Z natáčení Nemocnice na kraji města zmizeli herci. Málokdo dnes tuší, co se s nimi opravdu stalo

Na první pohled šlo o obyčejnou nemocnici kdesi na okraji vymyšleného města. Pod povrchem se ovšem skrývalo tajemství, o kterém většina diváků dodnes nemá ani tušení. Jeden z hlavních hrdinů totiž zmizel z natáčení dřív, než stačil seriál spatřit světlo světa, a jeho odchod změnil celý projekt. 

Léta poté se slavná sestava ztenčovala dále a dále. 

Seriál, který sjednotil obývací pokoje napříč zemí

Málokterý kus televizní tvorby se nám zaryl pod kůži tak hluboko jako borská nemocnice. Když Jaroslav Dietl usadil své lékaře na ortopedii kdesi za humny vymyšleného města, sotva tušil, že buduje kus národní paměti. 

U téhle ságy se v tisících domácnostech scházela pohromadě celá rodina, což se v časech roztříštěných mezi mobily zdá skoro neuvěřitelné. Nadšeně se sledovaly přísné pohledy primáře Sovy, jízlivé hlášky doktora Štrosmajera i nesmělé začátky mladičké doktorky Čeňkové.

Sláva, která se nezastavila na hranicích

Že z Dietlova nápadu vzejde hit, bylo jasné prakticky hned. První řada o třinácti dílech měla premiéru v listopadu 1978 a republika jí okamžitě podlehla. Zajímavější ovšem je, že nadšení se nekonalo pouze u nás doma. 

Do seriálu se zamilovali také němečtí diváci, a právě kvůli nim vznikla o pár let později pokračující řada o sedmi epizodách. Dohromady tak máme dvacet dílů, které se na obrazovky vracejí dodnes a pokaždé spolehlivě nasbírají slušnou diváckou základnu. 

Jeden z nich odešel dřív, než se stačil rozkoukat

Jen málokterý fanoušek ví, že primář Sova, jak ho všichni nosíme v hlavě, nebyl původní volbou. Roli nejdřív dostal Karel Höger, jeden z nejvýraznějších hereckých velikánů dvacátého století, a měl už za sebou natočené první venkovní scény. 

Na jaře roku 1977, v sedmašedesáti letech, ale po jednom z natáčecích dnů zkolaboval a krátce nato podlehl infarktu. Postavu narychlo přebral slovenský herec Ladislav Chudík, jenž se musel bleskově naučit stovky stran českého textu, a hotové záběry putovaly k přetočení. 

Léta si postupně vybírala svou daň

Od toho okamžiku, jako by nad slavnou sestavou visel temný stín. S přibývajícím časem nás opustila celá řada zbožňovaných tváří. Jízlivý doktor Štrosmajer v podání Miloše Kopeckého zemřel v roce 1996, věčně nešikovný doktor Cvach alias Josef Vinklář o jedenáct let později. 

Bolavou ztrátou bylo i úmrtí Hany Maciuchové a v roce 2022 také Josefa Abrháma, dvorního představitele ředitele Blažeje. Sám Ladislav Chudík, který kdysi naskočil do rozjetého vlaku za Högera, se dožil úctyhodných jednadevadesáti let a odešel v roce 2015. 

A přesto světla v borské nemocnici nezhasla

Pořádný kus osazenstva totiž stále patří k živým klasikům, kteří své řemeslo rozhodně neodložili. Eliška Balzerová, kdysi ostýchavá doktorka Čeňková, je jednou z nejvytíženějších dam tuzemského divadla i filmu. 

Aktivní zůstávají i Iva Janžurová, Ladislav Frej starší, František Němec nebo Jaromír Hanzlík, kteří plní jeviště a míhají se před kamerami. Když k téhle sestavě přidáme Viktora Preisse coby hokejistu Rezka či Andreu Čunderlíkovou, je nad slunce jasné, že legendární tým zdaleka nevyhasl. 

Kouzlo, které nezestárlo ani po půl století

Možná je to tím, že borská nemocnice nikdy nebyla jen o doktorech a pacientech. Šlo v ní o obyčejnou slušnost, o poctivě odvedenou práci a o postavy, kterým člověk bez váhání věřil. Není divu, vždyť i ta nejslavnější hláška vznikla z čiré lidskosti, protože Štrosmajerovo „Vy krávo nebeská“ ve scénáři vůbec nestálo a padlo až spontánně na place. 

Trochu kruté pak je, že náhle a předčasně, v pouhých šestapadesáti letech, odešel i sám Jaroslav Dietl, muž, který těmto příběhům vdechl život. Když dnes na seriál narazíte v repríze, sledujete vlastně galerii tváří, z nichž velká část už tu s námi není, a přesto k vám každý tak často promlouvají.

Patřila Nemocnice na kraji města i k vašim oblíbencům?

Zdroje: extra.cz, ceskatelevize.cz, cs.wikipedia.org