Měl to být televizní zázrak. Místo toho přišel jeden z největších braků v historii Novy

Tvorba televizního programu je tak trochu alchymie. I když totiž víte, že u diváků něco stokrát fungovalo, neznamená to, že to bude fungovat po stoprvní. Každý nový pořad či seriál, který se zařadí do vysílání, je pak takový malý risk a experiment, kdy stanice samozřejmě doufá, že se jí strategie vyplatí a diváci si novinku oblíbí.

Tentokrát to bohužel nevyšlo a přestože se to stalo v době, kdy jsme všichni tímto žánrem tak trochu žili, výsledkem byly rozpaky a velké zklamání.

Když telenovely vládly Česku

Pamatujete si ještě dobu, kdy se odpoledne plánovalo podle televizního programu? Já ano. Devadesátky byly v Česku ve znamení naprostého televizního boomu. Televizní obrazovky se otevřely zahraničním seriálům a co víc: telenovelám. A když se řekne telenovela, všem z nás se vybaví jediné jméno – Esmeralda. Lidé tehdy spěchali domů z práce, aby nepřišli o další díl a víc než sto dílů o pohledné mexické dívce se stalo naprostou závislostí většiny domácností.

Že se tomu dá jen těžko věřit? V jednu chvíli se tahle úspěšná telenovela přestala kvůli sporům televize s produkční společností vysílat a v Česku to vyústilo v demonstraci na Václavském náměstí za návrat telenovely na obrazovky. Dnes to zní jako naprostá fantazie, ale tenkrát se to opravdu stalo a Esmeralda nakonec skončila v hlavním vysílacím čase – tedy od 20:00 hodin. Úspěch byl prostě obrovský a kdo nezažil, nepochopí.

Po miléniu nastal zvrat

Esmeralda se stala symbolem celého žánru a nejpopulárnější telenovelou u nás, ale tím to samozřejmě nekončí. Nemohu opomenout ani Rosalindu nebo Divokého anděla s drzou Milágros v hlavní roli. Nebo později třeba seriál Má tlustá Valentýna, která také sahala k nejvyšším příčkám sledovanosti. Telenovely prostě táhly a vypadalo to, že v podstatě cokoliv Nova nasadí, to bude mít úspěch. To se ovšem v roce 2008 změnilo.

Sázka na jistotu, která nevyšla

Když se totiž stanice po letech vysílání oblíbených klasik rozhodla znovu sáhnout po telenovele, diváci už nereagovali jako dřív. V té době se tápalo, zda éra telenovel už pominula, nebo se zrovna tenhle venezuelský poklad nebyl tím pravým ořechovým, ale diváci byli tak nespokojení, že ho nakonec televize stáhla. Diváci ho v recenzích označovali za brak.

Příběh byl o mladé Juaně, která se ocitne v naprosto absurdní situaci – kvůli chybě v nemocnici je nechtěně uměle oplodněna. Její život se obrátí vzhůru nohama a osud ji spojí s mužem, který dítě vlastně chtěl, ale s ní neměl mít nic společného. Zní to jako klasická telenovela, že? Hodně přehnané, hodně emotivní, ale vlastně přesně to, co kdysi fungovalo.

Podle hodnocení na filmových databázích se orientovat nedá. Všechny zmíněné telenovely mají totiž žalostně malá procenta oblíbenosti i kvality. Nejspíš se prostě diváci už podobných příběhů nabažili a chtěli okusit zase něco nového. Ostatně v té době přicházeli reality show a telenovely se najednou mohly zdát jako trapné retro.

Úsměvná kapitola v televizní historii 

Když se na to podíváme zpětně, Juanin zázrak vlastně není jen nepovedený pokus o návrat starých časů. Možná je to spíš docela důležitý moment, na který Nova přišla.

Bylo by jednoduché říct, že Nova šlápla vedle. Že vsadila na špatnou kartu a přinesla divákům něco, co už nechtěli. Jenže takhle přímočaré to opravdu není. Televize totiž vždy reaguje na diváky, na jejich vzpomínky a preference. A tehdy dávalo jednoduše smysl se k telenovelám vrátit.

Vždyť kdo by si nebyl jistý, že něco, co kdysi dokázalo zastavit celé Česko a zaplnit Václavské náměstí, má šanci zafungovat znovu? Právě proto tenhle krok nebyl chybou, ale spíš potřebným experimentem, který nám dokázal, že už jsou naše divácké chuťové pohárky dál než u dramatických jihoamerických seriálů.

Zdroje: screenvoice.cz.cz, csfd.cz, kinobox.cz