Bylo vybráno nejhorší osvětlení při sledování televize. Češi si tím kazí obraz i oči zbytečně
Velká obrazovka, oblíbený seriál a kolem ideálně klid a pohoda. Tak si Češi malují dokonalý filmový večer, jenže v jedné drobnosti se většina z nás dost sekne. Často totiž volíme způsob nasvícení obýváku, který vám kazí obraz i zrak.
Mnoho lidí při sledování televize nebo filmů zhasíná všechna světla v místnosti. Mají pocit, že si tak vytvoří podobnou atmosféru jako v kině a obraz lépe vynikne. Odborníci ale upozorňují, že domácí podmínky se od kina výrazně liší. Právě proto nemusí být sledování obrazovky v úplné tmě pro oči tou nejlepší volbou.

Past, do které padáme dobrovolně
Položme si jednu nepříjemnou otázku. Kolikrát večer zapnete seriál a kolem vás je úplná tma, kterou prosvětluje jen blikající obrazovka? Pokud jste odpověděli, že to tak máte často, nejste zdaleka sami a rozhodně nejste žádná výjimka.
Tím vůbec nejhorším osvětlením při sledování televize je totiž žádné osvětlení, tedy koukání se v naprosté tmě. Zní to skoro absurdně, že, protože většina lidí je přesvědčená o pravém opaku a tmavý pokoj považuje za vrchol filmového zážitku.
Skutečnost je ovšem přesně opačná a oči nám za večery strávené v potemnělém obýváku rozhodně nepoděkují. Sledování televize v úplné tmě je pro náš zrak ta nejnáročnější varianta vůbec, i když na první pohled působí nejpříjemněji.
Co se v tu chvíli děje uvnitř oka
V temném pokoji se zorničky roztáhnou dokořán, aby nasbíraly co nejvíce světla. Vzápětí ale naskočí jasná scéna z obrazovky a oko se musí během zlomku vteřiny zase přivřít. Tahle nekonečná honička mezi tmou kolem a září displeje oční svaly vyčerpává a výsledkem bývá pálení, suchost, slzení nebo bolest hlavy.

A že nejde o žádný bulvární výmysl, dokládá i výzkum z Rensselaerova polytechnického institutu, podle nějž si lidé s jemně nasvíceným pokojem stěžovali na unavené oči výrazně méně než ti, kteří seděli v naprosté tmě. Dobrá zpráva je, že o trvalé poškození zraku se naštěstí nejedná. Ta horší je, že večer co večer si zbytečně přiděláváme nepříjemnosti.
A co druhý extrém? Strop plný bílé záře
Kromě úplně tmy je tu ještě další viník, který to s očima myslí podobně nelaskavě. Řada domácností totiž volí pravý opak a do obýváku napere chladné bílé světlo z lustru, které běžně svítí třeba v kancelářích. To má sice navrch v tom, že kontrast trochu zmírní, jenže obsahuje pořádnou porci modrého záření.
To večer narušuje tvorbu melatoninu, tedy spánkového hormonu. Takže po dokoukané detektivce pak zíráte ještě hodinu do stropu a nemůžete usnout. Studené bílé světlo navíc vytváří na obrazovce nepříjemné odlesky, které kvalitě obrazu zrovna nepřidávají.
Jak na to, aby si oči konečně oddechly
Řešení je překvapivě levné. Stačí za televizi umístit zdroj teplého tlumeného světla, kterému se říká pocitové neboli náladové osvětlení. Funguje to tak, že jemně prosvětlí stěnu za obrazovkou, srovná rozdíl mezi září displeje a okolím a oko už nemusí každou chvíli přepínat.
Výrobci televizí si tohoto problému naštěstí všímají už řadu let. Některé modely proto nabízejí technologii Ambilight, která rozšiřuje barvy z obrazovky na stěnu za televizorem. Podobného výsledku lze přitom dosáhnout i jednodušším způsobem, například pomocí LED pásky umístěné přímo za přístrojem.
Cílem není vytvořit výrazné osvětlení místnosti, ale snížit rozdíl mezi jasem obrazovky a okolním prostředím. Teplé světlo za obrazovkou je tím nejlevnějším a nejúčinnějším trikem, jak si užít film bez pálení očí.
Zkuste tedy myslet na to, že úplná tma při sledování televize nemusí být pro oči tou nejpříjemnější variantou, zejména pokud u obrazovky trávíte delší čas. Jak to máte doma vy? Sledujete filmy a seriály zásadně po zhasnutí všech světel, nebo si naopak necháváte rozsvíceno?
Zdroje: ceskatelevize.cz, svitimprotebe.cz, iglanc.cz
