Známý moderátor otevřeně promluvil o své neřesti. „Nepil jsem alkohol doma, ale přímo v práci,“ přiznal

Některé neřesti se k člověku přilepí tak nenápadně, že si jich zprvu ani nevšimne. Jednou sklenkou to začíná a než se člověk naděje, už se veze. A někdy si dokáže najít opravdu pozoruhodné vysvětlení pro své zlozvyky. O své neřesti otevřeně promluvil i známý moderátor.

A právě o tom dnes otevřeně mluví slovenský moderátor Andrej Bičan. V rozhovoru s Adelou Vinczeovou vzpomínal na období, kdy měl k alkoholu opravdu nebezpečně blízko. Zajímavé přitom je, kde podle svých slov pil nejčastěji. Nebylo to ani tak doma, alkohol pil přímo v práci.

Moderátor, který uměl rozjet zábavu

Řekne-li se Andrej Bičan, mnozí si vybaví především soutěž 5 proti 5. Na televizní obrazovce rozhodně nepůsobil jako moderátor, který přečte otázku a čeká na odpověď. Byl mistrem zábavy. Improvizoval, měnil hlasy a z obyčejné soutěžní situace udělal téměř cirkusové představení. Kdo někdy viděl moderátora, který se snaží udržet pozornost sálu plného lidí, asi ví, že taková práce netkví jen v přečtení několika vět z kartičky.

Jenže jeho pracovní tempo bylo někdy až šílené… V některých obdobích měl několik pracovních akcí za den a prakticky se nezastavil. A tehdy se do jeho života začal plést alkohol.

Alkohol jako pracovní pomůcka

Moderovat večírek nebo jinou společenskou akci znamená být mezi lidmi. Bičan popsal, že právě tady se pití stávalo součástí jeho práce. Lidé, s nimiž se na akcích setkával, ho přinášeli a chtěli si připít. A on neodmítal.

To je podle mě jedna z nejzáludnějších věcí vůbec. Moderátor nestál den co den v kuchyni s lahví v ruce. Alkohol se k němu proplížil pozvolna a on si ani nestačil uvědomit, že už je v tom… Že se z obyčejného zvyku stal závažný problém.

Rozvod a prázdný byt

Pití však u Andreje nebylo spojeno jen s pracovními akcemi. Souvisel i s rozvodem. Jednoho dne zůstal sám v prázdném bytě a tehdy se jeho pití výrazně zhoršilo. Člověk, který nechce nebo neumí přijmout nepříjemnou realitu, se ji totiž často snaží přepít. Aby zapomněl. A alkohol pomáhá, když zůstane člověk sám se svými temnými myšlenkami.

A Andrej Bičan pil tehdy tak moc, že se jednoho dne nedokázal hýbat. A přitom byl při vědomí. To už je chvíle, kdy člověk asi těžko může sám sobě namlouvat, že jde jen o nějakou společenskou skleničku. To už ho alkohol ovládá…

Tělo řeklo dost a láhev šla z domu

Podle svých slov si Bičan po jednom z takových stavů uvědomil, že takhle dál pokračovat nechce. Alkohol vylil a rozhodl se přestat. Později se k abstinenci vyjadřoval i v souvislosti se zdravotními problémy. A ty ho přiměly k definitivnímu rozhodnutí.

Dnes Andrej nepije. Lidé kolem něj už to vědí, a tak mu alkohol ani nenabízejí. A když přece, moderátor se naučil říkat NE. I když cesta k tomu nebyla vůbec jednoduchá.

Každý problém má někde svůj začátek. Kéž by měl i dobrý konec

Když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně nejde jen o příběh známého moderátora, ale o této neřesti obecně. Člověk sobě i ostatním namlouvá, že má ke skleničce důvod a hlavně, že má své pití pod kontrolou. Pak je cesta z takového pekla nemožná. Alkohol je totiž velmi zákeřný společník. Nejdřív člověku slibuje, že ho zbaví starostí. Potom mu pomůže zapomenout, proč vlastně začal pít. A nakonec ho zničí…

Andreji Bičanovi se z područí démona jménem alkohol podařilo vymanit. Dokázal tedy udělat něco, co se snadno řekne, ale mnohem hůř provede. Ovšem až tehdy, kdy si uvědomil, že je ohroženo jeho zdraví a možná i život.

 „Začít s pitím je snadné, přestat neskutečně těžké. Někdy se ale člověku podaří berličku odhodit. A zjistit, že zase stojí na vlastních nohách…“

Znáte i vy ve svém okolí případy, kdy člověk potřeboval přepít bolest či trápení? Jak se z toho dostal?

Zdroje: DivaAktuality, Topky, SKPodcasty