Velký pátek zkazí plány mnoha Čechům. Počasí se prudce změní

Teplý březen svádí k myšlence, že léto klepe na dveře. Ale jediné, co se bude klepat, budete možná tak vy zimou. Březen nás letos pěkně rozmazlil a někdo si možná začal myslet, že jaro přišlo natrvalo. Nepřišlo. 

Celý březen se teploty pohybovaly kolem průměru nebo mírně nad ním a snad nikdo tak neměl důvod ke stížnostem. Maximální denní teploty se držely okolo jedenácti stupňů, mrazivá rána střídala slunečná odpoledne a člověk mohl chvílemi zapomenout, že jaro teprve začíná.

Přechod do dubna s sebou však přinese výrazné ochlazení způsobené rozpadem polárního vortexu, který žene studený arktický vzduch hluboko do střední Evropy.

Teploty pod normálem

Ochlazení dorazí postupně a naplno se projeví právě v týdnu, kdy si většina Čechů přeje slunce a pohodu, aby volný čas mohli trávit venku. Celý velikonoční týden od 30. března do 6. dubna se budou průměrné teploty pohybovat jeden až tři stupně pod dlouhodobým normálem. Ranní teploty půjdou pod nulu a ve vyšších polohách přijde sníh. 

A Velký pátek 3. dubna? Maximální teploty se mají pohybovat kolem osmi stupňů, přeháňky přijdou s pravděpodobností přes padesát procent a studený severozápadní vítr přidá nárazy přes dvacet kilometrů v hodině. To sice není až taková katastrofa, ale kdo si naplánoval výlet nebo grilování, měl by plány přehodnotit. Nebo si alespoň zabalit teplou bundu.

Deštivý Velký pátek? Podle pranostik to může být dobrá zpráva

Deštivý Velký pátek naši předkové nevnímali jako zklamání, ale naopak jako dobrý znak. Jedna česká pranostika říká: „prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda“. Jiná přidává: „Velký pátek vláha, úrodu zmáhá“. Takže pokud vás v pátek 3. dubna dostihne přeháňka, zemědělci budou spokojeni, i když vy na procházce trochu promočení.

Pranostiky se ovšem občas rozcházejí, jak tomu u lidové moudrosti bývá. Existuje tedy i opačná verze: „Velký pátek deštivý, dělá rok žíznivý“. 

Co se na Velký pátek nesmělo dělat

Pro křesťany je to den smutku a rozjímání, připomínající ukřižování Ježíše Krista. Zvony v kostelích mlčí, nahrazují je řehtačky, a kdo dodržuje přísný půst, jí dosyta jen jednou za celý den a bez masa. Lidové tradice ale přidávají k náboženskému smutku i vrstvu magie. 

Podle starých pověr se na Velký pátek otevírají hory a vydávají své poklady, přičemž místa jejich uložení prý prozrazují záhadná světýlka a záře probleskující skalními štěrbinami. Lidé vstávali ještě před východem slunce a vycházeli k potokům, protože voda měla v tento den léčivou moc, říkali jí jordánka a věřili, že přináší zdraví a svěžest na celý rok.

Zákazy byly toho dne pořádně obsáhlé. Nesmělo se orat, kopat, prát, zametat ani nic půjčovat. Kdo by pral, máchal by prý prádlo v Kristově krvi. Kdo by zametal, vymetl by z domu štěstí. 

Na co se můžeme těšit po Velikonocích

Dobrou zprávou je, že ochlazení nebude věčné. Meteorologové z ČHMÚ potvrzují, že od pondělí 6. dubna by se počasí mělo postupně zlepšovat a druhá polovina dubna bude teplotně průměrná až nadprůměrná. 

Poslední dubnový týden by mohl přinést maximální teploty okolo šestnácti stupňů přes den. Jinými slovy, kdo velikonoční výlet nebo grilování nestihne, bude mít brzy druhou šanci. 

Pár věcí, které se hodí vědět, než vyrazíte o svátcích ven

Pokud chystáte výlet na Velký pátek, vezměte si s sebou několik vrstev oblečení a rozhodně nepočítejte s tím, že bude jako v červnu. Čeká nás osm stupňů, přeháňky a vítr. Naopak velikonoční pondělí 6. dubna by mohlo být o poznání příjemnější, protože ochlazení by mělo pomalu ustupovat. 

Pokud tedy máte možnost přesunout venkovní plány o pár dní, možná se to opravdu vyplatí. Co obecně plánujete o svátcích? Napište nám do komentářů.

Zdroje: novinky.cz, cs.wikipedia.org, accuweather.com, tn.nova.cz, centrum.cz