Zkontrolujte staré krabice po dědečkovi. Pokud najdete tento dokument, můžete jít okamžitě do důchodu

Při stěhování nebo jarním úklidu sem tam otevřeme zašlou krabici a v ní nás čeká směs starých papírů, pohlednic a dokumentů, které nám po tolika letech už vlastně ani nic neříkají. Zároveň je nám to ale líto vyhodit. Možná by se ale vyplatilo tomu věnovat větší pozornost.

Každý rok se na aukcích v Česku i v zahraničí prodávají tisíce položek, které po desetiletí ležely zapomenuté na dně starých skříní, v krabicích po prarodičích nebo v šuplíku, kam už léta nikdo nesáhl. Sběratelský trh je čím dál pestřejší a ceny některých předmětů rostou opravdu rychle. 

Nemusí jít přitom jen o takové ty „klasické“ sběratelské kousky, jako jsou mince nebo poštovní známky. Zájem je i o věci, které by vás asi nenapadly, například o staré výuční listy, prvorepublikové akcie tištěné na ozdobném papíře, protektorátní občanské průkazy s dobovými fotografiemi, ba dokonce o železniční průkazky nebo vojenská vysvědčení.

Tuzexové bony za milion

Za mě možná tím nejzajímavějším příkladem toho, jak se bezcenná věc může proměnit v poklad, jsou tuzexové poukázky. Ti starší z nás si je pamatují jako potřebnou vstupenku do obchodu se západním zbožím. V aukčních síních se dnes za vzácné kusy těchto poukazů platí částky, které by v osmdesátých letech stačily na celý panelák.

V roce 2022 se padesátihaléřový exemplář z roku 1959 vyšplhal z vyvolávací ceny deseti tisíc korun až na 1,26 milionu. Přitom tuzexové poukázky leží v mnoha domácnostech dodnes, zastrčené někde mezi starými účtenkami a fotografiemi.

Ještě divočejší příběhy se ale vážou k historickým bankovkám. Prvorepublikové s tiskovou chybou nebo nějaké s neobvyklým původem se stávají předmětem zuřivých dražebních soubojů. Rekordní českou bankovkou se v roce 2024 stal exemplář vydražený za neuvěřitelných 25,6 milionu korun. Pokud něco podobného najdete, můžete okamžitě odejít do důchodu.

Kuří oka, cigarety a rodinné hádky slavného skladatele

V tuto chvíli si představte malý zápisník kapesního formátu, do kterého si jeho majitel poctivě zaznamenával každodenní výdaje. Ať už to byly výdaje za cigarety, hygienické potřeby, léky proti trávicím obtížím nebo za kolečka na kuří oka. Mezi řádky se objevují i narážky na rodinné neshody, záznamy o počasí a pečlivě vedené zůstatky na účtech u různých záložen. 

Majitel tohoto notýsku nebyl ledajaký účetní ani žádný obchodní cestující. Byl to muž, jehož hudbu zná snad každý Čech. Muž, jehož nejslavnější dílo se každoročně hraje na zahájení Pražského jara. Ano, řeč je o Bedřichu Smetanovi. 

Jeho osobní cestovní zápisník z posledních dvou let života se letos v únoru dostal do nabídky pražského aukčního domu Burda Auction jako jedna z nejcennějších položek celé aukce. Sám aukční dům tento předmět označil za absolutní raritu mezi českými rukopisy, u níž se prodej odhaduje za částku kolem 400 000 Kč.

Poklad ve formě zápisníku

Samozřejmě je rozdíl mezi podpisem na fotografii a předmětem, který slavná osobnost denně nosila u sebe, do kterého vlastnoručně psala a který jí sloužil měsíce nebo roky. Zatímco podepsaný portrét mohl Smetana držet v ruce pár vteřin, zápisník byl součástí jeho každodenního života, a to se samozřejmě projeví v ceně.

Skladatel si ho měl brát na časté cesty z Jabkenic, kde bydlel u dcery, do Prahy a na další místa. Dochované rukopisy Bedřicha Smetany se přitom na volném trhu téměř nevyskytují. Naprostá většina skončila ve sbírkách Národního muzea, galerií nebo zahraničních institucí. 

Když se v roce 2023 v Londýně v aukční síni Christie’s prodávala partitura z jedné z jeho oper, sběratelé za ni zaplatili v přepočtu přes 350 tisíc korun. V porovnání s tím je osobní zápisník, ověřený Národním muzeem, něco naprosto mimořádného. 

Máte nějaký podobně zajímavý příběh? Napište nám do komentářů. 

Zdroje: seznamzpravy.cz, sberatel.info, tiscali.cz