Tady bydlel největší filmový prevít. Dnes jeho chata patří mezi nejoblíbenější výlety u Prahy
Když se objevil na plátně, sál ztichl a divákům kvůli němu nejednou přeběhl mráz po zádech. Uměl být tak přesvědčivě zlý, že mu jednu konkrétní roli spousta lidí dlouho nedokázala odpustit, a on sám z toho byl upřímně smutný.
Přitom v civilu šlo o dobráka, který nejradši sedával s prutem u vody a ulovené ryby pouštěl zase zpátky. A místa, kam se po natáčení utíkal schovat, vyhledávají jeho fanoušci dodnes.

Dokázal hrát tak přesvědčivě, až to bylo děsivé
Někteří herci si získají diváky svým šarmem, jiní tím, jak přesvědčivě dokážou zahrát padoucha. Právě do druhé skupiny patřil i dnešní představovaný herec. Jedna z jeho rolí byla natolik přesvědčivá, že si ho s ní lidé ještě dlouho spojovali. I když působil na první pohled klidně, sálalo z něj čiré zlo.
I když se jedná o film z roku 1969, děsivý přijde i dnešní generaci, která vyrostla na mnohem horších hororových snímcích. V tomto případě asi bylo nejděsivější to, že Karel působil jako flegmatik, kterému záleží na své rodině. Jenže to nebyla vůbec pravda.
Role, kterou si s sebou nesl celý život
Rudolf Hrušínský se do naší paměti vepsal právě jako tichý pan Karel Kopfrkingl z Herzova Spalovače mrtvol. Nenápadný zaměstnanec krematoria, který se nechá zfanatizovat nacistickou ideologií a nakonec připraví o život vlastní rodinu, bývá dodnes označovaný za jeden z nejlepších hereckých výkonů v dějinách české kinematografie.
Roli netvora zahrál natolik přesvědčivě, že mu ji někteří diváci dlouho nemohli zapomenout. Přitom ho mrzelo, když si ho s podobnými postavami začali spojovat i mimo filmové plátno. Později se objevil také jako Orfanik v Tajemství hradu v Karpatech.

S propadlou tváří a šílenými plány na ovládnutí světa opět působil jako dokonalý padouch. Ve skutečnosti však šlo o člověka klidné povahy, na kterého jeho kolegové vzpomínali většinou jen v dobrém.
V životě ocenil klid
Rudolf Hrušínský starší, jeden z nejmilovanějších českých herců vůbec, za svůj život ztvárnil desítky filmových a televizních postav a režisér Jiří Menzel ho s úctou označoval za „českého Jeana Gabina“. Narodil se v roce 1920 v Nové Včelnici na jihu Čech, doslova za divadelní oponou, protože herectví si v rodině předávali po několik generací. A herecké geny dál předal i on, takže dnes máme rovnou tři Rudolfy Hrušínské a k tomu ještě jeho syna Jana.
Mistr, který role nehrál, ale rovnou žil
Že to nebyl jen ztělesněný strašák, dokázal Hrušínský v každé druhé komedii. Jako dobrý voják Švejk kvůli roli přibral dvacet kilo, a jak později prozradil jeho syn, na původní váhu už se nikdy nevrátil. Coby laskavý doktor Skružný ve Vesničce mé střediskové vehnal divákům do oka úplně jiné slzy než ten chladný Kopfrkingl.
Mezitím si prošel i dost temným osobním obdobím, protože po podpisu manifestu Dva tisíce slov dostal zákaz hraní a nějakou dobu se kvůli tomu živil jako taxikář. Na vrchol se i tak dokázal vrátit a osmdesátá léta patřila k jeho nejsilnějším.
Vášnivý rybář, kterého ryby vlastně ani tak nezajímaly
Sundejte tomuhle pánovi filmový kostým a máte před sebou klidného chalupáře s rybářským prutem. Svoje útočiště našel v chalupě u řeky Lužnice v Plané nad Lužnicí, kde kdysi poprvé políbil svoji ženu Evu a kam se pak celý život rád vracel.
Na úlovku mu prý vůbec nezáleželo, ryby často pouštěl zpátky do vody a do místní rybářské organizace chodil hlavně kvůli partě a klidu. Lidé v okolí ho měli rádi, jeho žena chodívala do vesnické pekárny pro čerstvé rohlíky a stavovali se tu i kamarádi jako Josef Kemr nebo Miloš Kopecký.
Kam se za ním dnes vydat
Po stopách Hrušínského se ale můžete vydat i v Praze. V pražských Nuslích, v ulici Pod vilami, stojí rodinná vila z roku 1928, ve které Hrušínský bydlel od roku 1945 až do své smrti, a dnes ji připomíná pamětní deska. Dům postavil vlastníma rukama dědeček herce z matčiny strany, takže za tou fasádou je kus opravdové rodinné historie.
Byli jste už tu někdy? Dejte nám vědět v komentářích.
Zdroje: poznatsvet.cz, csfd.cz, kudyznudy.cz
