Krásná jako z pohádky, nebezpečná jako z hororu. Tahle rostlina patří mezi nejobávanější v Česku

Kdysi jsme si mysleli, že největší hrozbou pro zahradu jsou slimáci, krtci, případně sousedé. Jenže příroda má i další vetřelce. Říkáme jim invazivní rostliny. Mnohé z nich jsme si nasadili sami: přivezli jsme si je z dovolené, protože krásně kvetly nebo působily exoticky.  

Jiné se k nám dostaly téměř nepozorovaně a okolní krajina je přijala bez větších protestů. Po letech se ale ukázalo, že se nám v zahradách i ve volné přírodě usadili nezvaní hosté. A odmítají odejít.

Vypadají nevinně, ale dokáží ovládnout celou krajinu

Problém s nimi je v tom, že se nekontrolovaně šíří. Mnohé prorůstají do základů staveb a dokáží poškodit zdi. Jiné vytlačí původní rostlinstvo tak důsledně, že po něm nezbydou ani vzpomínky. K nejznámějším invazivním druhům patří například netýkavka žláznatá, jejíž semena vystřelují do okolí jako malé biologické projektily.

Nebo křídlatka japonská. Ale i stromy jako třeba akát či pajasan žláznatý. Ovšem jeden mezi nimi vyčnívá jako obr, jenž si získal pověst postrachu české krajiny. A tím je bolševník velkolepý.

Obr mezi invazivními rostlinami

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) působí na první pohled až majestátně. Dorůstá výšky tří až pěti metrů a jeho obrovská květenství připomínají bílé krajkové deštníky. Kdo ho nezná, mohl by si myslet, že jde o mimořádně působivou okrasnou rostlinu. A vlastně by nebyl daleko od pravdy. Kdyby…

Do Evropy byl bolševník dovezen už v 19. století z Kavkazu. A právě pro svou velkolepost. Jenže to, co tehdy vypadalo jako botanická zajímavost, se postupně změnilo v ekologický problém. Dodnes zůstává jedním z nejnebezpečnějších vetřelců české přírody.

Od dokumentů k realitě

V 80. a 90. letech se ještě bral jako součást krajiny, což pamětníci znají ze starších dokumentárních snímků. Pak ale přišly další dokumenty, kde už se člověk snaží s tímto padouchem účinně bojovat. Zatím ale nevyhráváme. Aktuálně se můžete vy, a hlavně vaše děti o bolševníku leccos dovědět i na ČT Déčko, ve vzdělávacím pořadu EDU, v cyklu Lovci záhad.

Že by si ho lidé dnes vědomě vysazovali na zahrady jako solitér, to si nemyslím. Po desetiletích osvěty, kdy na tuhle potvoru poukazovali tvůrci mnoha dokumentárních filmů, tomu už nejspíš nikdo nepodlehl. Nicméně bolševník si roste podél řek, na vlhkých loukách, rumištích a zanedbaných pozemcích. Na okrajích lesů i v opuštěných průmyslových areálech. Jakmile vycítí vhodné podmínky, začne se šířit neuvěřitelnou rychlostí.

Nepřítel původní vegetace

Bolševník je pro ostatní vegetaci nebezpečný hlavně tím, jak rychle a účinně obsazuje prostor. Jeho mohutné listy vytvářejí stín, pod kterým mají původní rostliny jen malou šanci přežít. Postupně mizí trávy, luční květiny i další druhy, které jsou důležité pro hmyz a drobné živočichy. Jediná rostlina bolševníku dokáže vytvořit tisíce semen, která se následně šíří vodou, větrem i lidskou činností. Není proto divu, že se s ním krajináři snaží bojovat už řadu let. A přesto se stále objevuje na nových místech.

Pozor na dotyk. Může způsobit vážné popáleniny

Bolševník není nebezpečný jen pro přírodu. Riziko představuje i pro člověka. Jeho šťáva obsahuje látky zvané furanokumariny. Samy o sobě by nemusely být tak problematické, ale v kombinaci se slunečním zářením dokáží způsobit velmi nepříjemné reakce.

Po kontaktu s pokožkou se mohou objevit bolestivé puchýře, zarudnutí a popáleniny, které připomínají účinky horké vody nebo ohně. Následky přitom nemusí být patrné okamžitě. Někdy se projeví až po několika hodinách. Citlivost pokožky pak přetrvává i měsíce. Zvlášť ohrožené bývají děti, které mohou být lákány neobvyklou velikostí rostliny a potřebou na ni sahat.

Jak se bolševníku zbavit

Pokud na svém pozemku objevíte mladé rostliny, je důležité jednat co nejdříve. Čím menší bolševník je, tím snazší bývá jeho odstranění. Při práci je nutné použít pevné rukavice, dlouhé rukávy, kalhoty, ochranné brýle i ochranu obličeje. Rostliny odřežte a vykopejte kořeny. Rozhodně je nekompostujte. Nejčastěji se likvidují spálením nebo podle pokynů místních úřadů.

Nikdy nepracujte za slunečného dne. Šťáva bolševníku + UV záření = chemické popáleniny.

U větších porostů bývá rozumnější obrátit se na odborníky nebo specializované firmy. Mohutné exempláře totiž mohou být obtížně zvládnutelné a práce s nimi představuje zdravotní riziko.

Když krása klame

Když jsem byla malá, připadal mi bolševník jako z pohádky. Čněl vysoko nade mnou i nad okolní vegetací jako strážce přírody. Člověk měl chuť se ho dotýkat. Dnes už víme, že bolševník patří mezi ty rostliny, které se tváří jako královny zahrady, zatímco tiše dobývají celé území. A mohou škodit zdraví. Z rostliny, která měla zdobit parky a zahrady, se vyklubal jeden z nejznámějších invazivních druhů v Evropě.

Až ho příště uvidíte v některém z dokumentů o české přírodě nebo na břehu řeky, možná se na něj podíváte jinýma očima. A hlavně z dálky. Máte s touto krásnou, leč invazivní rostlinou sami nějakou zkušenost?

Zdroje: Wikipedia, InvazivníRostliny, Vitalia