Čím déle pracuje, tím nižší může mít důchod. Češka v diskusi nechápala paradox, který odhalila při výpočtu penze

Někdo by si mohl myslet, že čím déle člověk pracuje, tím vyšší bude mít důchod. V českém důchodovém systému ovšem může nastat i úplný opak, kdy delší doba práce vede k nižšímu důchodu. Tento paradox nechápala i jedna Češka, která to odhalila při výpočtu penze.

Na první pohled to vypadá jako důchodový paradox. Člověk pracuje déle, odvádí pojistné, získává další roky důchodového pojištění, a přesto může při pohledu na některá čísla nabýt dojmu, že jeho budoucí důchod bude nižší. I když obecně platí, že čím déle člověk pracuje, tím vyšší by měl důchod být, existují dva hlavní důvody, které mohou výslednou částku srazit dolů.

Jedním z důvodů jsou nízké příjmy před důchodem

Jedním z důvodů toho, proč může mít člověk nižší důchod i přesto, že pracoval delší dobu, jsou nízké příjmy před důchodem. K paradoxu dochází nejčastěji kvůli tomu, že člověk ke konci kariéry (například po dosažení důchodového věku) přijme hůře placenou práci nebo brigádu s nízkým výdělkem, ze kterého se odvádí sociální pojištění. Tento nízký příjem se následně započítává do celkového průměru. Takto odpracované měsíce sice mírně zvýší procento za odpracované roky, na druhou stranu ale dokáže nízký výdělek snížit celoživotní průměr tak moc, že výsledný důchod je nakonec nižší, než kdyby člověk v době před nástupem na hůře placenou pozici přestal pracovat.  

Na vině může být i souběh náhradní doby s hůře placenou prací

Dalším důvodem je situace, kdy má člověk nárok na náhradní dobu pojištění (např. péče o závislého člena rodiny, dlouhodobé péče o dítě apod.), která se pro účely důchodu hodnotí jako tzv. vyloučená doba. Ta zajišťuje, že období bez příjmů nesníží celoživotní průměr pro výpočet důchodu. Pokud ale dojde k tomu, že si člověk během této doby začne přivydělávat s nízkou odměnou, ze které se povinně odvádí pojistné, započítá se onen nízký výdělek. Osobní vyměřovací základ tím prudce klesne a spolu s ním i budoucí penze.

Jak se tomuto paradoxu efektivně vyhnout?

Jednou z možností, jak se vyhnout tomuto paradoxu, je oficiální důchodová kalkulačka. Předtím, než nastoupíte na hůře placenou pozici, ověřte si dopady v důchodové kalkulačce ČSSZ, která pracuje s reálnými daty z vašeho konta pojištění. Pokud chcete pracovat i za méně peněz, může být řešením Dohoda o provedení práce s výdělkem pod limit pro odvod sociálního pojištění. V roce 2026 je tento limit 12 000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Z takového výdělku se pojištění neodvádí, a tak výdělek nesníží výši vypočtené penze. Český důchodový systém má také jedno zajímavé pravidlo, které mnoho lidí nezná.

Každý žadatel o důchod je posuzován individuálně

U ženy, která se na internetovou poradnu obrátila, nelze zcela jednoduše konstatovat, že dalších pět let práce by jí následně snížilo důchod. Její obava se zakládala především na porovnávání vlastní doby pojištění s parametry důchodové reformy. Zároveň také zvažovala odchod do předčasného starobního důchodu. V tomto ohledu může rozhodování mezi řádným a předčasným důchodem ovlivnit zdravotní stav, ztráta zaměstnání nebo další osobní okolnosti. Toto již není možné rozhodnout pouze podle jednoho čísla v důchodové kalkulačce. Ta vám ukáže i skutečný termín odchodu do penze.

K. Mařík, uznávaný nezávislý odborník na důchodovou problematiku a autor specializovaného portálu Našedůchody.cz, ženě odpověděl následující: „Určitě není pravda, že by se starobní důchody v následujících letech snižovaly v důsledku změn, které byly schváleny v posledních letech. Nově přiznávané důchody jsou stále vyšší a změny z posledních let pouze zpomalily tento růst. Nebudete tedy pracovat déle a čekat na nižší důchod. Na výhodnost předčasného důchodu se můžeme dívat matematicky – důchod je sice nižší, ale je přiznaný dříve.“

Plánujete pracovat až do řádného důchodového věku, nebo zvažujete předčasný důchod?

Zdroje: Naše důchody, Dostupný advokát, E15