konec

Smrt milované Klárky mu zřejmě pomalu sebrala poslední vůli k životu. Policie objevila jeho bezvládné tělo na zahradě vily v Jevanech se střelnou ránou na hlavě. Bohužel mu již nebylo pomoci a 28. ledna 2007 byl tedy oficiálně prohlášen za mrtvého. O pár dní později vyšetřovatelé potvrdili, že si zranění způsobil sám.

Srdceryvný je například i poslední telefonát, který měl s otcem starší syn Petr. Volal mu tehdy do Holandska a v každé větě se bez zdánlivého důvodu omlouval. Zřejmě už tušil, že se chystá opustit tento svět. Karel Svoboda je pochovaný na  u kostela svatého Jiří v Aldašíně východně od Jevan.

Zdroje: Seznam médium, Wikipedie, ČSFD