Truhlář řekl, kolik si účtuje za výrobu jedné židle. Po té částce lidé raději vzali do ruky imbus a vyrazili do IKEA

Tak mě tuhle přivedlo k zamyšlení docela obyčejné křeslo. Nic masivního. Základ kovová skořepinová konstrukce, textilní čalounění, kovové nožky. Cena 5 tisíc korun. Včetně dopravného, protože jsem objednávala přes internet. A ke skořepině bylo potřeba namontovat nožičky.

Protože mi žádná práce není cizí, pustila jsem se do ní. Nožky, podložky, šrouby, imbus. A stejně mi to trvalo přes dvě hodiny, protože jsem si nepřečetla návod. V něm bych totiž zjistila, že je rozdíl mezi předními a zadními nožičkami, což tak na první pohled nevypadalo. No, tak odšroubovat a znovu.

Nábytek jako polotovar

Radši bych si kupovala nábytek, který je sestavený už od výrobce. Jenže ono to mělo háček. Když jsem se zeptala truhláře, zda by mi vyrobil jednoduché křesílko z masivu v bruselském stylu, odpověděl, že ano. A pak mi sdělil dvě zásadní informace: doba výroby 3 měsíce, cena 12 tisíc korun za kostru plus čalounění.

V tu chvíli jsem pochopila, proč dnes většina lidí vyráží pro nábytek do IKEA, XXXLutzu nebo Möbelixu. A proč je smířená s tím, že si polovinu domácnosti sestaví sama.

Nábytek v krabici: moderní puzzle nebo verze Rubikovy kostky?

Kdysi se nábytek kupoval hotový. Přivezl se domů, postavil do rohu a bylo hotovo. Dnes přiveze kurýr několik krabic. V nich najdete dřevěné díly, šroubky, kolíčky, podložky, plastové součástky, jejichž význam stejně nechápete. A ještě tubu lepidla a imbus. Bez něj by se totiž asi současná domácnost zhroutila.

Návod bývá nakreslený tak, aby mu rozuměli lidé ve všech zemích světa. Výsledkem je, že mu nerozumí skoro nikdo, protože připomíná spíš psychologický test než technický výkres.

Když se slepí to, co mělo počkat

Nejhorší je okamžik, kdy si řeknete, že návod nepotřebujete. Vždyť jste dospělý člověk. S maturitou. A tak se pustíte do práce. Po hodině zjistíte, že jste přilepili desku, která se měla namontovat až úplně nakonec. Po dalších dvaceti minutách se ji snažíte oddělit nožem, šroubovákem nebo silou vůle.

Složit to moje křeslo, to ještě šlo. Jenže zkuste sestavit nábytkovou stěnu, velkou komodu nebo manželskou postel. Na to, abyste měli vystudovaný technický obor, a ne školu s ekonomickým zaměřením.

Proč si tedy nenecháme nábytek vyrobit?

Tuhle otázku jsem si položila také. Vždyť truhlář by všechno vyrobil přesně na míru. Žádná domácí montáž se zbylými šrouby v kelímku. A tak jsem začala zjišťovat ceny. Když jsem je uslyšela, myslela jsem si, že mi truhlář diktuje telefonní číslo…

Orientační ceny truhlářských výrobků, zdroj: Vlastní

Po zjištění těchto částek jsem velmi rychle pochopila jednu věc. Imbus je záchrana rodinného rozpočtu. 

Imbus jako symbol dnešní doby

Asi bychom všichni chtěli mít doma krásný nábytek od truhláře. Poctivý kus dřeva, který vydrží desítky let a jednou ho zdědí děti. Jenže je tu náš omezený rozpočet a my potřebujeme co nejrychleji zařídit celou domácnost. Tak znovu stojíme mezi regály, nakládáme ploché krabice do vozíku a přesvědčujeme sami sebe, že tentokrát už to složíme rychleji.

Je sice pravda, že každý složený kousek si s sebou nese příběh. O ztraceném šroubku, špatně otočené desce, hledání návodu, manželské hádce. Já mám ráda příběhy u starého bytelného nábytku, který se dědí několik generací. A ne u pár desek, které jsou slepené z pilin a šrouby se z nich za pár let vydrolí. Jenže ceny k tomu člověka donutí. A tak skládáme, šroubujeme, lepíme a nadáváme…

Táhne se to ve dvou opravdu lépe?

Nejlepší by bylo sestavovat montovaný nábytek ve dvou. Jenže to se s manželem zpravidla pohádáme. Já chci pracovat s návodem, on bez něj, protože ho považuje za urážku jeho schopností. Pak ale po dvou hodinách rveme přilepenou desku, která měla přijít na řadu až jako poslední. Já se sporům vyhýbám tím, že to udělám sama. A svou drahou polovičku pošlu nakoupit. Je to pro manželství bezpečnější.

Patříte i vy k lidem, kteří si nábytek skládají sami nebo radši sáhnete hluboko do kapsy a zaplatíte truhláři?

Zdroje: vlastní text, novinky.cz, aktualne.cz