Češi na to stále nepřišli. Senioři nad 60 let mají výhodu, na kterou mladší lidé nedosáhnou ani omylem

Jsou výhody, které se s přibývajícími roky vytrácejí, a pak je tahle jedna, která naopak s vyšším věkem teprve naskočí. Týká se statisíců Čechů nad šedesát let, jenže velká část z nich o ní dodnes nemá ani tušení. 

Mladší generace může jen tiše závidět, protože na ni nárok nemá, ať si to přeje sebevíc. Stačí přitom maličkost, kousek volného dopoledne a jeden doklad v kapse.

Vstup jen pro vyvolené

Existuje u nás společenství lidí, kteří se scházejí většinou dopoledne, sem tam brzy odpoledne. Mají něco, co uštvaný třicátník nebo maminka na rodičovské během pracovního týdne získat zkrátka nemůžou. Všechny tady spojuje minimálně jedna věc, a tou je věk. Konkrétně dovršená šedesátka, někde o pár let víc. 

Právě tahle hranice funguje jako neviditelná vstupenka do světa, kam mladší generaci zůstávají dveře zavřené. Dělají něco, na co my ostatní obvykle nemáme čas ani klid, a ještě za to platí směšně málo.

Napadlo mě u toho, jak snadno přehlížíme bonusy, které přicházejí s přibývajícími roky. Pořád dokola slyšíme, co stáří člověku bere. O tom, co naopak nabízí, se ale už mlčí. A přitom se zrovna tady ukrývá moc příjemná výhoda, na kterou spousta seniorů zatím nepřišla.

Levné lístky pro seniory

Řeč je o kině a o zlevněném seniorském vstupném, které se u nás dá uplatnit v překvapivě husté síti sálů. Zatímco běžný divák nechá za lístek klidně i přes dvě stovky, senioři projdou do hlediště za zlomek téhle sumy. Velká multikina i malé městské biografy si totiž starší publikum hýčkají.

Síť Cinema City přiznává seniorské vstupné už od šedesáti let. Hranice tedy nezačíná u odchodu do důchodu, ale rovnou u kulaté šedesátky. Kdo čekal, že na slevu musí mít šediny až po ramena, ten je vedle jak ta jedle.

K obyčejné slevě se navíc často váže ještě jeden klenot, a ten nese jméno seniorská projekce. Například v případě kina Lucerna či Evald bývá označená jako Bio Senior, jinde je to obyčejně Kino pro seniory a běží zpravidla dopoledne, kdy do sálů běžně jen tak někdo nezavítá. Právě v těchhle hodinách patří plátno hlavně těm, kdo už nemusí honit směny a uzávěrky.

Kolik to stojí a kde to hledat

Ceny vás možná posadí na zadek. Pražská Lucerna srazí seniorům na vybraná představení rovnou polovinu z běžného vstupného. Padesát procent dolů za film v jednom z nejhezčích sálů u nás zní skoro jako pohádka. Brněnské Kino Art seniorům filmy kolikrát promítá jen za padesát korun a ke vstupence přihazuje i slevu do kavárny.

Kino Evald jede cyklus za pětaosmdesát korun, turnovské kino pouští ve čtvrtek dopoledne české filmy za osmdesát. Některá kina, třeba v pražské Praze 22, vpouštějí seniory první středu v měsíci dokonce úplně zdarma. V Napajedlích zase k lístku rovnou nalijí kávu nebo čaj a přidají něco sladkého na zub.

Kdo bydlí daleko od velkých měst, stačí do internetového vyhledávače naťukat slovní spojení jako „seniorské vstupné“ a název vaší obce. Většina kin po republice má vlastní seniorský program, jen se o něm tolik nepíše. V každém případě si s sebou nezapomeňte doklad totožnosti.

Proč toho využívá tak málo lidí

Když jsem o těchhle projekcích vyprávěla starším příbuzným, půlka z nich nevěřícně zírala a vůbec netušila, že na něco takového má nárok. Výhoda existuje, jen se zpráva o ní šíří mezi seniory zoufale pomalu. A to je velká škoda, protože dopolední kino za pár korun je pro spoustu lidí ideální způsob, jak se vyhnout dlouhému posedávání doma.

Za hranicemi to leckde rozjíždějí ve velkém stylu. Třeba ve Španělsku zajdou lidé nad pětašedesát každé úterý do kina za pouhá dvě eura. Česko sice nějakou velkou celostátní akci postrádá, zato nabízí pestrou síť sálů, kde si vybere úplně každý. Ať už jde o výhodné dopolední projekce, nebo zlevněné vstupné na kterékoliv představení.

Zajímalo by mě, jak to chodí u vás. Vyrážejí vaši rodiče nebo prarodiče na seniorské projekce?

Zdroje: kinolucerna.cz, evald.cz, duchod.cz, praha22.cz