Nejsou asociální ani odtažití. Psychologové vysvětlili, proč inteligentní lidé milují sledovat Netflix o samotě

Když se řekne inteligence, většina lidí si nejspíš vybaví IQ a akademické úspěchy. Podle psychologů však existuje hned několik různých druhů inteligence. Někteří jsou dobří přes čísla, jiní přes jazyky a někteří zase oplývají mimořádným sociálním cítěním.

Existuje však také stereotyp, že obzvlášť chytří lidé jsou asociální a straní se společnosti. Podle psychologických studií tomu však tak úplně není. Mimořádně chytří lidé jsou zkrátka nastavení trošku jinak.

Každý z nás asi někdy zatoužil být o něco chytřejší. Když jsme zrovna neuspěli na zkoušce, nedostali se na vysněnou školu anebo se nějak vlastní nevědomostí ztrapnili. V angličtině však existuje pořekadlo „Ignorance is bliss“, volně přeloženo jako v hlouposti je štěstí. A na tom zřejmě podle vědců něco bude. Být nadprůměrně inteligentní totiž s sebou prý nese i mnoho nepříjemností.

Izolace, nepochopení, osamělost

Člověk by si pomyslel, že s vysokou inteligencí přichází i velká adaptibilita. Laicky řečeno, že chytrý člověk se dokáže naladit na každou vlnu. Jenže ve skutečnosti zřejmě spíš platí opak. Schopnost improvizace a dobrého řešení problémů, kterou s sebou vysoké IQ přináší, se do sociálního kontextu zkrátka příliš přenést nedá. Je to úplně samostatná „disciplína“.

To v dnešní době potvrzují už i výzkumy. Chytřejší lidé mají často tendence se zavírat před světem ve prospěch například svých oblíbených pořadů na Netflixu. Nejde o to, že by lidi neměli rádi. Jejich systém myšlení, vnímání mezilidských vztahů a samotné potřeby kontaktu fungují trošku jinak než u běžné populace.

Nastaveni jinak

Tímto tématem se například zabývali výzkumníci z londýnské Ekonomické a politologické univerzity anebo ze singapurské Management University. Ve výzkumech figurovalo přes 15 tisíc mladých lidí rozličných úrovní inteligence. Podle jejich výsledků je pro většinovou populaci trávení času s ostatními lidmi zdrojem štěstí. Pro ty nejchytřejší však toto pravidlo vůbec neplatí. Není přesně jisté, proč tomu tak je, vědci však mají jednu velkou teorii.

Mohlo by to podle nich být proto, že lidé s vyšším IQ mají zpravidla vyšší ambice. Raději tak svou energii věnují spíš na dosažení svých cílů, spíš než do sociálních interakcí. Studie také odhalila, že chytří lidé jsou při velmi častých kontaktech s jinými lidmi spíš nešťastní. U většinové populace naopak sociální kontakty vedou ke zlepšení celkové životní spokojenosti.

The Savanna Theory

Studie se zabývá i fenoménem zvaným The Savanna Theory of Happiness (Savanová teorie štěstí). Ta tvrdí, že i v moderní době jsou naše reakce na okolí zakódované v našich genech. Naše potřeby a reakce se podle této teorie vyvinuly už v dobách, kdy naši předci žili na savanách. Udržovat těsná přátelství tehdy bylo doslova životně důležité.

Jenže v divočině již dnešní většinová společnost dávno nežije. Vyšší IQ také může znamenat určitý „náskok“ v evoluci. Princip o naplnění díky bujnému sociálnímu životu tak pro takové lidi nemusí platit. Není to však až tak jednoduché. Vědci totiž zjistili, že i když chytřejším lidem socializace štěstí zpravidla nepřináší, stejně mají často potřebu se jí účastnit.

Binge watching

Když však mezi lidmi nejsou, uchylují se často ke sledování oblíbených pořadů, třeba na Netflixu. Podle výzkumů mají navíc chytří lidé velmi specifický vkus. V posledních letech se tak často mluví i o fenoménu takzvaného Binge watchingu. To je nepřetržité sledování klidně i celých sérií vkuse. Podle psychologů je takové chování příslovečnou dvousečnou zbraní. V některých případech může být velmi uspokojující, v jiných zas hraničí s posedlostí a závislostí.

Rozdíl je v tom, jaký má sledování dopad na náš celkový život. Platí vlastně stejné pravidlo jako u jiných návykových činností. Pokud nad tím máme kontrolu, může být v pořádku. Pokud však kvůli tomu začneme zanedbávat práci, rodinu a přátele, začíná jít o problém. Podle definice lze za binge watching dá považovat sledování nejméně 3-6 epizod seriálu v jednom sezení. Myslíte si, že chytří lidé mají potřebu se izolovat? Nebo jde spíš o individuální záležitost?

Zdroje: PudMed Central, przekoj.org, indy100.com, zeny.tiscali.cz