Kardiologové propadají zoufalství: 10 nejdůležitějších pravidel během tropických dnů většina Čechů ignoruje

Šílené vedro se u nás zabydlelo a nám nezbývá nic jiného, než se s tím nějak vypořádat. V takovém počasí není radno dělat všechno, co člověka napadne. Mnohem vhodnější je odpočívat a náročnější aktivity, zejména fyzického rázu, odložit na později. A především poslouchat doporučení lékařů.

A my každé ráno doufáme ve vlahý závan vzduchu. Jenže místo osvěžení nás zase čeká horký fén. Má počasí v úmyslu nám teplo tak znechutit, abychom se pro příště spokojili s dvacítkou? Kdyby to bylo tak, bylo by to snadné. Prostě bychom počasí ukecali nebo nějak uplatili.

Ale když je ve hře globální oteplování, klimatické změny, El Niño, narušená atmosféra, je to všechno v náš neprospěch. S tím už nejspíš nehneme a budeme se s těmito šílenými výkyvy potýkat i v budoucnu. Nezdá se, že by tyto zvraty byly jednorázové. Vždyť už víc, než rok přichází jeden za druhým.

Češi moc neposlouchají

Teploměr se už několik dní blíží ke čtyřicítce a z úst meteorologů jsem v posledních dnech zaslechla i výroky o jejím možném překročení. Člověk by si řekl, že po několika dnech tropů už budeme vědět, jak se chovat. Že jsme se poučili. A přitom houkačky sanitek zní častěji než cvrčci; jako by letošní léto mělo vlastní soundtrack.

Stačí se rozhlédnout kolem a je patrné, že nejen my, ale i náš zdravý rozum si vzal dovolenou. Někdo běží ve dvě odpoledne deset kilometrů, jiný seká trávu na přímém slunci, další se opaluje bez pokrývky hlavy a pak se diví, že se s ním točí celý svět. Úpal, úžeh, kolaps. Vedro možná podceňujeme proto, že vlastně není vidět. Kdyby se proti nám řítil býk, uskočili bychom. Jenže horký vzduch žádné rohy nemá.

Kardiologové jen bezmocně propadají zoufalství

Na teplé léto jsme se vlastně všichni těšili. Ale jeho zákeřnost stále nebereme dost vážně. Jsme tvrdé palice. Když se nám Čechům něco zakazuje, obvykle to bereme jako výzvu a jdeme do toho. A kardiologové v posledních týdnech už propadají zoufalství.

Mnoho Čechů se v tomto žáru chová tak, jako by se rozhodli, že ho přechytračí. Je pravda, že horko působí na každého jinak. Obvykle se nejrychleji přehřívají senioři, děti zapomínají pít, nemocní mají oslabený organismus. Jenže ani ostatní lidé nejsou vůči vedru imunní. Tělo se v horku chová jako přetížený počítač: zpomaluje, protestuje, vypíná nepotřebné funkce. A když mu nedáme vodu, minerály a chvilku klidu, vypne i ty potřebné.

Desatero pro přežití tropů v Česku

Stačí pár hodin na slunci, pár kiláků na kole, pár minut běhu v poledním žáru a člověk zjistí, že není superhrdina. Náš organismus má své limity a ty se v tropech hlásí víc než kdy jindy. A tak odborníci zveřejnili 10 doporučení, která mají chránit naše zdraví. Jsou jednoduchá, logická a proveditelná. Jenže skutečnost je taková, že 9 z deseti lidí je ignoruje.

• Nepohybovat se na přímém slunci mezi 11–16 hodinou.
  Češi? V poledne sekají zahradu, běhají a jezdí na kole.
• Pít pravidelně, ne až při žízni.
  Čech na to: „Já piju jen tehdy, když chci.“
• Doplňovat minerály.
  Češi? „Voda stačí.“ A pak se diví, že se jim motá hlava.
• Nenamáhat se fyzicky v horku.
  Čech odpoví: „Když jsem si naplánoval běh, tak běžím.“
• Nevstupovat do ledové vody s rozpáleným tělem.
  Češi? Skáčou do rybníka jako olympionici.
• Nosit pokrývku hlavy.
  Čech na to: „Kšiltovka mi nesluší.“
• Vyhýbat se alkoholu.
  Češi? „Pivo je přece tekutý chléb.“
• Nesedět v rozpáleném autě bez klimatizace.
  Čech odpoví: „Vždyť jedu jen kousek.“
• Dávat pozor na děti a seniory.
  Češi? „Oni si řeknou.“ Neřeknou…
• Omezit sportovní aktivity.
  A co na to Čech? „Já se přece kvůli počasí nevzdám sportu.“

Tropické vedro versus česká tvrdohlavost

Češi skáčou s rozpáleným tělem do ledové vody, nepijí, nedoplňují minerály, provozují sportovní aktivity v poledne, chodí na túry bez vody, jezdí na kole v žáru, a ještě se u toho tváří, že o nic nejde. Tělo ale není stroj. A když se přehřeje, začne protestovat. Vedro dokáže během pár minut rozhodit celý organismus. Tep stoupá, tlak klesá, hlava se točí, svaly bolí, a člověk má pocit, že se mu svět vzdaluje.

Důsledky nezodpovědného chování

A pak končí na zemi, na lavičce, nebo v lepším případě v náručí kolemjdoucích, kteří mu podávají vodu a volají záchranku. Důsledky jsou nepříjemné: dehydratace, přehřátí, srdeční arytmie, mdloby, ztráta vědomí. A možná i něco horšího… Podceníte pravidla, které vedro nastavilo, a už se vezete. Doslova.

Řídíte se v tomhle žáru zdravým rozumem, nebo se ve vás probouzí hrdina, který má pocit, že vedro je výzva k souboji?

Zdroje: Dáma, MagazínCestovatel, Lidovky, SvětŽeny