Miliony Čechů ho milovaly jako Šimona ze Slunce, seno. Dnes přiznává, že na důchod může zapomenout
Filmy Zdeňka Trošky mají v srdcích diváků své zvláštní místo. I když u kritiků se pravidelně setkávají spíše s negativními ohlasy, mezi diváky patří mezi ty zdaleka nejpopulárnější. Některé hlášky z nich během let doslova zlidověly a dostávají se i mezi mladší generace, které třeba původní filmy ani neviděly. Mezi nejcitovanější patří komediální série Kameňák a dřívější Slunce, seno. Ve filmové trilogii z Hoštic jsme mohly spatřit mnoho tváří, které se následně zapsaly do historie českého filmu. Ne všem se však povedlo ve světle reflektorů udržet po celou dobu. Jeden z hlavních herců si po ukončení prošel propadem, o kterém se málo ví.
Film Slunce, seno, jahody je jedním z nejslavnějších zástupců komediálního žánru u nás. Svérázná rodina Škopkových s nezapomenutelnou Helenou Růžičkovou je sice dodnes velmi populární, hlavní postavou příběhu je však někdo úplně jiný. A to student zemědělské školy Šimon Plánička, který nastupuje na brigádu v místním JZD. Příchod mladého a progresivně smýšlejícího muže rozvíří klidné vody vesnice v zemědělské i společenské rovině.
Po Hošticích se totiž rozkřikne, že Šimon je synem předsedy krajské zemědělské správy, se kterým sdílí příjmení. Dcera paní Škopkové Blažena dostane za úkol zjistit, jak se věci mají. Všechno však zkomplikuje žárlivost jejího přítele.

Druhá filmová role
V roli Šimona Pláničky se představil mladý herec Pavel Kiknčuk. Ten se v televizi poprvé objevil v roce 1982 ve snímku Sázička pro štěstí. Hned o rok později přišla nabídka hlavní role v připravované komedii Zdeňka Trošky. Kiknčuk se však kariérně odjakživa zaměřoval spíš na divadlo. Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a hned po absolvování nastoupil do plzeňské Divadla Josefa Kajetána Tyla. Tam působil až do roku 1999.
Po angažmá v Plzni přestoupil do Pražského činoherního klubu. V televizi se během let objevoval sporadicky. Známé jsou třeba jeho role ve filmu Byl jednou jeden polda a seriálu Okresní přebor.
Po pádu režimu přišel pád
Propad ve filmových rolí je jednak způsoben Kikinčukovým působením v divadle, jednak však také fenoménem, který po listopadu 1989 zasáhl celou řadu herců. Po pádu režimu se totiž nároky diváků velmi změnily a mnoho herců se stalo takzvaně zaškatulkovanými. V nově vznikajících filmech zkrátka pro tváře socialistické kinematografie nebylo místo.
Kiknčuk navíc s manželkou Jindřiškou a dcerou Kamilou provozuje plzeňské divadlo Pluto. Obzvlášť během lockdownu rodina zažila krušné chvíle. „Stejně jako ten, kdo má chalupu, má zadek v kalupu, tak každý ví, že kdo má divadlo, má jen dluhy a starosti, ale potlesk a ohlasy diváků za ty nervy rozhodně stojí,“ řekl Kiknčuk.

S důchodem nepočítá
Finanční situace se v letech pandemie stala tak neúnosnou, že Kikinčukovi dokonce zvažovali, že divadlo zavřou. „Bylo to těžké rozhodování. Pluto má za sebou 22 let existence a je srdeční záležitostí mé manželky,“ popsal. Státní podpora prý zdaleka nestačila, jen samotný nájem se totiž během této doby vyšplhal na šedesát tisíc měsíčně. Dostalo se jim však naštěstí obrovské podpory od kolegů herců, kteří pomohli získat divadlu potřebné finance.
I když ho vedení divadla naplňuje, nepočítá s tím, že mu zajistí důchod. Jak sám s úsměvem uvedl, bude muset nejspíš pracovat až do smrti. I když si tedy po ztrátě popularity v mnoha filmech nezahrál, v divadle patří mezi nejaktivnější česká jména. Která z jeho rolí je vaše nejoblíbenější?
Zdroje: Aha!, i-divadlo.cz, wikipedie
