Miliony důchodců už nemusí platit za TV a rozhlas. Bez tohoto papíru vám ale stát neodpustí ani korunu
Televizní a rozhlasové poplatky se pro většinu z nás staly automatickou položkou v rozpočtu. Jednoho dne přišel pokyn o zaplacení a my jsme ho nejspíš bezmyšlenkovitě uhradili. Jenže ne každý má povinnost poplatky uhradit.
Existují totiž statisíce lidí, kteří už mají ze zákona nárok na osvobození – a přesto je nevědomky dál platí. Přitom stačí splnit podmínky a podat žádost, bez které to nepůjde. A kdo to neudělá, ten nejenže zbytečně platí, ale může přijít i o peníze, které by mu stát jinak vrátil.
Kdo už (ne)musí platit?
Poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas se týkají téměř každé domácnosti s televizí nebo rádiem – zákon je v tomhle poměrně jasný. Zároveň ale myslí i na výjimky, které jsou z poplatku osvobozeny. To se týká například lidí s oboustrannou úplnou či praktickou hluchotou nebo slepotou, na které se vcelku logicky tento poplatek ani nemůže vztahovat.
Ale pozor, jedná se pouze o domácnosti, kde všichni dospělí členové trpí tímto hendikepem. Pokud je v domácnosti pouze jeden člen, který by výjimku mohl uplatnit a ostatní ne, poplatky je třeba zaplatit standardně. Zároveň jsou osvobozeni i ti, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci. Na její výpočet jsou jasně definované nástroje a rozhodující je, zda člověk pobírá 2,15násobek aktuálního životního minima.

Jeden dokument rozhoduje
Největší kámen úrazu tkví v tom, že osvobození není automatické, jak bychom si mohli myslet. Nestačí jen splňovat podmínky, ale musíte to také doložit. Klíčovým dokumentem, například u zmíněného životního minima, je potvrzení z úřadu práce o pobírání dávek v hmotné nouzi (případně jiný doklad prokazující nárok). Bez něj vám Česká televize ani Český rozhlas poplatky neodpustí. Lidé totiž často předpokládají, že si stát či jednotlivé instituce tyto informace zjistí sami, jenže to prostě není v jejich silách a je potřeba být v tomto aktivní a situaci si pohlídat.
Velká skupina lidí tak možná už delší dobu poplatky poctivě platí, i když by nemusela. Typicky jde o seniory, kteří nechtějí nic zanedbat, nebo si nejsou jistí, jestli na osvobození mají nárok. Dobrou zprávou však je, že o peníze nepřicházejí definitivně.
Jak získat peníze zpět
Pokud jste totiž podmínky splňovali už v minulosti, můžete požádat o vrácení přeplatku. Jak ale asi tušíte, i v tomto případě je potřeba podat žádost. Tentokrát však nemusíte hledat specifický formulář, ale máte hned několik možností, jak situaci vyřešit. První možností je podání žádosti skrz online aplikaci České televize nebo Českého rozhlasu.
Případně lze celou věc vyřešit i osobně nebo poštou, kdy sdělíte nebo pošlete žádost o vrácení přeplatku a uvedete důvody pro vrácení. Pokud se vaše situace změnila a vy chcete svou povinnost k placení zrušit, pak je nasnadě opět formulář, tentokrát s názvem Oznámení poplatníka o zániku podmínek pro osvobození od plateb televizního poplatku.

Vyplatí se to zkontrolovat
Pravidla nejsou úplně jednoduchá a mnoho z nás se v nich ztrácí. Ačkoli se snažím držet si přehled, také mnohdy tápu a těžko se orientuji. Informace sice existují, ale člověk si je musí sám dohledat, pochopit a ještě správně vyhodnotit, jestli se ho vůbec týkají. Navíc to není něco, co by vám někdo aktivně připomínal.
Televizní poplatek je 150 korun měsíčně, rozhlasový 55 korun. Dohromady to dělá téměř dva a půl tisíce ročně na domácnost, což v případě, že jste od poplatku osvobozeni je vcelku pěkná ušetřená částka. Pokud by se vás osvobozeni, mohlo týkat, případně jste už proaktivně zaplatili a nemuseli, zkuste si jednoduše zažádat o vrácení poměrné částky. Je to jednoduché a opravdu se to vyplatí.
Zdroje: poplatky.ceskatelevize.cz, portal.gov.cz, novinky.cz
