Vědci objevili nejkrásnější mumii na světě. Z pohledu na ni běhá mráz po zádech
V podzemí sicilského města se nachází místo, kam chodí tisíce turistů za zážitkem, na který do smrti nezapomenou. Mezi stovkami zachovalých těl totiž leží i jedno, které vypadá tak neuvěřitelně živě, že vám z toho až přeběhne mráz po zádech.
Sicílie není jen slunce, moře, cannoli nebo mafiánské filmy s Al Pacinem. Hlavní město tohoto ostrova, Palermo, skrývá pod svým povrchem opravdu pozoruhodné věci. Pod kapucínským klášterem se rozkládají rozlehlé katakomby, kde odpočívá přes osm tisíc lidských ostatků, z toho více než tisíc mumifikovaných těl.

Katakomby vznikly koncem 16. století, původně čistě z praktických důvodů. Kapucínským mnichům došlo místo na hřbitově, a tak začali své zesnulé bratry ukládat do podzemních prostor pod klášterem. Prvním pohřbeným tu byl v roce 1599 bratr Silvestr z Gubbia. Jenže pak se stalo něco nečekaného.
Mniši zjistili, že zdejší půda a vzduch mají zvláštní konzervační vlastnosti a těla se tu prakticky nerozkládají. Kapucíni v tom viděli boží znamení a začali ostatky vystavovat v chodbách jako relikvie, což brzy vzbudilo zájem i mimo zdi kláštera.
Postupně se z řádového pohřebiště stal prestižní hřbitov pro zámožné Palermany. Kdo něco ve městě znamenal, chtěl po smrti spočinout právě tady. Příbuzní za místo platili a své mrtvé chodili navštěvovat, modlili se u nich a starali se o jejich oblečení.
Když ale rodina přestala přispívat, mniši tělo bez okolků přesunuli na polici a na uvolněné čestné místo dosadili jiného nebožtíka.
Procházka mezi zesnulými
Kdo se dnes do katakomb vydá, zažije originální podívanou. Mumifikovaná těla tu stojí podél zdí v oblečení, v jakém byla kdysi pohřbena, sedí na lavičkách, leží v otevřených rakvích nebo visí na hácích. Některé výrazy připomínají zděšené výkřiky, jiné vypadají pokojně, jako by se modlily. Katakomby jsou rozdělené do sekcí, zvlášť jsou třeba duchovní, lékaři a odborníci, ženy nebo děti.

Jako Češi jsme si zvykli na slušně udržované hřbitovy s kamennými náhrobky a čerstvými květinami. Tady je to ale úplně jiný svět, živé a mrtvé tu od sebe dělí jen tenký provaz s informační cedulkou. Tohle opravdu předčí i nejdivočejší filmovou fantazii.
Mladá dívka přitahuje nejvíce pozornosti
Pohřbívání v katakombách bylo oficiálně ukončeno roku 1880. Přesto se sem na začátku 20. století dostalo ještě několik těl. To úplně poslední patří dvouleté holčičce, která sem byla uložena v roce 1920, a právě ona se stala tím, co z palermských katakomb udělalo světoznámé místo.
Narodila se 13. prosince 1918 v Palermu jako dcera generála Maria Lombarda. Rodinné štěstí ale trvalo jen necelé dva roky. V prosinci 1920, pouhý týden před svými druhými narozeninami, podlehla zápalu plic, který jí způsobila tehdy řádící španělská chřipka. Otec tu ránu neunesl.
Nedokázal přijmout, že by jeho holčička měla skončit v obyčejném hrobě jako tisíce dalších obětí pandemie. A tak zavolal palermského chemika, který prý uměl porazit čas. Dal mu jediný úkol: zařídit, aby Rosalia Lombardo vypadala navždy tak, jako by jen usnula.
Povedlo se. Rosalia Lombardo je dnes považována za nejkrásnější mumii na světě, protože ani po více než sto letech nepůsobí jako mrtvá, ale jen jako pokojně spící děvčátko. Vlasy jí dodnes lehce rámují tvář, na víčkách jsou patrné jednotlivé řasy a dokonce i drobounké chloupky na tvářích zůstaly zachované. Rentgenové snímky navíc prokázaly, že i vnitřní orgány zůstaly téměř neporušené.
Tajný recept, který ne a ne najít
Když v roce 1933 chemik zemřel, vypadalo to, že tajemství dokonalé konzervace malé Rosalie zmizelo spolu s ním. Vědci celá desetiletí zkoušeli odhadnout, jakou chemii použil, ale bez úspěchu. Zlom nastal až v roce 2009, kdy antropolog Dario narazil na dosud nepublikované ručně psané poznámky. A tam byl celý návod, černé na bílém.
Především zinek údajně dodal pokožce ten neuvěřitelně přirozený vzhled a zabránil vysychání tkání. Umíte si představit, že byste své blízké pochovali podobným způsobem? Dejte nám vědět v komentářích.
Zdroje: travelbook.de, reflex.cz, lifee.cz
