Právě v téhle vesnici vznikla jedna z nejslavnějších českých komedií. Zub času se na ní nepodepsal

České komedie mají velice bohatou tradici. Náš ironický smysl pro humor je známý po celém světě a není proto divu, že během let u nás vznikly skutečně legendární snímky. Do historie se zapsaly nezapomenutelnými hláškami, vtipnými hereckými výkony anebo třeba absurdními situacemi. Stejně tak se však do paměti diváků zapsaly i lokace, kde se komediální scény odehrávají. Hoštice ze Slunce, seno jsou dnes stejně slavné jako filmy samotné. Opravdovým okénkem do filmových dějin je však i malá nenápadná obec na Benešovsku. Některé z domů a budov, kde se před více než čtyřiceti lety natáčela jedna z nejpovedenějších komedií, vypadají dodnes téměř na chlup stejně.

Doby socialismu byly pro svobodnou tvořivost jedním z nejhorších období našich dějin. Češi jsou však naprosto pověstní svou schopností vysmívat se přímo do očí utlačitele, aniž by o tom vůbec věděl. Když se tak sešel nápaditý scenárista se šikovným režisérem, mohl i v dobách nejtužší cenzury vzniknout film, který si z režimu dělá legraci i pod závojem propagandy.

Film z pera Zdeňka Svěráka a pod režijní taktovou Jiřího Menzela z roku 1985 je jedním z největších příkladů tohoto fenoménu. Příběh závozníka Otíka se sice na první pohled zdá jako oslava socialistické práce, pod povrchem jde však o hluboký lidský příběh o empatii.

Pověstná vesnička

Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o slavném filmu Vesničko má středisková. Film o nekonečném sporu Otíka (János Bán) a jeho kníratého řidiče Pávka (Marian Labuda) si během čtyř dekád získala srdce celých generací diváků. Pávkův život s dlouhánem Otíkem není jednoduchý, muž se však snaží s mladíkem mít pochopení. To ale skončí ve chvíli, kdy Pávek kvůli špatnému navigování Otíka zničí sloupek místního vlivného chalupáře. Otík v té době dostává jakoby náhodou nabídku vyměnit svou chalupu za byt v panelovém domě. Ve skutečnosti jde však o plán vlivného pražského ředitele, jak si Otíkovu chatu získat pro sebe. Před tímto osudem ho však nakonec pávek stihne zachránit.

Film vznikal na několika různých lokalitách včetně Prahy, valná většina se ho však natáčela ve vesnici Křečovice nedaleko Benešova. Dnes zde žije asi osm set obyvatel. I když se pochopitelně obec během posledních čtyřiceti let částečně změnila, některé ikonické lokace zůstaly zubem času téměř nezměněné. Největším příkladem je nepochybně železná brána s rudou hvězdou a nápisem JZD Mír Neveklov Středisko Křečovice vedoucí do dvora statku. Ta stojí v naprosto nezměněné podobě dodnes. Dům na dvoře také vypadá naprosto identicky, jako ve filmu. Výlet do Křečovic je proto nutností pro všechny filmové nadšence.

Je se čím kochat

Kouzelná je už samotná cesta vedoucí ke Křečovicím. Tomu je tak díky nezapomenutelným scénám místního lékaře Stružného v podání Rudolfa Hrušínského. „To není země, to je zahrádka,“ libuje si, zatímco se kochá během jízdy autem přilehlou krajinou. Podobný moment si při příjezdu můžete užít i vy.

Jen je samozřejmě nutné se věnovat řízení pozorněji, než rozptýlený doktor. Ves je dnes dějištěm tematických promítání filmů, které pravidelně lákají stovky diváků. „středisko Křečovice jako by od premiéry filmu téměř nezměnilo svou podobu,“ popsala během konání jednoho z promítání Martina Kuncová ze středočeské filmové kanceláře.

Zdroje: Wikipedie, metro.cz, Seznam Zprávy