Český emigrant natočil jeden z nejlepších filmů historie. Získal 5 Oscarů a změnil Hollywood

Jeden nedoručený balíček, jeden český emigrant a jeden americký blázinec. To jsou ingredience příběhu, který před padesáti lety otřásl filmovým světem a posbíral pět Oscarů v hlavních kategoriích. Jenže právě Čechům byl tento triumf jejich krajana celá dlouhá léta odpírán. 

Všechno to začalo v americké nemocnici pro veterány. Na přelomu padesátých a šedesátých let tam pracoval jako ošetřovatel mladý spisovatel Ken Kesey, který se zároveň přihlásil jako dobrovolník do vládního programu testujícího účinky psychoaktivních látek na lidský mozek. 

Díky nim Kesey získal unikátní vhled do myšlení lidí za zdmi psychiatrických oddělení. V roce 1962 vydal román, který se bleskově stal bestsellerem a záhy z něj vznikla i úspěšná broadwayská inscenace. Název v originále zněl One Flew Over the Cuckoo’s Nest, což je vlastně úryvek z anglické dětské říkanky. 

V češtině vychází kniha pod názvem Vyhoďme ho z kola ven. Příběh o skupince pacientů psychiatrické léčebny, do jejichž monotónního života vtrhne nezkrotný bouřlivák McMurphy a střetne se s ledově přísnou vrchní sestrou, okamžitě oslovil miliony čtenářů. Každý v něm totiž dokázal najít kus sebe. 

Hollywoodský herec, kterému utekl čas

O filmová práva na Keseyho román se okamžitě začal zajímat jeden z tehdejších hollywoodských matadorů. Koupil je a třináct let se je snažil prodat studiím, aby z knihy vznikl celovečerní film, ve kterém by si sám zahrál hlavní roli. Jenže žádné studio nechtělo riskovat a roky utíkaly. 

Když si nakonec herec přiznal, že na roli energického mladého rebela je už zkrátka příliš zralý, předal práva vlastnímu synovi. Ten tehdy dělal v televizi a kolegové si ťukali na čela, když kvůli nejistému filmovému projektu odešel od zaběhnutého seriálového angažmá. 

Dnes víme, že to byl jeden z nejlepších kariérních tahů. Řeč je o Kirku a Michaelu Douglasových. Michael Douglas spojil síly s producentem Saulem Zaentzem a společně hledali režiséra, který by dokázal pracovat s herci v uzavřeném prostředí a zvládl by dostatečně dobře balancovat mezi komedií a tragédií. 

Jeden ze scenáristů jim doporučil podívat se na tvorbu českého filmaře žijícího v emigraci, konkrétně na jeho snímek Hoří, má panenko z roku 1967. Prý tam našli přesně tu směs absurdity, lidskosti a precizní práce, kterou pro svůj projekt potřebovali.

Zásilka, kterou pohltila železná opona

Ještě v šedesátých letech, tedy dávno před emigrací, navštívil Kirk Douglas Prahu a osobně se potkal s nadějným mladým režisérem Milošem Formanem. Slíbil mu, že mu pošle jednu výjimečnou knihu, pro kterou by byl ideálním tvůrcem. 

Zásilka ale nikdy nedorazila, protože ji na československé hranici zachytili celníci, kteří patrně usoudili, že západní literatura nemá co dělat v rukách domácího filmaře. Forman se tak o existenci románu dozvěděl až o roky později a úplně jinou cestou.

Když se oba muži po čase potkali v Americe, Douglas starší se na Formana zlobil, že mu nikdy neodpověděl. Forman zase nechápal, za co by měl odpovídat, když nikdy nic nedostal. Teprve postupně jim došlo, co se vlastně stalo. 

Nemocnice, kde se rozplynula hranice mezi filmem a životem

Když Forman dostal režisérskou židli, odmítl natáčet v ateliéru. Chtěl skutečnou psychiatrickou nemocnici se skutečnými pacienty. Většina ředitelů lékařských zařízení ho poslala pryč, ale jeden oregonský psychiatr jménem Dean Brooks nakonec přikývl. 

Herci pak po několik týdnů žili přímo na oddělení, jedli totéž co pacienti, účastnili se skupinových sezení a každý z nich dostal za úkol navázat blízký kontakt s několika skutečnými chovanci. Hlavní hvězda, Jack Nicholson, tuhle metodu těžce snášel. Byl zvyklý na kontrolu, na pečlivou přípravu, a tady po něm režisér chtěl, aby se nechal unášet okamžikem. 

Zatímco celý svět Přelet nad kukaččím hnízdem oslavoval už v roce 1976, v Československu ho nikdo legálně vidět nemohl. Čeští diváci museli čekat dlouhých patnáct let, než se v prosinci 1989, pouhý měsíc po pádu režimu, uskutečnila předpremiéra v pražském kině Blaník. A následná premiéra o rok později.

Vzpomínáte si, kdy jste tento film viděli poprvé? 

Zdroje: csfd.cz, kvety.cz, kinobox.cz